Nepřipomenuté životní jubileum

Tak trochu ve stínu ostatních májových výročí oslavil Milan Mikolecký své sedmdesáté narozeniny. Českotřebovský zpravodaj dává velký prostor k připomenutí významných životních dat a oslav, a právě na jeho stránkách se plně potvrdilo rčení, že kovářova kobyla chodí bosa.

Mgr. Milan Mikolecký se narodil 1.května 1948 a vyrůstal v učitelské rodině. S otcem jsem jako začínající pedagog učil na „Července“ a dobře si pamatuji i jeho zanícení pro práci v českotřebovském muzeu, jehož v té době byl správcem. Také obě Milanovy sestry působily ve školských službách a to v Litoměřicích a v Klášterci nad Orlicí. Po maturitě na gymnáziu v roce 1966 zůstal i on věrný rodinné tradici a vystudoval aprobaci fyzika a chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Osm let vyučoval v České Třebové na SPŠ pro studující při zaměstnání a až do roku 2016 působil jako pedagog na Střední zdravotnické škole v Ústí nad Orlicí.

Jméno Milana Mikoleckého je nerozlučně spjato s novinařinou a jeho první novinářské krůčky začaly již na středoškolských studiích.  Od roku 1976 se podílel na tvorbě Kulturního zpravodaje, později Českotřebovského zpravodaje, který až do roku 1990 vydával Městský národní výbor. Změnu přinesl rok 1991, kdy převzal od města jeho vydavatelství. Uplynulo 27 dlouhých let, přibyly nové rubriky, barevné stránky a zvětšil se i rozsah měsíčníku. Před 15 lety vznikla  jeho internetová verze, která denně přináší aktualizované informace. Velmi významná je i spolupráce Milana Mikoleckého s městským muzeem a dalšími organizacemi a složkami ve městě. První jeho knihou byl sborník „Česká Třebová 1278 – 1978“, kterou vydalo nakladatelství TEPS Praha k 700. výročí města. V roce 2001 a 2005 získal Cenu města Kohout za novinářskou práci a elektronickou podobu Českotřebovského deníku.

Těsná spjatost zpravodaje a města Česká Třebová ho přivedla i do komunální politiky, kde jako městský zastupitel se snaží vézt s občany  dialog a hledat řešení vzniklých problémů. Přesto, že novinářská práce je časově náročná, prioritou v jeho osobním životě zůstává především rodina a výchova dvou devítiletých synů.

Rád bych zaplnil mezeru v květnovém zpravodaji a i za jeho čtenáře dodatečně Milanovi popřál k  jeho významnému životnímu jubileu . Především hodně štěstí, zdraví a  neutuchající elán do další novinářské práce.

Milan Michalski