Ve středu 11. dubna se za velké účasti občanů konalo ve velkém sále Národního domu veřejné projednávání připravované investice SŽDC s názvem "Modernizace železničního uzlu Česká Třebová. Jednání se zúčastnili odborníci investora (SŽDC)  Ing. Karel Obzina, hlavní inženýr stavby a Mgr. Milan Bussinow, Ph.D., specialista na životní prostředí , hlavní inženýr projektové organizace SUDOP Ing. Martin Mráz a  Mgr. Gabriela Růžičková, specialistka projektanta na životní prostředí (SUDOP) a Ing. Tomáš Kozel., Ecological Consulting, a.s., tvůrce hlukové studie.

Úvodní popis projektu byl spíše stručný, než vyčerpávající, udělal jsem si ten dojem, že zmínění specialisté se na setkání s veřejností v České Třebové příliš dobře nepřipravili. Ani představená prezentace nebyla nijak vypovídající, odpovědi na některé dotazy byly spíše neurčité. Zvláště tvůrce hlukové studie bohužel  o potřebě tak náročných protihlukových opatřené (o které šlo na setkání s veřejností především) nepřesvědčil. Pro novou investici je třeba splnit limit 70 db ve dne a 65 dB v noci.

Podle prezentovaných výsledků měření, provedených v roce 2016  tvůrcem hlukové studie  byly hodnoty naměřené ve dne od limitem do 68 dB a v noci byly naměřeny hodnoty do 71 dB, tedy 6 dB nad limit. Autoři hlukové studie přitom mají započítat snížení hluku díky provedené rekonstrukce celé tratě, kolejí a výhybek, užívání modernějších železničních vozidel (připravuje se podstatné zpřísnění nároků na vozy i v nákladní dopravě)  a přesto  musíme mít vlastně přes celé město oboustranně  maximální možnou výšku protihlukových stěn?  Protihlukové stěny (za cca 3 mld. Kč!) i v této podobě sníží hlučnost údajně cca o 4 - 6 dB.! A jsou vůbec v denní době vůbec zapotřebí? 

Ještě k hlukové studii. Měření bylo provedeno v r. 2016 v deseti vytipovaných bodech, z těchto (naměřených) hodnot byly vypočítány také intenzity dalších bodů také v různých výškách. Z toho vyplývá, že ani ty nejvyšší navržené protihlukové zdi stejně neumožní snížit hluk pod limit úplně všude, např. ve vyšších patrech budov. Zde by měly být provedeny další úpravy, např. na oknech. Měření se provádí venku 2 metry před fasádou. Jedná-li se ovšem o vypočtený měřící bod ve vyšším patře, tak dva metry před fasádou se zde stejně nikdo vyskytovat nebude.... 

Je třeba vysvětlit logaritmickou stupnici  hladin intenzity měřenou v dB.  Zvýšení o 3 dB znamená dvojnásobnou intenzitu hluku, trojnásobná intenzita znamená zvýšení o 4,7 dB zvýšení o 6 dB odpovídá čtyřnásobné intenzitě hluku, zvýšení o 7 dB odpovídá pětinásobné intenzitě hluku. atd.

Z diskuze, která v sále Národního domu probíhala, byl sepsán zápis, který bude součástí připomínek města. Tyto připomínky lze i písemně zaslat na odbor rozvoje města a investic panu Ing. Karlu Šverclovi. Zde se budou připomínky soustřeďovat a  budou využity v dalším jednání s investorem a projektantem. K diskuzi se znovu vrátím, vše popsat v jednom textu je nad mé síly. Některé otázky i odpovědi se opakovaly.

Pro sebe jsem si udělal tento závěr:  Občany (kteří vysoké protihlukové stěny nechtějí) bude nyní zastupovat v jednání s investorem město a jeho představitelé, zejména starosta a rada města, také městský architekt. Sám starosta Jaroslav Zedník patří  díky bydlišti blízko železniční trati mezi postižené občany (je na jedné lodi) a lze tedy očekávat, že v další etapě jednání  bude zájem veřejnosti  tak, jak byl projeven na veřejném jednání, zastupovat. Bude trvat na novém alternativním řešení, které by mělo být opět veřejně představeno. Bude to znamenat pro projektanty novou práci, ale s tím si starost nedělejme.  

Občané mohou projevit svou vůli např. i peticí (směrovanou radě města), která by měly být vedení města zavázat k razantnímu hájení zájmů z veřejnosti. Obdobně může zavázat  radu města i starostu  k jednání ve prospěch veřejnosti zastupitelstvo města. Takové usnesení mohou přijmout zastupitelé např. již na nejbližším jednání  23. dubna. Pokud by se tak stalo, tak by to mohlo veřejnost uklidnit a žádná petice by pak nebyla nutná. Myslím, že v tomto případě se vyplatí "táhnout za jeden provaz" a nespokojit se s připravenými výmluvami projektantů hledajících nejjednodušší řešení a hledat další možnosti, nebát se toho, že se tím třeba realizace prodlužuje. Taková hrůza, která je zatím v plánech nachystaná, by tady potom zůstala napořád.

Milan Mikolecký

Vyznačení podjezdů, kde budou probíhat rekonstrukční práce (kde jsou statické problémy). Netýká se to např. podjezdu na Parníku v ulici Nerudově nebo podchodu pro pěší u červeňáku a podchodu pro pěší u pivovaru.   Bude třeba rekonstruovat podjezd do Javorky, silniční podjezd v Litomyšlské ulici a širší (tříkolejný) podjezd u krytého bazénu.
Vyznačení podchodu, který vznikne prodloužením podchodu k nástupištím a nahradí stávající podchod k CZ LOKO. Přístup do něho bude možný z podzemních garáží v terminálu , kde je také přístup schodištěm a výtahem, tedy i v případě, kdyby se na noc zavírala nádražní hala, jako např. v Praze či jinde. Dojde ke zvýšení nivelity nástupišť dle norem 550 mm, nad hlavu kolejnice. Přestavba nástupišť bude možní poměrně rychle tak, že během přestavby budou náhradní provizorní nástupiště na kolejích odjezdové skupiny.  Výjezd z podchodu směrem k CZ LOKO bude po šikmé rampě, vhodné i pro vozíčkáře....
Lávka, která nahradí nevyhovující podchod u Korada:
byly předvedeny jen velmi krátce málo jasné snímky z větší dálky. Takto prezentovaná lávka dělá na pozorovatele příliš průmyslový dojem, hodila by se více např. do areálu SONP Kladno a pokud má být součástí městského prostředí, potřebuje architektonické úpravy. Samozřejmostí má být bezbariérové využívání tedy mimo schodiště zde má být i výtah.  Zajímavé bylo, že hlavní projektant SUDOPU Ing. Martin Mráz k tomu řekl, že podle současného záměru zde výtah má být... (jako by se od toho mělo později upustit).  Bude však ještě další projednávání s městským architektem a ten k podobě lávky a jejímu vybavení věřme řekne své .
Protihlukové stěny
Stěny mají mít výšku 4 - 5 metrů, měřeno od hlavy kolejnice na trati, Nejvyšší jsou v úseku od stanoviště "Sever"  až na Farářství a také potom na Parníku. Podél Slovanské ulice ke Koradu mají být čtyřmetrové, stejně jako od stanice až k podjezdu do Javorky. Vlastní podoba stěn bude předmětem dalšího projednávání. Zásadní je ovšem stěny nahradit alternativním řešením, které jak se ukázalo, zvláště v některých úsecích možné je, jen k tomu není velká ochota, "neboť to stejně  nevyjde". Důvody se vždy stejně nějaké najdou a protože nejsme v investování na železnici zběhlí, tak je to podáváno jako nepřekonatelný problém. Projektanti mají v zásadě panickou hrůzu z toho, že po dokončení stavby jim akreditovaná laboratoř naměří o dva decibely nad normu a oni přijdou o odměny.