Co u nás
létá
Chci zmínit, jaké druhy ptáků
v České Třebové a okolí žijí. V zimě mohli milovníci přírody vidět, a to
především na krmítku, přezimující druhy, jako vrabce domácího a polního,
druhy sýkor (koňadru, modřinku, babku), brhlíka, zvonka, samečka
pěnkavy, dlaska, strnada obecného, stehlíka, kosa a kvíčalu i
strakapouda velkého. V blízkosti lesa se mohou objevit i sýkora
úhelníček a parukářka. U řeky nebo potoka se potápí pod hladinu za
vodním hmyzem skorec vodní, černý pták velikosti kosa s bílou hrudí.
Vzácně můžeme zahlédnout i drahokam v ptačí říši – ledňáčka. Přezimují
zde i přizpůsobivé kachny divoké.
Za přezimujícími ptáky zalétá
krahujec a za krutých zim z lesa i jestřáb. Ten loví holuby, hrdličky,
sojky a straky. Straky se přestěhovali do města a plení na jaře a
v létě ptačí hnízda. Straky a sojky mají dnes zásadní vliv na snižování
stavů drobného ptactva i kurovitých ptáků. Dnes straky neloví ani
myslivci a ve městě by to ani nešlo. Poštolka a káně loví převážně
hraboše a myši. Při sněhové pokrývce trpí hladem a jsou nuceni přesunout
se na místa, kde je sněhu málo.
Na polích žili běžně kurovití ptáci
– koroptve, bažanti, křepelky. Ty jsou v okolí České Třebové vyhubeni,
kromě křepelek, vlivem způsobu zemědělského hospodaření na polních
lánech.
Od konce února do konce května se začínají vracet druhy přezimující
v teplých krajinách. První poslové jara jsou skřivani polní, pak
postupně špačci, drozdi, divocí holubi, pak hmyzožraví ptáci - konipasi,
budníčci, vlaštovky, jiřičky, lejskové, různé druhy pěnic, kukačky a
naposledy rorýsi.
Ptáci, kteří přilétají na jaře -
přezimují v teplých krajinách (jsou zde dvě chyby - poznáte, kteří dva ptáci sem
nepatří?)
skřivan
špaček
drozd
budníček
konipas
kukačka
lejsek
straka
rorýs
strakapoud velký
vlaštovka
jiřička
Dnes ornitologické výzkumy a
opakované sčítání ptačích druhů potvrzují, že v průměru stavy ptáků
poklesly o jednu třetinu. Nejhůře jsou na tom bahňáci, kteří hnízdí na
vlhkých lukách. Jsou to čejky, kolihy, jespáci a další. Během
socialistického hospodaření byly vlhké nivy a mokřady meliorovány a
přeměněny na ornou půdu. Dnes na nich ta odvedená voda mnohde schází.
Také čápů bílých ubývá z důvodu změn při obhospodařování zemědělské půdy.
Sova pálená a sýček obecný, dříve běžné druhy, jsou dnes téměř vyhubeny.
Bude–li pokračovat likvidace
přirozených biotopů, kde se mohou ptáci rozmnožovat, je jasné, že bude
úbytek ptactva rychle pokračovat. Proto je nutné zajistit řízenou
ochranu ptactva, především zachování jejich životního prostředí.
Ing. Karel Tomeš
|