Protihlukové stěny v České Třebové

Vypadá to,  jako by to bez nich  nešlo.  Opravdu?


Hygiena dala projektantům jasné zadání znamená to, že bude třeba bojovat na více frontách. Nemůžeme se spokojit s tím, že přijedou projektanti a budou jenom krčit rameny a říkat že jinak to být nemůže.  Stavební řízení má svá pravidla je třeba využít všechny možnosti. Jako jednu z možností vidím ve využití nedávno publikovaného "Desatera", které vydala česká ombudsmanka Anna Šabatová:

 Ombudsmanka vydala „návod“, jak by měly stavební úřady posuzovat případy, kdy stavební úpravy změní vzhled stavby a také narušují urbanistické hodnoty okolí.

Kvůli nejednotnému postupu úřadů dochází podle ombudsmanky v některých případech k necitlivým a nevratným zásahům do architektonických hodnot staveb, které sice nejsou památkově chráněné, ale spoluutvářejí vzhled obcí a měst. Podle stavebního zákona je třeba stavební povolení k takovým úpravám, kterými dochází ke změně vzhledu stavby. Výklad neurčitého pojmu „změna vzhledu stavby“ je přitom ponechán na stavebních úřadech. Ty musí při vydávání stavebního povolení posuzovat nejen změnu vnějších prvků stavby, ale vyhodnocovat změnu také v souvislosti s charakterem okolní zástavby a s charakterem území v jejich správním obvodu. V praxi však dochází k neodůvodněným rozdílům v tom, jak jednotlivé stavební úřady změnu vzhledu stavby posuzují.
Ombudsmanka se proto rozhodla vydat Desatero dobré praxe pro posouzení stavebních úprav měnících vzhled památkově nechráněných staveb. Stavebním úřadům by měl tento „návod“ pomoci řádně a transparentně vyhodnocovat stavební úpravy zejména architektonicky a urbanisticky hodnotných staveb.

Desatero v bodech

  1. Stavební úřady posuzují změny vzhledu staveb jednotně. Jejich praxi sjednocuje Ministerstvo pro místní rozvoj
  2. Stavební úřady pracují s neurčitým právním pojmem „změna vzhledu stavby“
  3. Stavební úřady hodnotí případy objektivně a vychází z výkladů ministerstva a soudní judikatury
  4. Stavební úřady posoudí stavební úpravy komplexně podle jejich skutečného rozsahu, nikoliv jen podle vyjádření investora či projektanta stavby
  5. Stavební úpravy nesmí narušit urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby
  6. Stavební úřady postupují ve stavebním řízení v součinnosti s ostatními orgány státní správy
  7. Stavební úřady posoudí námitky imisí, které bude stavba po dokončení stavebních úprav vyvolávat
  8. Stavební úřady v případě pochybností přizvou k posouzení stavebních úprav odborníka
  9. Stavební úřady prošetří podnět, informující o provedení nepovolených stavebních úprav
  10. Stavební úřady svůj postup řádně evidují ve spisu

Podrobné desatero dobré praxe je k dispozici  zde (1.1 MB, Adobe Acrobat dokument).

V publikovaném "desateru" jsem si vybral 4. a 5. bod jako důležitý pro případ stavby ochranného valu vysokých protihlukových zdí v městské zástavbě, které rozdělují (nebo mají rozdělit) město. Je to jistě důležité a s námitkami nelze čekat, je třeba je uplatňovat již v přípravě projektu a to docela nahlas.
Proti sobě jdou jistě dva STEJNĚ SILNÉ argumenty:
Stanovisko hygieny a proti němu zákaz narušit urbanistickou hodnotu prostředí.
Podmínky hygieny přece nelze plnit "za každou cenu". Na tomto lze postavit slušnou obhajobu a dovést námitky ve stavebním řízení případně až k soudu, který teprve rozhodne, co je důležitější. Zdá se mi to legální a pro naše město velmi důležité.
Připomenu ne tak dávný boj rady města za to, aby bylo zrušeno ochranné pásmo kolem nemovité kulturní památky rotundy s. Kateřiny. V porovnání se situací obyvatel "U kostelíčka" jsou problémy spojené s chystanou stavbou vysokých protihlukových bariér přes celé město zcela neporovnatelné. Doufám tedy, že rada města se bude bezodkladně a ještě s větší vehemencí zasazovat za to, aby se navržený typ protihlukových zábran nerealizoval.

Posuďme situaci na Farářství, kde máme k dispozici  vizualizace a současně i fotografie současného stavu, Tam je vše jasné....