Co se v České Třebové od roku  1989
změnilo, vybudovalo, obnovilo, opravilo i zničilo.   2. část
Zaměřme se na problémy roku 1995
20. starostou města (od r. 1848)  se stal Lubomír Hýbl.  Od voleb se osamostatnila obec Přívrat, kde se prvním starostou stal Miroslav Veselý. Volné byty byly vzácné zboží, vznikla snaha vybudovat nový penzion a domov důchodců po vzoru měst v okolí. Městské muzeum stále nemá budovu, vyklízí místnosti pro nově zřízenou městskou policii a své kanceláře stěhuje do bývalého správcovského bytu ve II. poschodí Národního domu.
Konečně proběhla digitalizace telefonní sítě, mezi 15. - 17 zářím byli v MTO Česká Třebová přečíslováni účastníci, byli přepojeni na novou digitální ústřednu. Zanikl zjevný směrový znak 93 pro Českou Třebovou....
Česká Třebová  připravila návrh městské vlajky. "Otcem" vlajky je výtvarník Pavel Langhans, který připravil dva návrhy, ze kterých byl na schůzi ZM 28. června 1995 vybrán návrh definitivní, vyhovující všem heraldickým pravidlům. Červenožlutá vlajka nese na středním pruhu černého kohouta s lidskou hlavou tak jak jej známe z městského znaku. Návrh následně schválila heraldická komise Parlamentu České republiky  a ještě na podzim 1995 byla pak slavnostně předána v Parlamentu starostovi města Lubomíru Hýblovi. Tuto vlajku můžeme denně vidět na stožáru před radnicí.
Fotografie:  městskou vlajku přivezla v roce 2003 českotřebovská cestovatelka Alena Pirklová i do CzechoSlovakian Country Clubu v Sydney
Pokračovala privatizace, v tomto případě Armaturky. Prodej závodu se musel opakovat, nebyl žádný zájemce. Součástí Armaturky byla i mateřská škola U koupaliště, kterou si město muselo odkoupit. Z prodejní ceny 6 mil. Kč uhradil polovinu příspěvek z Okresního úřadu. Z druhé poloviny však město místo tří milionů zaplatilo cca jen 1700 tis. Kč, zbytek byl započtený dluh Armaturky za vytápění jejich podnikových bytů. Dům číslo 15 na Starém náměstí, patřící státnímu podniku Potraviny byl po velkých průtazích bezplatně převeden na město.
Firma Hostalek - Werbung začala postupně po etapách budovat městský informační systém, nejdříve na hlavních průjezdních komunikacích. Získání povolení informačních tabulí na sloupech veřejného osvětlení však od odboru dopravy ONV nebylo vůbec jednoduchá. Žádost bylo třeba podat a správní poplatek zaplatit za každou ulici zvlášť!
Eduard Haken přijal čestné občanství města. stalo se tak 12. května odpoledne za účasti jeho dcery Marie Hakenové, která mistra doprovázela jako "andělíček strážníček", v obřadní síni naší radnice. "Slavnost na Vaší radnici je pro mne nezapomenutelným zážitkem, do České Třebové jsem přijel rád jako za svými přáteli, koncertoval jsem zde mnohokrát..." Byla to čest i pro nás, naše město ten den získalo čestného občana s velkým morálním kreditem u celého národa.
Očekávanou investicí devadesátých let mělo být otevření lupkového dolu Semanín
V lokalitě nad Semanínem se připravovalo otevření dolu na žáruvzdorné jílovce. Semanín byl tehdy součástí města Česká Třebová. Městská rada se tehdy ve prospěch vybudování dolu nevyslovila, bylo hodně připomínek občanů. Investor: Moravské šamotové a lupkové závody (MŠLZ) Velké Opatovice tak musela zajistit nové zpracování  materiálu EIA.
Nový důl Semanín měl zajistit surovinovou soběstačnost  v těžbě žáruvzdorných jílovců, který se těžil na dole Březina  u Moravské Třebové. V Semaníně měla vlastně jen probíhat těžba, pro zpracování se vytěžená surovina měla odvážet do Březiny (46 km). Již na rok 1996 bylo naplánováno vytěžení tzv. "technologického vzorku", což předpokládalo vybudování cca 100 m dlouhé chodby.  V druhé fázi byl na další léta 1997 - 2004  naplánován "báňský průzkum" štolou, na povrchu měl být vybudován báňský závod se vším zabezpečením.  Těžba  této suroviny pro výrobu žáruvzdorných materiálů byla naplánována do roku 2034. V rámci této těžby měly být u dolu Semanín vybudován na bývalé střelnici sovětské armády na  ploše 6 ha (200 x 300 metrů) odval vysoký 5 metrů, který neměl přesáhnou sousední lesní porost.
Největším problém celého projektu byla možnost ohrožení zásob podzemních vod. V oblasti se vyskytuje rizikové pásmo Semanínského zlomu, které mělo být chráněno izolační vanou pod prostorem závodu. Činnosti, které by mohly ohrožovat podzemní vody měly být z oblasti vymístěny. Investor sliboval vznik nových 40 pracovních míst., kompenzace pro obec Semanín podle konkrétní smlouvy s investorem  a také nové finanční zdroje tehdy pro město samosprávu podle Horního zákona.
Závěrečné stanovisko opakovaného zjišťování EIA bylo doporučující:  "Stavba v této lokalitě bude možná a neohrozí obyvatelstvo ani životní prostředí".   Investice se nakonec nerealizovala, nebezpečí negativního na podzemní vodní zdroje nebylo zanedbatelné, riziko ohrožení zásoby pitné vody by postihlo velkou oblast. Významné bylo jistě i to, že se podařilo surovinovou základu pro MŠLZ zajistit jiným způsobem. Důl v Semaníně nemáme a je to ku prospěchu celé oblasti. Po  vybudování terminálu Metrans si ani nedovedu důsledky dolování v této oblasti moc představit. A užitek bychom z toho opravdu žádný neměli, pouze zničenou přírodu. Tam, kde je dnes naučná stezka ČSOP Semanín a nerušená příroda, by jezdily v neuvěřitelném počtu přetížené další nákladní automobily....
Příprava stavby nového závodu Korado
Nový závod Korado se stavěl až v roce 1997, avšak v roce 1995 se stavbě intenzivně připravovala. Dne 4. 9. 1995 se na zasedací síni radnice konalo veřejné projednávání záměru  stavby nového závodu.Základní informace předložil za investora Ing. Ludvík Petr. Výstavba závodu se řešila v lokalitě s výškovým rozdílem 12 metrů, avšak dobře komunikačně přístupného, bez zatížení městských komunikací. Největší obavy občanů byly z možných exhalací z lakovny, která byla díky kapacitě 160 tun barev ročně zařazena mezi "velké zdroje znečištění". Nový závod Korado je dnes českotřebovské veřejnosti dobře znám z opakovaně organizovaných "dnů otevřených dveří", na provoz Korada nejsou dlouhodobě žádné připomínky. Vybudovaná investice je moderně řešenou dominantou při vjezdu do České Třebové po silnici I/14, zajistila pro region velký počet pracovních příležitostí, vznikl moderní závod plně srovnatelný s evropskými standardy. Korado je také významným sponzorem volnočasových aktivit v České Třebové. Kdyby se investice do nového závodu nepodařila, bylo by Korado jen druhořadým živořícím podnikem.