Zvýšení bezpečnosti silničního provozu patří mezi priority Pardubického kraje. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, je i vodorovné dopravní značení. Krajská rada proto na posledním jednání schválila plán obnovy vodorovného dopravního značení pro rok 2018. V letošním roce tak bude obnoveno téměř 370 kilometrů za částku přesahující pět milionů korun. Kromě toho krajští radní projednali také plány velkoplošných výsprav povrchů silnic a silničních nátěrů za 30 milionů korun. Správa a údržba silnic Pardubického kraje již v minulosti v rámci projektu Obnova a zřízení vodorovného značení na silnicích II. a III. třídy v Pardubickém kraji nově namalovala okolo 630 kilometrů značení.

„Dlouhodobě pracujeme na tom, abychom zvýšili bezpečnost provozu na krajských silnicích, ale také zkvalitnili komfort cestování. Jedním z klíčových prvků bezpečnosti silniční dopravy je vodorovné dopravní značení, které řidičům vymezuje konkrétní prostor vozovky a pomáhá vozidlo bezpečně udržet na silnici, a to zejména v nočních hodinách nebo za snížené viditelnosti. Řidiči se tak nedostávají do problémů s najetím na krajnice, které jsou na silnicích nižších tříd často na nezpevněném měkkém podloží. V letošním roce bude obnoveno téměř 370 kilometrů za částku přesahující pět milionů korun,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Krajští radní v rámci svého pondělního jednání jednali také o předloženém plánu velkoplošných výsprav povrchů silnic a plánu silničních nátěrů silnic II. a III. třídy v letošním roce. „Všechny finanční prostředky pochází z poskytnutého účelového příspěvku na provoz na rok 2018, který činí 35 milionů korun. Z této částky je 30 milionů vyčleněno na velkoplošné výspravy a silniční nátěry. Zbývající náklady budou hrazeny z příspěvku na provoz Správy a údržby silnic podle schváleného plánu oprav a údržby na rok 2018,“ uvedl náměstek hejtmana pro dopravu a dopravní obslužnost Michal Kortyš. „Celkově plánujeme celoplošně opravit za pomocí frézy a finišeru 60 úseků napříč krajem o ploše necelých 86 tisíc metrů čtverečných,“ doplnil náměstek Kortyš.

Zábradlí  na Tyršově náměstí. Chybí ještě ostnatý drát

---

 A hned po ránu se mi zvedl tlak. Který vůl tohle vymyslel ? Teď se bude přecházet u bývalé lékárny v zatáčce a to bude bezpečnější ? Třebová už dávno předčila Kocourkov. Kdyby raději místo těchto nesmyslů umístila po Třebové lavičky. Těch tu je opravdu málo. Sem tam nějaké pryčny na kterých se pohodlně bez opření sedět nedá. Starší lidé potřebují pohyb a pro ně těžko bude vhodný bikepark , takže zbývá procházka a ti starší si potřebují někde odpočinout. Nosit si sebou skládací židli asi není nejlepší řešení. VV

---

Lepší podmínky pro rehabilitaci imobilních a špatně se pohybujících pacientů by v Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí měla přinést rekonstrukce vodoléčby. Radní Pardubického kraje v rámci svého pondělního jednání vybírali dodavatele stavby. Náklady za vodoléčbu jsou ve výši zhruba 6 milionů korun a hotovo by mělo být na konci roku.

„Rekonstrukce vodoléčby, jejíž stavební část bude stát necelých 6 milionů korun, je akcí, která logicky navazuje na výstavbu rehabilitačního bazénu. Ten původní z roku 1960 již neodpovídá potřebám a lůžkové kapacitě ústavu,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický. „Předpokládáme, že pracoviště vodoléčby bude dokončeno koncem letošního roku. Investorem stavební části je Pardubický kraj, přístrojové vybavení si pořídí Rehabilitační ústav z vlastních zdrojů,“ řekl hejtman a dodal: „Brandýský rehabilitační ústav je mezi pacienty velmi kladně hodnocený, a proto se pomocí řady investic snažíme o jeho další rozvoj.“

Celkovou rekonstrukci vodoléčby v Rehabilitačním ústavu Brandýs nad Orlicí podpořil také krajský radní Ladislav Valtr. „Současný stav je zastaralý a odpovídá tomu, že je tu vodoléčba v nepřetržitém provozu od roku 2004.  Potřebujeme zde upravit vstupní prostor, doplnit sociální zařízení, vyměnit vytápění, vzduchotechniku, zdravotní techniku i elektroinstalace. Na to naváže i oprava podlahové krytiny, obkladů a výměna renovace oken. Hlavním zdrojem financování nové vodoléčby je navíc sám náš Rehabilitační ústav díky jeho velmi dobrému hospodaření, “ dodal radní pro zdravotnictví Ladislav Valtr.

 

Mladějovská úzkokolejka slaví sté narozeniny, provoz obnoven na celé trati

---

Po patnácti letech, kdy byla historická úzkokolejka z Mladějova na Moravě na Moravskotřebovsku v provozu pouze v části své trasy, se dobrovolníkům podařilo rekonstruovat poslední část trati a obnovit tak muzejní provoz v celé její délce. První vlaky pro veřejnost do obnovené stanice Hřebeč doly dorazí v sobotu 5. května 2018, téměř na den přesně sto let poté, co Moravské místodržitelství v Brně projekt výstavby této původně průmyslové úzkokolejky schválilo.
Jedenáctikilometrová mladějovská drážka o rozchodu pouhých 600 mm byla vybudována na sklonku první světové války pro dopravu tehdy strategických surovin – lupku a šamotu. Svému účelu sloužila až o roku 1991, kdy byly doly na Hřebči i šamotka v Mladějově na Moravě kvůli nerentabilitě uzavřeny. Až do konce provozu byly na úzkokolejce využívány původní parní lokomotivy polotendrové konstrukce, které se nikdy nepodařilo nahradit modernějšími motorovými, díky čemuž se dochovaly dodnes. Také díky tomu nepotkal mladějovskou úzkokolejku osud ostatních průmyslových drážek, ale jako unikátní technická památka se stala vyhledávaným turistickým cílem.
Po celou dobu od konce průmyslového provozu jsou existence a provoz úzkokolejky životně závislé na ochotě desítek a desítek dobrovolníků z celé České republiky, kteří úzkorozchodce věnují svůj volný čas a svou energii. Kvůli špatnému technickému stavu se přesto nepodařilo udržet v provozu celou trať a od roku 2003 byl provoz omezen pouze na šestikilometrový úsek Mladějov – Nová Ves.
Obnova trati až na Hřebeč probíhala postupně od roku 2011. „Od léta 2015 byl provoz prodloužen do zastávky Josefka, od jara 2017 pak až k dolu Gerhard. Letošního 5. května oslavíme sté výročí úzkokolejky obnovením provozu až do konečné stanice Hřebeč doly,“ vysvětluje Marek Skalka ze spolku Mladějovská průmyslové dráha. „I když jako dobrovolníci pracujeme bez nároku na odměnu, náklady na obnovu trati byly vysoké. Částečně jsme je financovali z výnosů provozu našich pravidelných výletních vlaků, avšak bez pomoci sponzorů a partnerů bychom to nezvládli, “ doplňuje Skalka.
Ani obnovením provozu na celé úzkokolejce práce dobrovolníků v Mladějově nekončí – kromě zajišťování provozu parních vlaků pro veřejnost se budou muset dále věnovat pravidelné údržbě celé trati, možná však budou mít již více času na své další projekty, například opravy historických vozidel nebo přípravu zpřístupnění památek na hornickou činnost na Hřebči.