-
 Redaktorky
Českého rozhlasu Pardubice, Tereza Brázdová a Jitka Slezáková, se ve
středu 6. června odpoledne vypravily na Kozlovský kopec (601m.n. m).
Průvodce jim dělali předseda orlicko-ústeckých turistů Milan Richter.
Rozhlasačky se zajímaly o chatu a rozhlednu o historii českotřebovského
turistického odboru, hlavně se však chtěly rozhlédnout po kraji. Ve
všední dny je v červnu rozhledna uzavřena, o úchvatné výhledy však mladé
paní nepřišly. Velice ochotná věžná Olga Kadlecová přišla rozhlednu
otevřít. Počasí přálo a tak po zdolání 174 schodů se objevily scenérie
Orlických hor, Králického Sněžníku i Jeseníků.
-
Historie obou, deset kilometrů od sebe
vzdálených, turistických odborů, je velice zajímavá. Oušťáci slaví letos
sté výročí založení KČT, vznikl 17. dubna 1918, českotřebovští turisté
jsou o pět let mladší. Klub založili v květnu 1923. Silnici na svůj
oblíbený Kozlovský kopec však dokončili již v roce 1924, Karel Vejrych
ji osázel břízami a za dva roky již odkoupili 24 arů pozemků pro svou
základnu, kde pořádali oblíbené bramboráky. Ústečtí turisté dokončili
silnici od „Loučení“ na Andrlův chlum v roce 1940. Také s výstavbou
chaty byli Třebováci rychlejší. Na jaře 1933 ji začali stavět a 9.
června téhož roku, za účasti tisíce občanů, ji slavnostně předávali
veřejnosti. Když tehdejší výbor viděl, jak je chata nejen třebovskými
občany hojně navštěvována se svým předsedou Antonínem Demlem se dal do
rozšiřování. Kolem patnácti set návštěvníků přišlo na slavnostní
otevření 9. srpna 1936, František Lukavský tehdy dohodl s Mistrem
Švabinským, že chata ponese jeho jméno. Od této doby se jmenuje chata
Maxe Švabinského. Navštěvovalo ji mnoho vzácných osobností, místní
spisovatel František Krejčí, členka Národního divadla Zdeňka Baldová,
písničkář Karel Hašler, z Kozlova si sem často odskočil Max Švabinský,
z Litomyšle přijížděl profesor Zdeněk Nejedlý, houslový virtuos Jaroslav
Kocian přicházel z Ústí a mnozí další umělci. Aktivita českotřebovských
turistů však nebrala konce, svoji chatu stále vylepšovali. Další
rekonstrukci a nástavbu, dle návrhu stavitele Duchoslava, dokončili
v roce 1941, po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Tehdy se chata
ocitá v bezprostřední blízkosti hranice se Sudety, tedy s Velkoněmeckou
říši. V osmačtyřicátém roce komunisté všechny spolky zrušili, velká
škoda, že se po více jak čtyřicetiletém panování soudruhů nepodařilo
českotřebovským turistům získat chatu na Kozlovském kopci do svého
vlastnictví.
-
-
Ústečtí turisté byli pomalejší. Svoji
chatu na Andrlově chlumu předali veřejnosti 25. srpna 1940. Také Ústí
bylo obehnáno Sudety, jediný směr volný k procházkám byl na Litomyšl.
Ani útulna proto brzy Oušťákům kapacitně nestačila, turisté se dali do
její rekonstrukce a veřejnosti ji slavnostně předali 21. června 1942.
Radost byla veliká, bohužel však netrvala dlouho. O rok později
Janderovu chatu na Andrlově chlumu zabral Hitlerjugend. Po válce se
ústečtí turisté těšili z chaty pouze tři roky, komunisté jim Klub
zrušili a chatu převzala Jednota. Po dlouhých soudních tahanicích ji do
svého vlastnictví převzali až po „Sametové revoluci“ 1. ledna 1992.
Třiačtyřicet let byla chata dojnou krávou pro Jednotu, bohužel na údržbu
jaksi pozapomněla. Do konce roku 2017 do ní ústečtí turisté investovali
více jak osm milionů korun. Třetí přístavba chaty Hvězdy proběhla
v letech 2003 až 2004. Nejdříve byla celá o 2,7 metrů rozšířena, hrubá
stavba 800 000Kč, o rok později byla rozšířena kuchyně a přistavěno
sociální zařízení, jak si hygiena poručila. Dalších 1 100 000Kč.
V dalším provozu mohla chata pokračovat až po vybudování nové čistírny
odpadních vod. Ta stála v roce 2006 turisty 1 600 000Kč. Není rok, aby
nějaká nutná investice nebyla. Ústecké turisty však hřeje, že pod jejich
vedením slouží chata již dalších 26 let veřejnosti.
-
 V rozhlednách
však Oušťáci Třebováky předběhli. Slavnostní otevření nádherné dřevěné
rozhledny proběhlo 27. srpna 1905. Zasloužil se o ni Okrašlovací spolek.
Milovníci dalekých rozhledů se z ní radovali do 16. dubna 1918, kdy za
nevyjasněných příčin v noci na 17. dubna shořela. Na druhou rozhlednu na
Andrlově chlumu se čekalo 23 let. Zeměpisný ústav ministerstva vnitra
zde vystavěl triangulační věž upravenou jako rozhlednu. Dřevěná stavba
bal vysoká 35 metrů, vyhlídkový stolec ve výšce 26 metrů.
Z bezpečnostních důvodů byla v šedesátých letech minulého století
stržena. S montáží třetí, tentokrát kovové rozhledny, „Stříbrné
krasavice“ se začalo 25. října 1995, slavnostně byla v přítomnosti více
jak čtyř tisíc turistů otevřena 19. května 1996. Vysoká je 54 metrů,
vyhlídková plošina se nachází ve výšce 34,6 metrů, vyjde se k ní po 183
schodech. Jedno schodiště je určeno pro výstup, druhé k sestupu. Do
dnešních dnů na ni vystoupalo více jak 255 000 milovníků dalekých
rozhledů.
-
Vojenský zeměpisný ústav Praha vystavěl
na Kozlovském kopci 29 metrů vysokou triangulační věž v roce 1929, po
úderu blesku 9. srpna 1939 částečně shořela a zbytek musel být stržen.
Sloužila však velice otrlým turistům, neboť se na vyhlídkový stolec
lezlo po pěti dřevěných žebřících.
-
Druhou, rovněž dřevěnou věž, postavili
třebovští turisté během roku 1940, ta již měla schodiště. Třetí kovová
věž se začala na Kozlovském kopci stavět na podzim roku 2000, veřejnosti
byla slavnostně předána třetí květnovou sobotu 2001 u příležitosti 25.
ročníku oblíbeného dálkového pochodu „PUTOVÁNÍ ZA TŘEBOVSKÝM KOHOUTEM“.
Vysoká je 55,5 metrů, po 174 schodech se vystoupá na vyhlídkovou plošinu
ve výšce 33 metrů. Kolik na ní přivítali návštěvníků českotřebovští
turisté neevidují.
-
Podrobnosti o třech přestavbách chat,
třech rozhlednách na Andrlově chlumu i Kozlovském kopci a další
zajímavosti si redaktorky Českého rozhlasu Pardubice pilně
zaznamenávaly. Pořad se bude vysílat o letošních prázdninách. Přesný
termín zatím určen není.
-
Milan Richter
|
