Nadační fond Jana Pernera a Česká Třebová                      
Podle výpisu z obchodního rejstříku Nadační fond Jana Pernera vznikl 9.2. 1999 společně s Institutem Jana Pernera. o.p.s.
U jeho vzniku byly tři sudičky: Univerzita Pardubice, Statutární město Pardubice a Město Česká Třebová.  Zavázali se o své dítě - tedy Nadační fond nesoucí jméno Inženýra Jana Pernera společně pečovat.  K Janu Pernerovi se hlásí jak obě zúčastněná města, tak i Dopravní fakulta Univerzity Pardubice, která dokonce přijala jeho jméno.  
Předpokládalo se, že do Nadačního fondu budou přispívat nejen zakladatelé, ale především subjekty, se kterými DFJP spolupracuje a pro které působení fakulty znamená přínos, tedy ještě další sponzoři. To se však vyplnilo jen z velmi, velmi malé části.
Jaký je Nadační fond dnes? Předsedou správní rady je Prof. Ing. Milan Lánský, Dr.Sc. dále jsou stanoveni dva místopředsedové fondu: Petr Blažek, za statutární město Pardubice a Jaroslav Zedník, starosta města Česká Třebová. Správní rada fondu  má 9 členů, mezi nimi je i Třebovák Doc. Ing. Jaromír Zelenka.  Správní rada nadačního fondu se schází k zasedání zpravidla dvakrát ročně, v květnu a v prosinci, dříve bývala jednání také u nás v České Třebové. Skutečností je, že  město Česká Třebová vstoupilo do Nadačního fondu z vlastní iniciativy a to především proto, aby zajistilo rozvoj zdejšího univerzitního pracoviště a  udrželo kontinuitu vysokoškolského vzdělání v našem města a regionu. Z rozpočtu města Česká Třebová byly po řadu let poskytovány statisícové dary, velmi často byla Česká Třebová dárcem jediným (!) Statutární město Pardubice je členem fondu zřejmě z povinnosti a jeho jediný  dar (150 tis. Kč) poskytlo až v roce 2011 po 13 letech činnosti fondu. A od té doby zase nic, ani jedna další "pardubická" koruna. 
Od doby vzniku město Česká Třebová do letoška podpořilo Nadační fond Jana Pernera celkovou částkou 2200 tis. Kč, 14x více než Pardubice.  Kdyby nebyla podpora z České Třebové, tak by Nadační fond už dávno nepracoval. V posledních letech jsme poskytli příspěvek 150 tisíc potom v roce 2015 a posledních 200 tis. Kč z letošního rozpočtu. Při předjednávání rozpočtu bylo zastupitelům slíbeno, že dostanou k dispozici výroční zprávu fondu, ale nedostali nic. Přesto byl příspěvek do fondu zastupitelstvem schválen,  pro příspěvek jsem nehlasoval já jako jeden jediný zastupitel. Zdá se mi, že se jedná jen o prestižní gesto starosty města Jaroslava Zedníka ve funkci místopředsedy fondu, aby ukázal, jak dovede fond (z peněz daňových poplatníků) podpořit. 

O tom, zda se nám nějak podpora tohoto fondu vyplácí, již byly diskuze při schvalování posledního nadačního příspěvku v roce 2015. Tehdy bylo řečeno, že finanční prostředky budou určeny jednak pro odměny za vynikající diplomové práce studentů dopravní fakulty (budiž, ale pokud budou i jiní dárci), ale také pro podporu řešení projektů, které si zadá přímo město Česká Třebová. Tento důvod ovšem není mezi určenými cíli ve statutu Nadačního programu nikde zmíněn (viz závěrečný zeleně podbarvený text). Je to jen záminka, která se hodí pro to, aby zastupitelstvo města Česká Třebová příspěvek pro nadační fond poskytlo.

Nakonec se takové projekty našly, lze to soudit podle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2016. A byly fondem poměrně štědře odměněny: 20 000 Kč získali  dva řešitelé (jména lze najít ve výroční zprávě) za úspěšně řešený projekt: "Technologie provozu automatických parkovacích systémů" (věřím, že bude v České Třebové nějak využit, zatím o něm informace nebyly podány) a dalších 40 000 Kč získal čtyřčlenný tým za úspěšně řešený projekt: "Posouzení možného připojení sídliště Křib a okolí na veřejnou autobusovou dopravu". O zadání tohoto druhého projektu jsem se osobně zasadil v roce 2016, kdy krajské orgány bez jakékoliv odpovědi odmítli (bez zdůvodnění) obnovit autobusové zastávky u sídliště Křib a představitelům města to bylo vcelku jedno. Po mé interpelaci na jednání zastupitelstva se podařilo zadat úkol a získat odborně fundované stanovisko na to, co lze (a také co nelze) ve věci připojení sídliště Křib na autobusovou dopravu udělat. Jenže město s "úspěšně řešeným projektem" stejně dále nepracuje, ačkoliv nyní existuje snad poslední možnost, jak zřídit zastávku u sídliště Křib v rámci projektu úprav chodníků a křižovatek na I/14 v Moravské ulici (jde o projekt s podporou EU).  Nijak rozsáhlý projekt stál 40 tis. Kč, mohli jsme jej možná získat laciněji přímým zadáním. Porovnávám to s třítisícovou odměnou z nadačního fondu za jiný projekt z roku 2014 "Posouzení organizace dopravy na průtahu města Litomyšle I/35" nebo se dvěma  projekty na využití území Křivolík, které poskytla Fakulta architektury Technické univerzity Liberec zcela zdarma díky spolupráci s jejím děkanem Prof. Jiřím Suchomelem.

Jak se nám za tuto podporu Univerzita Pardubice odvděčila?  V Pardubicích vybudovala DFJP UP nový moderní kampus a výuku v českotřebovském pracovišti zrušila, také pro nedostatek studentů v oboru, který se na Dislokovaném pracovišti v České Třebové vyučoval. Budova ve Slovanské ulici byla nadbytečná, nevyužitá, proto univerzita, resp. její rektor Prof. Ing. Miroslav Ludwig a později kvestor (Ing. Petr Gabriel, MBA), jednal o jejím odkoupení s městem. Nedošlo k dohodě o ceně, bezúplatný převod nebyl údajně možný. Co kdyby se alespoň daly započítat prostředky, které Město Česká Třebová na podporu  DFJP a jejího Nadačního fondu poslalo? Přitom rektor profesor Ing. Miroslav Ludwig o velké podpoře města Česká Třebová ve prospěch Univerzity Pardubice dobře věděl, byl dlouholetým členem správní rady Nadačního fondu Jana Pernera !

Nakonec kvestorovi univerzity došla trpělivost a zajistil prodej budovy v dražbě, město budovu za 3,75 mil. Kč přes prostředníka (TEZA s. r. o.) zakoupilo. Nevím, kdo udělal větší chybu, zda netrpělivá univerzita , nebo starosta města, který ani  nedokázal požadavek univerzity v roce 2014 přednést na žádném jednání zastupitelstva města, které jediné může rozhodovat o koupi a prodeji městského majetku.

I dnes je Město Česká Třebová zakládajícím členem Nadačního fondu. Dislokované pracoviště DFJP v České Třebové stále ještě "papírově" pracuje. Tvoří jej nyní pár kanceláří, které jsou umístěny v nájmu v I. poschodí budovy ČSOB v Nádražní ulici, (vchod z ulice Pražského). Papír s označením fakultního pracoviště, vytištěný na laserové tiskárně je jen tak nalepený na dveřích. Jako by dával najevo, že instalovat pořádnou tabulku na budovu se snad ani nevyplatí.
Milan Mikolecký
Zdroj informací:
Výroční zprávy Nadačního fondu Jana Pernera od roku 2005 najdete na webu www.perner.cz , např.
Za rok 2016 - najdete ZDE  Za rok 2015 - najdete ZDE  Za rok 2014 - najdete ZDE 
Za rok 2013 - najdete ZDE  Za rok 2012 - najdete ZDE  Za rok 2011 - najdete ZDE   (atd.)
 
O Nadačním fondu Jana Pernera

Nadační Fond Jana Pernera (dále jen Nadační Fond) byl zřízen Univerzitou Pardubice, městem Pardubice a městem Česká Třebová a registrován u Krajského soudu v Hradci Králové v nadačním rejstříku, oddíl N, vložka 50 dne 8. 3. 1999.

Nadační fond se zřizuje pro dosahování obecně prospěšných cílů v oblasti dopravy, na podporu dalšího rozvoje bezpečné a spolehlivé dopravy s minimálními vlivy na své okolí, budování kvalitních dopravních a logistických systémů a služeb a jejich napojení na evropskou dopravní infrastrukturu. Nadační fond soustřeďuje finanční, materiální a další zdroje od tuzemských a zahraničních sponzorů, včetně darů od fyzických a právnických osob a využívá jich na podporu:

  • výchovy a dalšího vzdělávání pracovníků v oblasti dopravy a spojů poskytováním stipendií, půjček a příspěvků;

  • rozvoje řešení vědeckých, výzkumných a koncepčních problémů;

  • přístrojového, informačního a prostorového vybavení výchovných, vědeckých a výzkumných činností;

  • rozšiřování poznatků, informací a vědomostí mezi odbornou a širokou veřejností;

  • rozvoje informačních systémů v oblasti sociálních, ekonomických a vědeckotechnických informací;

  • publikační činnosti formou příspěvků na vydávání knih, časopisů a dalších odborných publikací.

Nadační fond při plnění svého poslání spolupracuje s tuzemskými vědeckými, výzkumnými a vývojovými pracovišti, vysokými školami, státními i soukromými organizacemi a dalšími výchovně vzdělávacími, informačními a zájmovými organizacemi a hnutími.

Prostředky Nadačního fondu smí být použity jen na:

  • příspěvky a finanční zajištění činnosti podle svého poslání;

  • odměny, které se poskytují za práci pro nadační fond, vykonanou na základě objednávky, smlouvy nebo s předchozím souhlasem správní rady Nadačního fondu;

  • náhrady cestovních výdajů těch, kteří vykonávají práci pro Nadační fond, a to podle platných předpisů na základě vyúčtování, předloženého správní radě Nadačního fondu.