Matěj Kuděj v Litomyšli  

Pro někoho neznámé jméno, pro jiného osobnost daleko převyšující Největšího Čecha (fiktivního) Járu Cimrmana. O tomto víkendu od 4. do 6. května 2018 probíhá kulturní akce ke vzkříšení českého spisovatele, bohéma, tuláka Zdeňka Matěje Kuděje v Litomyšli nazvaná „Kuděj, voni nás v Litomyšli nenuděj!“
Po pátečním čtení z Kudějovy knihy Tarzanova babička pokračoval sobotní program putováním po Kudějových stopách v Litomyšli s poutavým a zajímavým komentářem historika Martina Boštíka. Od snad nejnavštěvovanějšího „Kudějova“ hostince U Černého orla, kde v sousedním domě spisovatel bydlel obešla početná skupina spisovatelových obdivovatelů místa (především hospody), která navštěvoval bohém nejčastěji. Hospody (některé už i zaniklé) U šulky, Slunce, Karlov nebo Na tvrzi jsou dnešním nejen litomyšlanům známá doposud. Po návštěvě jediné památky v Litomyšli, pojmenované po této významné osobnosti, ulici Matěje Kuděje vedoucí ke starému koupališti se výprava vrátila zpět k Černému orlovi. Zde proběhla jak uvádí i program - světová premiéra, slavnostní uvedení a prodej knihy Z. M. Kuděje: Neklidný zadek mě pálí (dosud nevydané texty z pozůstalosti).
V podvečerních hodinách pak v sále hostince U černého orla probíhalo divadelní představení Z.M.Kuděje a koncert hudební skupiny.
Životopis Zdeňka Matěje (Mariana) Kuděje (zdroj Wikipedie):
Zdeněk Marian Kuděj se narodil se v rodině stavebního inženýra. Studium na gymnáziu v Příbrami nedokončil. Pracoval jako lékárnický praktikant v Pacově a Sadské, pak se rozhodl cestovat. V roce 1903 vyhrál v Hamburku lodní lístek a odjel do USA, kde pracoval jako dělník, laborant, umývač nádobí, zemědělec, plavčík, kovboj i zlatokop, jako tramp procestoval část USA a Kanady. Po návratu pracoval v Praze jako zednický přidavač a své zážitky začal literárně zpracovávat – brzy se stal členem svobodomyslné pražské bohémy a přítelem spisovatele Jaroslava Haška.
V roce 1912 podnikl cestu do Ruska (v Kyjevě byl pro podobnost s hledaným anarchistou zatčen a strávil půl roku ve vazbě), poté se s Haškem a jinými toulal po Čechách. Do 1. světové války narukoval až v roce 1917, ale brzy byl z armády propuštěn pro předstíranou duševní chorobu. Po válce byl několik měsíců – jedinkrát v životě – zaměstnán, poté se věnoval volné novinářské, literární a překladatelské činnosti.
Ve 20. letech 20. století žil několik let na Podkarpatské Rusi, od let druhé světové války si oblíbil Českomoravskou vrchovinu a žil v kraji kolem Lipnice a Ledče nad Sázavou, kde patřil k rázovitým a všeobecně známým postavičkám. Roku 1952 se přestěhoval do Litomyšle, kde 8. srpna 1955 zemřel a je tam i pohřben.
 
Nejznámější díla autora:
Ve dvou se to lépe táhne – zážitky z cest s Jaroslavem Haškem
Ve dvou se to lépe táhne, ve třech hůře
Když táhne silná čtyrka

Vomáčka Petr, vomacka.p@atlas.cz