Co u nás létá                                                                            

Chci zmínit, jaké druhy ptáků v České Třebové a okolí žijí. V zimě mohli milovníci přírody vidět, a to především na krmítku, přezimující druhy, jako vrabce domácího a polního, druhy sýkor (koňadru, modřinku, babku), brhlíka, zvonka, samečka pěnkavy, dlaska, strnada obecného, stehlíka, kosa a kvíčalu i strakapouda velkého. V blízkosti lesa se mohou objevit i sýkora úhelníček a parukářka. U řeky nebo potoka se potápí pod hladinu za vodním hmyzem skorec vodní, černý pták velikosti kosa s bílou hrudí. Vzácně můžeme zahlédnout i drahokam v ptačí říši – ledňáčka. Přezimují zde i přizpůsobivé kachny divoké.
Za přezimujícími ptáky zalétá krahujec a za krutých zim z lesa i jestřáb. Ten loví holuby, hrdličky, sojky a straky. Straky se přestěhovali do města a plení  na jaře a v létě ptačí hnízda. Straky a sojky mají dnes zásadní vliv na snižování stavů drobného ptactva i kurovitých ptáků.  Dnes straky neloví ani myslivci a ve městě by to ani nešlo. Poštolka a káně loví převážně hraboše a myši. Při sněhové pokrývce trpí hladem a jsou nuceni přesunout se na místa, kde je sněhu málo.
Na polích žili běžně kurovití ptáci – koroptve, bažanti, křepelky. Ty jsou v okolí České Třebové vyhubeni, kromě křepelek, vlivem způsobu zemědělského hospodaření na polních lánech.
Od konce února do konce května se začínají vracet druhy přezimující v teplých krajinách. První poslové jara jsou skřivani polní, pak postupně špačci, drozdi, divocí holubi, pak hmyzožraví ptáci - konipasi, budníčci, vlaštovky, jiřičky, lejskové, různé druhy pěnic, kukačky a naposledy rorýsi.
 
Ptáci, kteří přilétají na jaře - přezimují v teplých krajinách (jsou zde dvě chyby - poznáte, kteří dva ptáci sem nepatří?)
    skřivan                                                                                špaček                                                        drozd 
                      budníček                                                                        konipas                                            kukačka
                lejsek                                                       straka                                                                   rorýs
  strakapoud velký                                            vlaštovka                                                                 jiřička
Dnes ornitologické výzkumy a opakované sčítání ptačích druhů potvrzují, že v průměru stavy ptáků poklesly o jednu třetinu. Nejhůře jsou na tom bahňáci, kteří hnízdí na vlhkých lukách. Jsou to čejky, kolihy, jespáci a další. Během socialistického hospodaření byly vlhké nivy a mokřady meliorovány a přeměněny na ornou půdu. Dnes na nich ta odvedená voda mnohde schází. Také čápů bílých ubývá z důvodu změn při obhospodařování zemědělské půdy. Sova pálená a sýček obecný, dříve běžné druhy, jsou dnes téměř vyhubeny.
Bude–li pokračovat likvidace přirozených biotopů, kde se mohou ptáci rozmnožovat, je jasné, že bude úbytek ptactva rychle pokračovat. Proto je nutné zajistit řízenou ochranu ptactva, především zachování jejich životního prostředí.
 
Ing. Karel Tomeš