Ještě něco k protihlukovým stěnám

Následující řádky jsou psány pod dojmy z emotivních článků z lednového Zpravodaje, které se týkaly protihlukových stěn v našem městě v souvislosti s další výstavbou 1. železničního koridoru. Reaguji na ně jako bývalý přípravář koridorových staveb.

Při jakékoliv zmínce o železniční liniové stavbě procházející Českou Třebovou si každý investiční pracovník položí otázku, kolik procent z nákladu stavby spolknou protihluková opatření, protože stavba prakticky v celé své délce prochází obytnou zástavbou. Proto je každá ušetřená koruna dobrá.

Zákon o zdraví lidu jednoznačně ukládá hladinu hluku ve dne 65 decibelů a v noci 55 decibelů. Příslušná měření pro projektanta zajišťuje na vytypovaných místech odborná firma a to v noci zpravidla mezi 12. a 2. hodinou v noci, kdy jsou minimalizovány jiné hluky z vnějšku, jako například doprava silniční. Je to samozřejmě měření na starém železničním svršku. A na základě výsledku je zpracována tzv. "Hluková studie", dle které pak projektant navrhne řešení: těsnění oken, přidání dalšího skla,výměnu oken až po to nejdražší - protihlukovou stěnu.

Dříve bylo nutno hlukový limit zajistit už na hranici pozemku, též jsou stanovena pásma s povolenou výší decibelů. Ale mockrát jsem slyšel: "Vlak projede a je klid. Ale ta doprava silniční...". Sám osobně si nedovedu představit několikakilometrový plot ve městě, sklo nikdo nezaplatí a to je bez údržby po čase stejně neprůhledné. Protihluková opatření jsou většinou navrhována u jedno či dvoukolej­ných tratí, ale uvědomme si, že ve Třebové jsou koleje čtyři - dvě pro dopravu osobní a dvě pro nákladní. A navíc například u Slovanské ulice je celé nádraží,t.j. odjezdová skupina.

Na Sadové ulici jsou mnohapatrové domy, kde i horní podlaží musí být chráněna a to se týká i sídliště Trávník a tak při zachování litery zákona o zdraví lidu nezbude nic jiného, než navržená řešení realizovat. Ukázkou je také výše stěn. Zde opravdu nejde o betonářské lobby, užívají se materiály, které ve své podstatě nevyžadují žádnou údržbu. (Podívejte se například na protihluková opatření o novějších silnic, která jsou provedena ze dřeva a na jejich hrozný technický stav.)

Ale za léta staveb koridorů se přece jen získaly zkušenosti, než se přikročí k realizaci protihlukových stěn, provedou se po obnově železniční­ho svršku další měření, která opatření občas sníží, ale i naopak. Nový svršek má bezstykovou kolej, rozchod -1 mm, dokonale se zbrousí pojízdná hrana a stavebními úpravami projde i železniční spodek.

Tam, kde je realizace protihlukové stěny prokazatelná, je budována současně s vyloučenou rekonstruovanou kolejí.

V roce 2004 byl dokončen koridor v úseku ústí nad Orlicí - Česká Třebová (Parník). V Dlouhé Třebové byly například využity všechny prvky ochrany před hlukem. Zajímavé bylo přidání skla do oken u starých budov, která se pod vahou nového skla zhroutila. Betonová stěna je tam 1200 metrů dlouhá a obec si ji moc pochvaluje, kdy účinnost je znát i na druhé straně na stráni u státní silnice 1/14. Protože předpis nařizuje i hlasitost nádražního rozhlasu,natočili jsme reproduktory tak, aby cestující hlášení slyšeli,ale obyvatelé obce nebyli obtěžováni.

Projektant plní zadání investora, ten zase musí respektovat platnou legislativu a myslím, že "občanské výhrady" jsou zbytečné. Také by mne zajímala dotační politika Evropské unie při vědomém porušení zákona se strany České republiky.

Oldřich Gregar