Sochař Karel Sršeň – Pomník padlým v Řetůvce                

Autora pomníku jsem znal již v roce 2013, kdy jsem si poznamenal, že tvůrcem pomníku v hořickém pískovci byl p. Sršeň, sochař a kameník z České Třebové podle návrhu od Hořické školy, abych to zároveň pustil z hlavy. Znovu mi to připomenula až výstava Na paměť v kameni v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí: Oběti Velké války byly strašné. V době první republiky také na Orlickoústecku došlo k výstavbě velkého počtu pomníků a dalších památníků, které tyto padlé a nezvěstné připomínají. (Výstava tam trvá do 3. června.)

Připomeňme si, co o něm říká Kronika obce (str. 127-128):

Rok 1918. jest posledním rokem válečným…

Máme znovunabytou samostatnost po třistaleté porobě. Vzpomínáme těch, kdo padli za naši samostatnost s láskou a vděčností.

Konány v obci sbírky, by těm kdo nemohli se vrátiti do domovů svých, postaven byl pomník. Snaha tato z počátku byla podporována, ale později umlkla až usnula úplně.

Znovu probuzena snaha tato po příchodu pisatelově (12. října 1920) do tehdy ještě Malé Řetové. Ozval se hlas vděčnosti lidu znovu by postaven byl důstojný památník odboje. Pomalu počalo se hovořiti o tom, by sehrána byla v přírodě hra p. Ant. Pražáka „Bude vojna bude“ a z peněz získaných by postaven byl pomník. Dramatický odbor místní osvětové komise působil na p.ř.uč. Pražáka, ř.uč.v.v., aby se hra sehrála v přírodě. Po úpravě hry (IV. jednání) počalo se cvičiti a z výsledků zkoušek dalo se souditi na pěkný průběh hry.

Návrhu pomníku dostalo se místní osvětové komisi od Hořické školy a vypracováním v pískovci hořickém pověřen byl p. Sršeň, sochař a kameník z České Třebové.

Foto: St. Wimmer, 2003

Konečně v r. 1922 došlo k provedení hry „u rychty“ a sice ve dnech 26. m. července a 6. m. srpna. (Čistého zisku bylo 4 554 Kč 14 h, z čehož složeno na pomník 4 000 Kč a na jeho ošetřování 500 Kč.)

Pomník umístěn byl na zahradě p. Sýkory ve stráni mezi číslem 48 a č. 49.

Když v r. 1930 došlo ku stavbě silnice po obci a ku stavbě domu č. 61., přemístěn byl pomník (naproti) za novou silnici na místo kde dříve stával domek před potokem a opatřen do kola zábradlím a nátěrem dosti vhodným ač pískovci nátěr příliš nesvědčí. Na čelní stěně pomníku jest heslo p. presidenta „Pravda vítězí“. Na postranních stěnách pomníku jsou jména padlých s místy, kde dřímou věčný sen.

Dnes je na pomníku vročení 1918, heslo není patrné. I jméno sochaře bývalo dříve zřetelné: provedl K.Srš(eň) / Č. Třeb(ová). A za neznámým jménem autora návrhu (Navrhl B.Podpe…) se skrývá Blahomír Podpěra (nar. 1895), který C. a k. odbornou školu sochařsko-kamenickou absolvoval v roce 1913, jak mi potvrdili z ředitelství Střední průmyslové školy kamenické a sochařské z Hořic v Podkrkonoší.

Miloslav Renčín

 

 

 

Předešlé články byly:

F. Vocl - Přívrat, Řetová ČTZ 1/2007, str. 68; Ostrov ČTZ 7/2008, str. 57; spoluautorství H. Újezd na iČTZ 57/2013, 5.3.2013

Petrovice - K. Sršeň, ČTZ březen 2014, str. 70

Sloupnice - F. Formánek/Koukol, ČTZ duben 2014, str. 65