Českotřebovské kalendárium - červen 2018                        

Před 10 lety - červen 2008

Vichřice způsobila velké škody  ve městě i v okolí

Největší "paseku" jsem viděl v oblasti obce Pazucha, to stojí opravdu za to. Staleté stromy podél silnice jsou vyvráceny, Vítr vzal střechy stodol a poboural i nová stavení, nevydržely především  keramické střech, tašky se sesunuly  z velkých ploch.  Padly také  staleté lípy v Litomyšli v okolí Klášterních zahrad a sochy Zdeňka Nejedlého.  Lesy jsou poškozeny v pásech, některé postižené stromy musely být vytrženy  z kořenu nějakým vzdušným vírem.  Velkým štěstím pro energetiky jistě je  to že  společnost ČEZ v zimě důsledně čistila okolí linie všech vedení.  Na silnicích je všude ještě hodně práce, silnice mají zúžený profil a polomy jsou označeny.

Foto - silnice u Pazuchy

Orkán Kyril v Srnově:


Před 10 lety byla 31.8. 2008 první "Muzejní noc" v Kozlově"

Večerní párty u Chaloupky v Kozlově

Městské muzeum připravilo netradiční kulturní zážitek. Zahájení letní turistické sezóny v Kozlově se rozhodně více než vydařilo. V rámci festivalu muzejních nocí  se v Kozlově konala v sobotu 31. 5. mimořádná událost. Po 19. hodině bylo v zaplněném sále hostince U Siťařů promítání   dvou zajímavých filmů se vztahem k Chaloupce Maxe Švabinského, které představily využívání Chaloupky v Kozlově rodinou ve dvou obdobích.. Oba filmy byly velmi poetické, velmi dobře dokumentovaly že Kozlov znamenal pro Vejrychovy a Švabinského skutečně  cenou lokalitu a dovedu si představit, jak těžko se s ní Švabinský v roce 19191 loučil. Pokorného černobílý amatérský film byl pořízen v roce 1971. Viděli jsme chaloupku takovou jakou si už těžko pamatujeme, škoda že jen černobílou.   Podle toho, co jsem se dozvěděl má ještě tento autor další zajímavou věc a to je nahrávku vyprávění Maxe Švabinského a věřím, že bude příště veřejně předvedena.   Chtěl bych také pochválit i druhý barevný film "Můj Kozlov", který pořídila Víta Balcarová a Martin Vašíček (OIKTV) a smeknout před tímto výtvorem, Patří rozhodně do zlatého fondu videodokumentů o České Třebové a možná že ani nemá v další produkci OIKTV obdobu.   Přemýšlím, jak jen nám mohlo uniknout, že  nebylo toto dílo oceněno některým Kohoutem  za rok, ve kterém vzniklo. Právě veřejné provedení v sále v Kozlově před tolika lidmi  dalo filmu mnoho autentického. Zuzana Švabinská zde promlouvala z plátna ke svým spoluobčanům v Kozlově a vzpomínala, všechno bylo jako na dosah ruky. Jak je vidět, tak již začátek akce v Kozlově byl velmi vydařený.

Pokračování v Chaloupce a u kozlovské Chaloupky ovšem bylo ještě působivější a nenechalo nikoho bez velkého a hlubokého dojmu. Po zahradě byly rozvěšené lampiony, připravená hostina, nápoje s rumem i bez rumu, ohniště pro pozdější opékání buřtů, a k tomu všemu hrála dojímavá hudba v provedení  Mirka Němce (klávesy) a Zdeňka Černého (saxofon, klarinet), která doprovázela návštěvníky po celý večer až do tmy. Také v Chaloupce  byla zajištěna průvodcovská služba, dojímavé večerní osvětlení všech prostor včetně schodiště.  A navíc jsme se při prohlídce stavení mohli setkat v Bílém pokoji   s "Elou Švabinskou na živo" (četla si knížku), nahoře v podkrovní místnosti zvané"Kufr" pak přímo s Mistrem Maxem Švabinským, který jak jinak samozřejmě maloval, ač při špatném osvětlení, a nakonec v další místnosti přímo s filosofem E. Welzem, který si při svíčce - jak jinak - četl knížku.

Všichni, kdo přišli nelitovali, nemuseli spěchat, mohli si v klidu pohovořit, občerstvit, prohlédnout důkladně chaloupku a poslouchat krásné melodie. Pořadatelům akce - městskému muzeu se podařil skutečně mimořádný čin. A nebylo to jen tak zadarmo. Pro zdar akce museli v krátkém termínu udělat spoustu práce a věnovali tomu celé dny, opravdu celé dny. Po zimě bylo třeba chaloupku nejen znovu nastěhovat, ale opravit a upravit, vyzdobit, naaranžovat, přiopravit zahradu.  Jménem všech návštěvníků akce bych chtěl pracovníkům městského muzea poděkovat. Bylo opravdu zajímavý večer a mimořádný zážitek.

NĚKTERÁ HISTORICKÁ VÝROČÍ NAŠEHO MĚSTA V ROCE  2018

 

740 let (1278) od první zmínky o České Třebové jako obydleném místě. Dokladem toho je listina litomyšlského opata Oldřicha olomouckému biskupovi Brunovi ze Schaumburka. Rukopis je uložen ve vatikánské knihovně.

515 let (1503) od pravděpodobně první zmínky o lázních na Horách v souvislosti se sporem měšťana Václava Kudleje s Jakubem lazebníkem o lázeň pro chudé.

475 let (1543) od první zmínky o místním špitálu.

430 let (1588) od potvrzení práva odúmrtí a várečného práva císařem Rudolfem II.

345 let (1673) od první zmínky o pamětní knize tehdy samostatné obce Parník ve které je vzpomenut místní mlýn.

235 let (1783) od zahájení stavby fary čp.1 v Klácelově ulici.

225 let (1793) od zničujícího požáru kostela sv. Jakuba Většího. Příčinou byl blesk. Alois, kníže Lichenstein, dal vystavět nový kostel v letech 1794 až 1801. Do té doby se sloužily bohoslužby v dřevěné provizorní kapli na náměstí.

170 let (1848) co byla v našem městě ustavena v revolučním roce národní garda. Dne 15. června vyjela garda ze Třebové nočním vlakem do Prahy. Mezitím byly boje v Praze zastaveny a naši gardisté se 17. června vrátili domů.

130 let (1888) od založení Městského muzea v České Třebové, Muzejního a Okrašlovacího spolku a také hasičského sboru v textilní továrně na Parníku.

125 let (1893) od zahájení stavby školy v dnešní Nádražní ulici. V této době bylo také započato s regulací řeky Třebovky na Zámostí.

115 let (1903) od dokončení přestavby nádraží – mj. byl vybudován železný Műllerův most a zrušen přejezd se závorami u Javorky.

105 let (1913) od zrušení městské nemocnice v Bezděkově, změněné na chorobinec. V tom samém roce město uzavřelo smlouvu s obcí Parník na dodávky elektrického proudu. Proud na Parník byl dodáván 20 let, do roku 1933.

95 let (1923) od postavení tzv. Choceňských baráků v Benátkách. Došlo také k založení Klubu českých turistů a pěveckého sboru Bendl.

90 let (1928) od založení Akciové cihelny. Ta koupila za tratí v blízkosti pramene Vrbovky pozemky, kde byla hlína vhodná k využití pro výrobu cihlářského zboží.

85 let (1933) od otevření chaty na Kozlovském kopci. Po rekonstrukci byl také otevřen třebovický tunel.

80 let (1938) od postavení městského koupaliště. Nad bazénem byla dřevěná budova šaten a nechyběla zde ani restaurace. Koupaliště napájela voda z Křivolického potoka.

70 let (1948) od založení Osvětové besedy a ZK ROH železničářů. Došlo též k připojení samostatného městyse Parník k České Třebové.

65 let (1953) od adaptace prvního společného kravína u Antonína Habigera na Parníku pro násilně zřízené JZD Parník.

60 let (1958) od rozhodnutí tehdejšího OV KSČ o spojení dobře prosperující textilní firmy Perla s ústeckou továrnou Utex.

30 let (1988) od likvidace starých lázní na Horách, třebovského pivovaru a tzv. Lomovy vily při Farské cestě.

20 let (1998) od zrušení Provozního oddílu. Třebované se s tímto rozhodnutím ministra Římana mnoho let vyrovnávali, neboť ho považovali za nesmyslné.

Jan Skalický