Několik otázek pro flétnistu Jana Ostrého a klavíristku

Silvii Ježkovou před únorovým koncertem KPH

Zaregistroval jsem, že dost často v den Vašeho koncertu v jednotlivých městech navštěvujete místní ZUŠ, kde prakticky vyučujete a věnujete se zdejším žákům. Plánujete takovéto setkání i v České Třebové?

J. O. Ano, plánujeme. Moc rád sleduji atmosféru na každé ZUŠ, kterou se Silvií navštívíme. Tyto předkoncertní návštěvy přinášejí nejen osvěžení pro pedagogy a žáky dané ZUŠ, ale i své plody. Již několik flétnových žáků z těchto „odpolední“ studuje na konzervatoři a další přijdou nyní v lednu k přijímacím zkouškám!

S. J. Navíc takto společně strávené odpoledne do značné míry změní i atmosféru a dopad večerního koncertu. Už se známe, vzájemný vztah je osobnější, čímž někdy i hudba může promlouvat konkrétněji. Řekla bych, že děti potom dokáží vyposlechnout i složitější skladby, protože jsme schopni je zaujmout více než pro ně cizí člověk. Nehledě k tomu, že žáci i pedagogové si mohou na koncertě ověřovat, jestli rady a principy, které jsme odpoledne doporučovali, skutečně v praxi využíváme.

Myslím, že takovýto kontakt je pro zúčastněné žáky, ale i pedagogy nesmírně obohacující a prospěšný. Jak důležitý je pro Vás přístup žáků, kteří někdy navštěvují hodiny hry na flétnu hlavně jako nutnou terapii při astmatických potížích?

J. O. Jako dítě jsem trpěl slabým astmatem. Když jsem nebyl přijat do ZUŠ na klavír, rodina rozhodla, že tedy budu chodit na Dřevěnou píšťalku profesora V. Žilky, který v té době začal propagovat zobcovou flétnu nejen jako hudební nástroj, ale i jako rehabilitační cvičení pro astmatiky. Po dvou letech si mě vybral do svého souboru – Pražského flautina – a stal jsem se též jeho žákem. Díky jeho vzoru jsem již asi od 9 – 10 let věděl, že chci být flétnistou. Toto přání mi ještě později umocnil prof. F. Malotín v ZUŠ Voršilská. Bez těchto dvou pedagogů bych určitě flétnistou nebyl. Děkuji, páni profesoři!!!
Asmatické děti by měly spíše hrát na zobcovou flétnu, s těmi však do kontaktu nepřicházím. Mohu jen prozradit, že znám několik slavných flétnistů a ti mají též astma.
Vy jste začal hrát také kvůli astmatu. Měl jste velké štěstí, že jste se stal žákem prof. Žilky. Jak moc Vám jeho přístup pomohl jako pacientovi a jak moc jako muzikantovi?
J. O. Jako pacientovi nemohu až tolik posoudit. Určitě ale pravidelné hraní nějakým způsobem pomáhá. Jako muzikantovi jednoznačně! Na jeho důsledné a přísné metody vzpomínám stále častěji a raději, jelikož mi přijde, že v současném stavu školství a společnosti je stále těžší a složitější dovést dítě, později studenta, ke zdárnému výsledku jeho práce. Podobné stesky slyším i od trenérů ve sportu. Studoval jste hru na flétnu nejen doma, ale i v zahraničí (Francie). Jak důležitá je pro hudebníka zahraniční zkušenost a poté další kontakt se zahraničním publikem?
J. O. Zahraniční zkušenost byla pro mě vynikající, někomu ale zase na druhou stranu vyhovovat nemusí. Zpočátku je třeba snést často vysoké nepohodlí, finanční problémy a řadu jiných nesnází. V kombinaci s výborným vzděláním, na které jsem měl štěstí ve třídě proslulého flétnisty prof. Ph. Bernolda, je to z mého pohledu excelentní „škola života“.
Uslyšíme od Vás Rondo e moll od Franze Xavera Mozarta, syna W. A. Mozarta. Čím Vás tato krásná skladba oslovila a jak vnímáte rozdíl mezi tvorbou těchto skladatelů?
J. O. Rondo F. X. Mozarta je torzo sonáty pro flétnu a klavír. Je velká škoda, že autor sonátu nedokončil a zůstala nám pouze tato věta. Franz Xaver otce nepoznal a jeho hudba je již odlišná. Blíží se Hummelovi (oba byli vynikající klavíristé) a v něčem i ranému Schubertovi.
Jakou hudbu nejraději posloucháte a jakou nejraději hrajete?
J. O. U mě je to jednoduché. Moc rád hraji J. S. Bacha, W. A. Mozarta, J. Haydna, F. Schuberta, S. Prokofjeva; tytéž autory si i s chutí poslechnu na koncertě či z CD, DVD. Pouze k poslechu se pak přidájí další z titánů, kteří nepsali skladby pro flétnu a zahrát si je tudíž nemohu – L. van Beethoven, R. Schumann, J. Brahms, A. Dvořák, P. I. Čajkovský, A. Bruckner, R. Wagner, I. Stravinský…
S. J. My klavíristé máme k dispozici o mnoho širší výběr skladatelů i repertoáru. K interpretačním favoritům mého kolegy tak mohu přidat L. van Beethovena, F. Chopina, B. Smetanu, L. Janáčka, C. Debussyho, B. Bartóka a jiné. Pokud bych si ale směla vzít na pustý ostrov s klavírem noty jednoho skladatele, byl by to pravděpodobně J. S. Bach.
K poslechu si ráda pustím (a s chutí si s nahrávkou zazpívám) i hudbu jiných žánrů – jazz, folk, starší pop a další. A nemohu zapomenout na lidové písničky; bez ukolébavky si já ani mé děti snad nedokážeme večerní usínání představit.
Chtěli byste něco vzkázat českotřebovskému publiku?
J. O. + S. J. Na koncert se moc těšíme, jelikož je program sestaven z vynikajících a krásných skladeb, které nás těší hrát a znovu a znovu studovat. Myslíme, že tak nabídneme publiku v České Třebové výběr z toho nejlepšího, co bylo napsáno pro flétnu a klavír. Srdečně vás zveme!
Děkuji za rozhovor. Jaroslav Plocek

Koncert flétnisty Jana Ostrého
za doprovodu klavíristky Silvie Ježkové
se uskuteční v pátek 23. 2. 2018 od 19,00 hodin
v Malé scéně.

POZOR, ZMĚNA !
původně se měl koncert konat 21. 2. 2018