Českotřebovský deník 134

Českotřebovský deník 134/2018 (5/5)


V ČERVNU OSLAVÍ SPOLEK ZAHRÁDKÁŘŮ V ČESKÉ TŘEBOVÉ NA JELENICI 100. VÝROČÍ SVÉHO ZALOŽENÍ
V letošním roce uplyne 100 let od vzniku spolku zahrádkářů v České Třebové na Jelenici. K připomenutí tohoto výročí uspořádá ZO v sobotu 2.června 2018 doprovodnou akci, na kterou jsou všichni zájemci srdečně zváni. Součástí oslav bude výstava archivních dokumentů (korespondence, fotografií, plakátů a čestných uznání z období trvání spolku). Výstava se uskuteční ve spolkové chatě na Jelenici od 9,00 – 13.30 hodin. Přijďte si s námi připomenout historii jednoho z nejstarších zahrádkářských spolků v České republice.

Single tracky opravdu nebudou pro každého, ale všude je nemají
Celý projekt vznikl v rámci Regionu Orlicko Třebovsko (ROT) jistě za podpory vedení České Třebové, ale i zastupitelstva. "Motorem projektu" byla iniciativa OHGS, s.r.o. Ústí nad Orlicí se kterou ROT úzce spolupracuje, vypadá to dokonce, jako by ROT bez OHGS snad ani nefungoval. Nápad samozřejmě také přinesl pro OHGS práci (a tedy i peníze). Snad aby přinesl více peněz, tak byl z počátku navržen ve velmi maximalistickém stylu, tak jak jsme nakonec ve Třebové zvyklí. Postupně se osekával až z něho zbyla jen menší část, která bude vhodným letním využitím skiareálu Peklák Právě z tohoto důvodu měl "Bikerezort Glacensis" v českotřebovském zastupitelstvu podporu. Pochybnosti v našem zastupitelstvu ovšem byly. Zastupitelé za Koalici pro Českou Třebovou proto požádali o speciální seminář s těmi, kdo projekt a jeho ekonomiku prosazují, neboť se nám řada věcí nezdála. Nakonec se ukázalo, že na našich připomínkách něco bude, bylo třeba projekt doplňovat a upravovat. Vypadla z něho např. "dobrodružná věž" na Pekláku, kterou pak chtěl starosta prosadit samostatně "za naše peníze" s menší dotací Pardubického kraje. Bylo by to drahé a tak nakonec ustoupil a město muselo Pardubickému kraji dotaci 950 tis. Kč vrátit, když nemělo pro oblast cestovního ruchu připravený náhradní projekt.
Problémy také vznikly při jednání s majiteli pozemků, mnozí nechtěli o tom, aby po jejich lese vedly nějaké singletracky ani slyšet, zvláště pak na katastru Ústí nad Orlicí a Řetové. Díky tomu byla vlastně odpískána lokalita "Andrlák", ze kterého zůstala jen nezajímavá část. Nebylo také možné ani zajistit přejezd cyklistů z Pekláku na Andrlák. A tak OHGS musela projekt opakovaně předělávat. Nikdy na tom ovšem neprodělala, všechno dostala zaplaceno do poslední koruny. Dotační titul vyžadoval spoluúčast polské strany a tam nebyl nalezen solidní partner. To je ukázka, že často je opravdu dotace možná je, ale plně nevyhovuje. Zřízení single tracků v lokalitě Peklák s Polskem vlastně nesouvisí.
Nakonec se v 2. kole výzvy dostavil úspěch. Osekaný projekt byl přijat dokonce komisí jako nejlepší, dotace bude vysoká a několikaleté trápení s OHGS a jejími partnery se vyplatilo. Mimo stanovenou spoluúčast města bude ovšem třeba uhradit i náklady na přípravu předchozích variant a alikvotní část přijaté půjčky (kterou si vzala Česká Třebová a Ústí n.O. napůl). Ústí dopadlo hůř, bude se na nákladech příprav podílet také a na single tracky bude jezdit k nám na Peklák. Realizace projektu bikerezort Glacensis bude pro Českou Třebovou a okolní region přínosem, rozhodující část nákladů bude hrazena z dotace. Singletracky sice nebudou pro každého, ale to není přece důvod, abychom to zatracovali. Součástí projektu bude také dobudování zázemí ve skiareálu Peklák a třeba i bezprašná úprava parkoviště, což bychom museli udělat tak jako tak a za svoje peníze.... (mm)

AD: zábrana na Tyršově náměstí budí emoce

Hluk z diskotéky obtěžuje parnické sousedy
Řeč je o občasných diskotékách, které jsou po inzerci na sociálních sítích svolány do bývalé tělocvičny Za vodou, plakátovány nebývají. Mládež na diskotékách "zlobí" především venku, před budovou, kdy nechává otevřené dveře, hlasitá hudba a pokřik ruší sousedy, musí volat městskou policii. Hluk řešila také hygiena, která zde na základě stížností prováděla měření. To se však nedá utajit a tak našla "všechno v pořádku", o připomínkách byl na radnici pořízen zápis s doporučeními pro organizátora, aby se dalším výstřelkům v lokalitě předešlo.

Aby nebyli recidivisté: pilotní projekt Otevřená věznice
Tzv. "otevřené věznice" jsou součástí vězeňského systému v řadě světových zemí. V Jiřicích na Nymbursku vznikl v loňském roce pilotní projekt na území České republiky, jehož cílem je co nejlepší příprava trestaných na návrat do běžného života. Kapacita otevřené věznice je prozatím 48 vězňů, v celé věznici je nyní okolo 900 trestanců. S projektem, který má snížit recidivu propuštěných, dosahující v Česku až 70 procent, se v pátek seznámil hejtman Pardubického kraje a předseda krajské bezpečností rady Martin Netolický.
„Formát otevřených věznic je v zahraničí využíván přes 70 let a můžeme ho vidět také v mnoha evropských vězeňských systémech. Celý projekt v Jiřicích je inspirován především Norskem, kde na tomto principu funguje až třetina věznic a recidiva se pohybuje kolem 25 procent, zatímco u nás kolem 70 procent. Trest v tomto případě spočívá pouze v omezení osobní svobody. Dozorci nenosí zbraně a cely nemají mříže. Práci s vězni zabezpečují sociální pracovníci a terapeuti,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Cílem projektu je, aby si vězni přibližně rok před propuštěním začali zvykat na podmínky běžného života a byli lépe připravení na návrat do společnosti. Součástí je také volnější časový rozvrh, který si vězni řídí sami bez dohledu dozorců. Stejně jako v dalších zařízeních vězni dochází do zaměstnání. V tomto případě primárně mimo areál věznice. Po pracovní době pak mají také další úkoly, mezi které patří například starost o zvířata v rámci chovatelského koutku, kde se nachází několik králíků, daňci, včely a dokonce dva klokani,“ řekl hejtman Netolický s tím, že vězni jsou do otevřeného zařízení dlouhodobě pečlivě vybíráni a rozhodně se do něj nemůže dostat každý odsouzený.
Hejtman se v rámci setkání s ředitelem věznice Petrem Sukem a náměstkem ministra spravedlnosti Vladimírem Zimmelem zajímal například o spolupráci s nedalekou obcí Jiřice či o pracovní uplatnění vězňů. „Z celkového počtu 900 vězňů může pracovat přibližně 750 s tím, že polovina z tohoto počtu zaměstnání má. Každý den mimo areál dochází do zaměstnání 200 vězňů, přičemž dopravu do a ze zaměstnání zajišťují společnosti, u kterých vězni pracují,“ uvedl hejtman.