Jak připojit sídliště Křib a okolí na
veřejnou dopravu
(TRILOGIE NA POKRAČOVÁNÍ, ZATÍM BEZ
KONCE)
Díl první
(2015 / 2016). Není to tak dávno, co autobusy u sídliště Křib
zastavovaly. Až do doby, kdy se rekonstruovala Slovanská ulice.
Objížďková trasa linky 700934 kolem Korada, vynucená stavbou, se však hned po dokončení
investice měla vrátit na starou trasu. To se bohužel něčí vinou
neudělalo. A dnes už se tato linka znovu na bývalé zastávky vrátit nemůže. Petice
občanů podpořena 310 podpisy vyšla naprázdno. Město se s negativní
odpovědí z Krajského úřadu a Policie ČR spokojilo.
Podařilo se mi však alespoň iniciovat v zastupitelstvu města návrh
na posouzení problému na Dopravní fakultě Jana Pernera. V roce 2016
pak čtveřice řešitelů připravila studii, která problém řeší a ukazuje
co nelze a také co lze v této lokalitě pro připojení na veřejnou
dopravu udělat. Není toho málo, ale možné to je. Stálo by to však
peníze.
DÍL DRUHÝ (2016 /
2017). Snažil jsem o připojení sídliště podruhé - prodloužením některých
spojů linky 700934 sídliště Lhotka - Terminál až na sídliště Křib. Na
sídlišti by bylo třeba vyřešit zastávku např. na zjednosměrněné
komunikaci podél domů 2019/2020. Návrh nebyl akceptován, poloměry
zatáček neumožňují bezpečnou jízdu autobusu (jistě je lze upravit) a
nebyla ani ochota dopravce upravit jízdní řády. Je to jasné,
když se nechce, tak to prostě nepůjde. Snad prý až bude po Třebové jezdit
malý autobus místní dopravy. A to jak víme, není v žádném záměru, tedy
až naprší a uschne. (Tak
si občane strč svůj návrh za klobouk).
DÍL
TŘETÍ (2018). V současné době se připravuje projektová dokumentace na realizaci II.
etapy akce "Zvýšení bezpečnosti podél silnice I/14 v České Třebové".
Jde o úsek od Tyršova náměstí až po nový závod Korado ve směru na
Lanškroun a Svitavy, který také zahrnuje úpravu lokality kolem sídliště
Křib. Na realizaci projektu získalo město Česká Třebová dotaci z
evropských fondů. Stejně jako v I. etapě se budou upravovat chodníky,
autobusové zastávky, dopravní značení a veřejné osvětlení. Oprášil
jsem tedy studii připravenou (za 40 tisíc Kč) z Dopravní fakulty a
pokusil se navrhnout úpravu lokality tak, aby vyhovovala přísným
normám, které je třeba na silnici I. třídy dodržet. A zdá se mi, že to
možné je. Svůj návrh jsem již 17. 1. 2018 zaslal se zdůvodněním
starostovi města Jaroslavu Zedníkovi s tím, že bych byl velmi rád, aby
jej předal projektantům, kteří již začali na projektu úprav II. etapy
pracovat. Za 3 měsíce jsem žádnou odpověď nedostal, zřejmě jsou jiné
důležitější starosti. Nevím, zda návrh byl dále předán k posouzení nebo
byl hned zamítnut. Vadí mi ale, že to nestálo za jakoukoliv odpověď.
Je to divný způsob komunikace s občany, kteří se snaží něco vyřešit. Abych
nenechal návrh jen tak bez užitku spát, snažím se nyní svůj návrh
alespoň zveřejnit
(viz obrázek) a v dalším textu také trochu popsat. Budu se jej snažit
tedy
prosazovat sám.
Svůj návrh považují za
poslední možnost, jak rozumným způsobem připojIT sídliště Křib a okolí
na veřejnou dopravu a současně vyřešit systémově autobusovou dopravu
v rámci města.
Už to je 8 let, co
vedení města přišlo nepřipravenou fantasmagorií "RADIOBUS", s
vymýšlením různých linek, pravidelných i nepravidelných spojů. Přitom
nedokážeme za čtyři roky ani zřídit zastávku pro jedno sídliště.
POpis návrhu
Návrh využívá
skutečnost, že ve zmíněné lokalitě u prodejny Křib byl před deseti
lety vybudován třetí jízdní pruh, nutný pro odbočování na parkoviště s
cca 50 osobními automobily u tehdy nove postaveného obytného souboru Moravská ulice. Pokud se
přímý výjezd z tohoto parkoviště přímo na I/14 zruší, je na Moravské
ulici dostatek místa pro vybudování obousměrných autobusových
zastávek tak, jak je naznačeno na výše uvedeném obrázku. (Toto je také
ve zmíněné studii Dopravní fakulty).
Výjezd z parkoviště u
nových domů 2101 - 2104 by v tomto případě byl řešen kolem prodejny Křib až na Brožíkovu ulici. Buď přímo, tak jak je na obrázku (s
vyřešením výškového rozdílu) nebo bez úpravy po stávající
serpentině. Negativním důsledkem je ovšem nutnost zrušit
parkoviště pro 12 osobních automobilů před prodejnou Křib. Nic
není zadarmo. Výjezd z
ulice Bratří Čapků v šířce 3 metry by bylo možné zachovat, zde
by nebylo třeba nic měnit.
Celá ta úprava by byla
zahrnuta do dotované investice, která se bude stejně dělat, takže by
to město nic nestálo (nebo jen minimum ve výši nákladů, které nebudou pro
dotaci uznány). Sídliště Křib a další okolí by získalo přístup k
veřejné autobusové dopravě. Bylo by možné vytvořit autobusovou linku
vedoucí po celé délce města, případně až z Borku (kde je a bude řada nových
pracovních příležitostí) trasou přes nově upravené podjezdy (tunely)
přes Křib, dopravní terminál, Farářství, obchodní zónu Parník až na
sídliště Lhotka, další úvahy nad zřízením městské dopravy by byly
zbytečné. Lidé by nemuseli jezdit auty, měli by pravidelnou a
dostupnou veřejnou dopravu. Návrh má své klady a jistě i zápory.
Myslel jsem že se tím bude alespoň někdo zabývat, ale takové zprávy nemám.
Asi to je velmi únavné neustále řešit problematiku zastavování
autobusů pro sídliště Křib.
Nyní končí volební
období a je jen malá pravděpodobnost, že se ještě stávající
reprezentace města tohoto úkolu ujme. Bude zřejmě třeba čekat na
to, jak dopadnou volby a jaké budou priority nového vedení města.
Domnívám se, že prosazením projektu, který popisují, by sice nevzniklo
něco, co zaplní první stránky novin (jako např. Trampské muzeum), ale byla by to práce pro město a
jeho občany. A nejen pro ty z Křibu, kteří dali před třemi lety v
petici podnět
k tomu, aby se obnovení zastávky Křib řešilo. Jde o celý systém veřejné dopravy a také
o systém komunikace s občany vůbec, vytvoření
dohody s občany o prioritách,
které pak budou nadále skutečně prosazovány a ne jen tak na oko....
Milan
Mikolecký
|