Poslední možnost jak zřídit autobusovou zastávku Křib   

Jak připojit sídliště Křib a okolí na veřejnou dopravu
(TRILOGIE NA POKRAČOVÁNÍ, ZATÍM BEZ KONCE)

Díl první  (2015 / 2016). Není to tak dávno, co autobusy u sídliště Křib zastavovaly. Až do doby, kdy se rekonstruovala Slovanská ulice. Objížďková trasa linky 700934 kolem Korada, vynucená stavbou, se však hned po dokončení investice měla vrátit na starou trasu. To se bohužel něčí vinou neudělalo. A dnes už se tato linka znovu na bývalé zastávky vrátit nemůže. Petice občanů podpořena 310 podpisy vyšla naprázdno. Město se s negativní odpovědí z Krajského úřadu a Policie ČR spokojilo.
Podařilo se mi však alespoň iniciovat v zastupitelstvu města návrh na posouzení problému na Dopravní fakultě Jana Pernera. V roce 2016 pak čtveřice řešitelů připravila studii, která problém řeší a ukazuje co nelze  a také co lze v této lokalitě pro připojení na veřejnou dopravu udělat. Není toho málo, ale možné to je. Stálo by to však peníze.
 
DÍL DRUHÝ (2016 / 2017). Snažil jsem o připojení sídliště podruhé - prodloužením některých spojů linky 700934 sídliště Lhotka - Terminál až na sídliště Křib. Na sídlišti by bylo třeba vyřešit zastávku např. na zjednosměrněné komunikaci podél domů 2019/2020. Návrh nebyl akceptován, poloměry zatáček neumožňují bezpečnou jízdu autobusu (jistě je lze upravit) a nebyla ani ochota dopravce upravit jízdní řády.  Je to jasné, když se nechce, tak to prostě nepůjde. Snad prý až bude po Třebové jezdit malý autobus místní dopravy. A to jak víme, není v žádném záměru, tedy až naprší a uschne. (Tak si občane strč svůj návrh za klobouk).
 
DÍL TŘETÍ (2018).  V současné době se připravuje projektová dokumentace na realizaci II. etapy akce "Zvýšení bezpečnosti  podél silnice I/14 v České Třebové". Jde o úsek od Tyršova náměstí až po nový závod Korado ve směru  na Lanškroun a Svitavy, který také zahrnuje úpravu lokality kolem sídliště Křib. Na realizaci projektu získalo město Česká Třebová  dotaci z evropských fondů. Stejně jako v I. etapě se budou upravovat chodníky, autobusové zastávky, dopravní značení a veřejné osvětlení. Oprášil jsem tedy studii připravenou (za 40 tisíc Kč) z Dopravní fakulty a pokusil se navrhnout úpravu lokality tak, aby vyhovovala přísným normám, které je třeba na silnici I. třídy dodržet. A zdá se mi, že to možné je. Svůj návrh jsem již 17. 1. 2018 zaslal se zdůvodněním starostovi města Jaroslavu Zedníkovi s tím, že bych byl velmi rád, aby jej předal projektantům, kteří již začali na projektu úprav II. etapy pracovat.  Za 3 měsíce jsem žádnou odpověď nedostal, zřejmě jsou jiné důležitější starosti. Nevím, zda návrh byl dále předán k posouzení nebo byl hned zamítnut. Vadí mi ale, že to nestálo za jakoukoliv odpověď. Je to divný způsob komunikace s občany, kteří se snaží něco vyřešit. Abych nenechal návrh jen tak bez užitku spát, snažím se nyní svůj návrh alespoň zveřejnit (viz obrázek) a v dalším textu také trochu popsat. Budu se jej snažit tedy prosazovat sám.
Svůj návrh považují za poslední možnost, jak rozumným způsobem připojIT sídliště Křib a okolí na veřejnou dopravu a současně vyřešit systémově autobusovou dopravu v rámci  města.
Už to je  8 let, co vedení města přišlo nepřipravenou fantasmagorií "RADIOBUS", s vymýšlením různých linek, pravidelných i nepravidelných spojů. Přitom nedokážeme za čtyři roky ani zřídit zastávku pro jedno sídliště.
POpis návrhu
Návrh využívá skutečnost, že ve zmíněné lokalitě u prodejny Křib byl před deseti lety vybudován třetí jízdní pruh, nutný pro odbočování na parkoviště s cca 50 osobními automobily u tehdy nove postaveného obytného souboru Moravská ulice. Pokud se přímý výjezd z tohoto parkoviště přímo na I/14 zruší, je na Moravské ulici dostatek místa  pro vybudování obousměrných autobusových zastávek tak, jak je naznačeno na výše uvedeném obrázku. (Toto je také ve zmíněné studii Dopravní fakulty).  
Výjezd z parkoviště u nových domů 2101 - 2104 by v tomto případě byl řešen kolem prodejny Křib až na Brožíkovu ulici. Buď přímo, tak jak je na obrázku (s vyřešením výškového rozdílu)  nebo bez úpravy po stávající serpentině.  Negativním důsledkem  je ovšem nutnost zrušit parkoviště pro 12 osobních automobilů před prodejnou Křib. Nic není zadarmo. Výjezd z ulice Bratří Čapků  v šířce 3 metry by bylo možné zachovat, zde by nebylo třeba nic měnit. 
Celá ta úprava by byla zahrnuta do dotované investice, která se bude stejně dělat, takže by to město nic nestálo (nebo jen minimum ve výši nákladů, které nebudou pro dotaci uznány). Sídliště Křib a další okolí by získalo přístup k veřejné autobusové dopravě. Bylo by možné vytvořit autobusovou linku vedoucí po celé délce města, případně až z Borku (kde je a bude řada nových pracovních příležitostí) trasou přes nově upravené podjezdy (tunely) přes Křib, dopravní terminál, Farářství, obchodní zónu Parník až na sídliště Lhotka, další úvahy nad zřízením městské dopravy by byly zbytečné. Lidé by nemuseli jezdit auty, měli by pravidelnou a dostupnou veřejnou dopravu.  Návrh má své klady a jistě i zápory. Myslel jsem že se tím bude alespoň někdo zabývat, ale takové zprávy nemám. Asi to je velmi únavné neustále řešit problematiku zastavování autobusů pro sídliště Křib.
Nyní končí volební období a je jen malá pravděpodobnost, že se ještě stávající reprezentace města  tohoto úkolu ujme. Bude zřejmě třeba čekat na to, jak dopadnou volby a jaké budou priority nového vedení města. Domnívám se, že prosazením projektu, který popisují, by sice nevzniklo něco, co zaplní první stránky novin (jako např. Trampské muzeum), ale byla by to práce pro město a jeho občany. A nejen pro ty z Křibu, kteří dali před třemi lety v petici podnět k tomu, aby se obnovení zastávky Křib řešilo. Jde o celý systém veřejné dopravy a také o systém komunikace s občany vůbec, vytvoření dohody s občany o prioritách, které pak budou nadále skutečně prosazovány a ne jen tak na oko.... 
 
Milan Mikolecký