v Karlových Varech

Eva Hanyková

Hvězdárna, o kterou se zasadil Třebovák František Krejčí a která nese jeho jméno, se bude bourat !

Astronomie nemá na Karlovarsku příliš dlouhou tradici. Orientace obyvatelstva na lázeňské služby nevyžadovala pěstování astronomie. Karel Nejdl, který se zabýval dějinami Karlových Varů, zaznamenal existenci hvězdárny vybudované Františkem Wočadlem na střeše jednoho z domů v Zahradní ulici.

První astronomický kroužek byl založen 9. června 1954 při Krajském domě osvěty. Zaměřoval se na přednášky a pozorování oblohy malým dalekohledem v parku U kočky. Uvažoval o výstavbě hvězdárny, ale pro svou ideu nenacházel u státních orgánů žádné pochopení. Krajský dům osvěty nabídl kroužku několik objektů, ale jejich dezolátní stav astronomy odradil. Snažili se raději upravit pozorovatelnu na střeše ekonomické školy.

Po zrušení Krajského domu osvěty přešel astronomický kroužek pod vedení Kulturního a společenského střediska města a bylo mu nabídnuto stavební místo pro hvězdárnu v místech vyhořelého lesa na Hůrkách. Slavnostní výkop byl proveden 3. října 1959. Na stavbě pracovali brigádnicky všichni členové kroužku se svými rodinami. První nadšení zvolna vyprchávalo a nakonec převzal patronát nad stavbou národní podnik Pozemní stavby, který hvězdárnu dokončil. Byla slavnostně předána 7. července 1963 a klíče na dvacet let převzal předseda astronomického kroužku František Krejčí. Hvězdárna měla půdorys dvou spojených čtverců o stranách 9,5 x 5 metrů. Do zvýšeného přízemí umístili přednáškovou síň, halu, klubovnu a WC a pod odsuvnou střechu reflektor Newton 2500/1500 mm. Dalekohled byl realizován amatérsky. Jako hlavní konstruktér na něm pracoval Ing. Bok. Ten však v květnu 1963 náhle zesnul a dalekohled dokončili zaměstnanci Elektrosvitu.

V šedesátých letech měla veřejnost o astronomii značný zájem, způsobený lety kosmonautů do vesmíru. Rozvoj hvězdárny přerušil v listopadu 1971 její požár. Zničil knihovnu, dalekohledy a poškodil přední část budovy. O obnovu hvězdárny se staral v plném nasazení František Krejčí. Prosadil nejen její obnovu, ale i rozšíření o čtyři místnosti.

František Krejčí podlehl těžké chorobě 13. června 1984. Vedení hvězdárny se ujali Ing. Josef März a RNDr. Miroslav Lošťák. Zaměřili se na odborné programy jako Meziplanetární hmoty, zákryty hvězd Měsícem a planetkami nebo na sledování slunečních skvrn. Po sametové revoluci upadl zájem o hvězdárnu. Od 1. července 1997 byla hvězdárna převedena pod Odbor kultury Úřadu města, posléze pod Odbor lázeňství, cestovného ruchu, kultury a vzdělanosti Magistrátu města. Zdálo se, že nový zřizovatel splňuje představy astronomického kroužku po všech stránkách. Podařilo se přistavět k hvězdárně i chybějící vodovod a kanalizaci. Do budoucna přemýšleli členové kroužku o planetáriu, o krajském statutu a o užší spolupráci s partnerským japonským městem Kusatsu, které nabízelo zajímavý grant.

Osud si s hvězdárnou zahrál zvláštním způsobem. Pozdější nezájem se podepsal na zchátrání budovy, takže v dubnu 2018 se rada města usnesla zbořit hvězdárnu, která nevyhovuje současným stavebním zákonům, zadat vypracování projektu a v roce 2019 zahájit budování nové hvězdárny za 40 milionů.

Foto: hvězdárna Karlovy Vary - letní kurzy. Vpravo František Krejčí u Newtonova dalekohledu

Autorka Eva Hanyková je českotřebovská rodačka žijící v Karlových Varech, která zde dlouhodobě pracovala ve funkci redaktorky karlovarského Lázeňského časopisu. Se svým rodným městem je v kontaktu  také prostřednictvím Českotřebovského zpravodaje kam přispívá zejména články o českotřebovských významných rodácích .