Před námi závěrečný díl festivalu Bennewitz  2018             

Má vlast Bedřicha Smetany po šestnácti letech opět v České Třebové            

Co mě vedlo k zařazení tohoto monumentálního a posluchačsky přitažlivého díla k zařazení na koncert KOJKu v rámci XX. ročníku Bennewitz festivalu?
Není pochyb o tom, že má toto dílo své místo vždy, při významných slavnostních příležitostech. Proto nechybí ani v programu jednoho z nejvýznamnějších hudebních festivalů, jakým je „Pražské jaro“., který je většinou  Mou vlastí zahajován.  Je několik důvodů, proč jsem pro letošní vystoupení Komorního orchestru Jaroslava Kociana zvolil tento skvost symfonické hudby. Letošní ročník je jubilejní – XX., dále budeme oslavovat v letošním roce 100 let od vzniku republiky, nesmíme opomenout ani 740 let od první zmínky o založení našeho města, v neposlední řadě to bude jediný symfonický koncert, kterým se snažíme každoročně zpestřit dramaturgii Bennewitz festivalu a uspokojit tak hudební veřejnost poslechem některého z významných symfonických děl. Velmi se na provedení Mé vlasti těšíme a věříme, že si posluchači najdou cestu do Kulturního centra právě v pátek, 27. dubna 2018 v 19.00 hod.
Těšíme se na vaši návštěvu   Bohuslav Mimra
 
Tradiční pěvecký koncert v Přívratu na závěr  festivalu
Přívrat je rodiště Antonína Bennewitze, který dal festivalu  dříve celé jméno, nyní jen příjmení.  Narodil se v přívratské myslivně čp. 1 před 185 lety a je velkým divem, že se ze zapadlé vísky mezi Českou Třebovou a Litomyšlí dostal do velkého světa hudby a  dvacet řídil prestižní hudební ústav v Čechách, tedy pražskou konzervatoř. Žádná Akademie múzických umění tehdy samozřejmě nebyla. Na dobu působení  Antonína Bennewitze na pražské konzervatoři se píšou ódy, těch posledních dvacet let 19. století je dodnes považováno za zlatou éru tohoto ústavu.  Pražská konzervatoř byla tedy hlavním partnerem českotřebovských organizátorů tohoto festivalu zejména v jeho začátcích.  Festival potvrdil partnerství města Česká Třebová a Obce Přívrat, která vzata od prvního ročníku patronát na jedním festivalovým koncertem.  A není to koncert ledajaký. Tradičně se zde ve většině ročníků konal koncert pěvecký, kde roli "domácího" sboru převzal českotřebovský smíšený pěvecký sbor Bendl a zve si do sálu "U Coufalů" v Přívratu své hosty. Letos  to bude svitavský pěvecký sbor Dalibor.   
Připomeňme ještě to, že Bennewitzův festival vlastně podpořil vznik "Bennewitzova kvarteta", které již téměř dvacet roků křížem krážem cestuje a vystupuje po celé Evropě a  také bylo už i za oceánem a v Japonsku.  A první housle v kvartetu hrál po mnoho let českotřebovský "odchovanec" zdejší základní umělecké školy a absolvent Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze MgA Jiří Němeček, který má nyní stálé angažmá ve Švýcarsku.  Spojení s Českou Třebovou (a Přívratem, kde bydlí jeho maminka) neztratil, jezdí sem pravidelně. A je dokonce velká naděje, že Jiřího Němečka s jeho orchestrem znovu přivítáme v příštím roce v České Třebové jako hosta našeho komorního orchestru Jaroslava Kociana, aby se pak obdobné koncerty zase uskutečnily  "na oplátku" ve Švýcarsku. 
Bennewitz toho tedy má na svědomí více než  jeden dvacetiletý festival. O jeho významu jasně vypovídá i pamětní deska před deseti lety při desátém ročníku festivalu  nově odhalená v parčíku v dolní části obce Přívrat. Na této slavnosti právě také zahrálo Bennewitzovo kvarteto.. 
Původní pamětní deska byla odhalena v Přívratě přímo na přívratské myslivně v roce 1958, tedy právě před 60 lety
Bylo to za spolučinkování českotřebovského orchestrálního sdružení Smetana (dirigent Antonín Šimeček). To byl první "objev" Antonína Bennewitze. Jako "následek" tohoto aktu vznikla první vazba na Českou Třebovou  v podobě  pojmenování českotřebovské Lidové školy umění jménem Antonína Bennewitze.  To se pak sice přechodem na nový systém základních uměleckých škol po 32 letech ztratilo, ale není ještě všem dnům konec.Ve většině "Zušek"  v okolních městech je vždy u názvu základní umělecké školy ještě přidán přívlastek, který navozuje vztah k některému významnému rodákovi :
- ZUŠ Jaroslava Kociana Ústí n.O.
- ZUŠ Jaroslava Pravečka Lanškroun
- ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli
- ZUŠ Marka Ebena v Žamberku
- ZUŠ  Bohuslava Martinů v Poličce ...
Tak přidáme ještě obdobný přívlastek také v České Třebové?  Byla by to (opět) ZUŠ Antonína Bennewitze, tak jako v letech 1958 - 1990. To je jistě námět především pro zřizovatele školy, kterým je město Česká Třebová. Angažovanost města vzhledem k  českotřebovské Zušce však není velká. Před  čtyřmi lety účelově odvolala z pozice ředitele školy MgA. Bohuslava Mimru a od té doby nemá snahu vyhlásit konkurz na nově jmenovaného ředitele. Tato skutečnost byla kritizována na dubnovém jednání zastupitelstva města. Jak řekl v diskuzi k problému Martin Netolický, je to v Pardubickém kraji skutečná rarita. To je ovšem především záležitost rady města a vedení města. Podle slov místostarostky Jaromíry Žáčkové, mající školství v gesci, nechce rada města v této věci již nic dalšího podnikat (není k tomu politická vůle). Současná situace bude tedy na ZUŠ Česká Třebová pokračovat a rozhodnout může nejdříve až nová rada města, která vzejde z podzimních voleb. Za této situace tedy nelze očekávat, že by rada města rozhodovala o přidání jména Antonína Bennewitze do názvu školy..
Je to spíše škoda, vytvořila by se tím těsnější vazba mezi festivalem Bennewitz a českotřebovskou Zuškou, která by mohla obohatit jak festival, tak českotřebovskou školu. Bude-li i nadále patronem houslový virtuóz Jaroslav Svěcený, tak se jistě nabízí i alternativa společného vystoupení mistra houslí se školním souborem, něco, co  by bylo pro mladé českotřebovské houslisty jednak velkým zážitkem (zahrát si společně s Jaroslavem Svěceným na jednom jevišti), a jistě také velkou školou -  členové smyčcových souborů ZUŠ by tam vlastně prošli "mistrovským kurzem Jaroslava Svěceného".  
Ohlédnutí za čtvrtým festivalovým koncertem  "Šanson v gala"                          
Účinkovali:
Renáta Drössler - zpěv, Petr Ožana - klavír, Jaroslav Svěcený - housle a Zdeňka Žádníková  flétna, recitace
ŠANSON V GALA. V sobotu 21. 4. byl ve velkém sále Kulturního centra další krásný hudební večer, vlastně komponované hudební pásmo, ve kterém se vystupující umělci vzájemně dokonale doplňovali. Umělci dokázali pro- měnit “obyčejný sobotní večer” ve večer skutečně sváteční se spoustou příjemných zážitků. Je možné pochválit všechny bez rozdílu. V uších mi ovšem ještě znějí především pochvaly posluchačů určené pro naši rodačku Zdeňku Žádníkovou, protože její autorské verše přednesené s velkým citem se dokonale doplňovaly s houslovým partem Jaroslava Svěceného. Byla to krásná hudba a vnímavá recitace, dobře zvládnutá také po herecké stránce.