Zahrádkáři Pod Jelenicí dovršili "stovku"

 

Psal se rok 1918, skončila první světová válka a rozpadla se mnohonárodnostní rakousko-uherské monarchie. A právě v této době, tedy přesně před 100 lety, přišlo několik Třebováků s myšlenkou, založit ve městě zahrádkářský spolek. Jak se ze zápisu v prvním dílu spolkové kroniky dozvídáme, již 14.února 1919 se sešla ustavující schůze nového spolku v hostinci Dělnického domu. Rada městského úřadu vyšla zahrádkářům vstříc a pronajala jim strmou stráň zvanou „Pod Jelenicí“. Historie prvních padesáti let osady je popsána v útlém almanachu, který vyšel v roce 1969. Podle záznamů kronikáře spolku Václava Kocourka, jej tehdy sepsal českotřebovský rodák a regionální historik, Ing. Eduard Stříbrný.

Začátky hospodaření na kamenitém pozemku, který měl rozlohu přes 1 hektar, nebyly jednoduché. Bylo nutné vytvořit terasy a založit vlastní ovocnou školku, která však zanedlouho ustoupila výstavbě městského koupaliště. Již v roce 1920 byly zřízeny první dílky pro rodinné zahrádky a později byla postavena i první jednoduchá stavba spolkové chaty z březového dřeva. V roce 1927 bylo možné uspořádat první veřejnou prohlídku sadu „Pod Jelenicí“ a pravidelné vycházky, doprovázené hudbou a občerstvením, se postupně staly neodmyslitelnou součástí života zahrádkářské osady. Nezapomínalo se ani na sportovní vyžití, zvláště, když českotřebovští sportovní nadšenci postavili v roce 1930 kuželník.  V roce 1932 byla zmodernizována spolková chata, ve které byly pořádány odborné přednášky besedy a výstavy. O zábavu příchozích se staral i spolkový zábavní kroužek, v čele s populárními českotřebovskými herci, Oldřichem Bittlem, Čeňkem Hamplem a Čeňkem Kapounem.

V době okupace hrozila zahrádkám likvidace z důvodu vybudování letoviska pro Hitlerjugend. Naštěstí se tento záměr neuskutečnil a po válce se život v osadě opět rozběhl nevídaným tempem. V té době měla ČSOZS v České Třebové 166 členů, mezi kterými nechyběly ani významné osobnosti. K sadu „Pod Jelenicí“ brzy přibyl další pozemek v Hliníkách a nedotčená příroda v okolí města lákala i k zakládání soukromých sadů a zahrad. Přelomem v osadním životě bylo administrativní rozdělení a osamostatnění organizací zahrádkářů Pod Jelenicí a v Hliníkách, které bylo odsouhlaseno na prosincové členské schůzi v roce 1966.

Velkou zásluhu na uchování dokumentů o existenci osady „Pod Jelenicí“ má především Miloš Sklenář, vnuk, dlouholetého člena výboru a kronikáře spolku Václava Kocourka. Ten po svém dědovi zdědil nejen zahrádkářský dílek, ale především kronikářské a organizátorské schopnosti. Právě z jeho iniciativy vyšel v loňském roce tiskem druhý almanach, který mapuje dalších padesát let spolkové činnosti. Mezi nejvýznamnější události tohoto období patří především založení a připojení tří nových osad. V roce 1980 vznikla za koupalištěm Osada Křivolík, o čtyři roky později Osada Poklona, která se nachází v rekreační oblasti Hory a jako poslední byla v roce 2008 připojena Osada Serpentýny. V roce 2002 byla provedena také poslední a zároveň nejrozsáhlejší rekonstrukce spolkové chaty. Podrobné informace lze vyhledat v novém almanachu, který přináší dosud nezveřejněné fotografie a dokumenty.

K připomenutí stoletého výročí založení Spolku, uspořádala ZO řadu doprovodných akcí. V sobotu 2.června mohla veřejnost shlédnout, v prostorách spolkové chaty na Jelenici, výstavu vzácných artefaktů a originálních listin. V odpoledních hodinách se konala slavnostní schůze, na které Miloš Sklenář připomněl stoletou historii spolku a zahrádkářského hnutí v České Třebové. Za přítomnosti hostů pak byly členům, kteří se zasloužili o propagaci zahrádkářského hnutí v České Třebové, předány pamětní listy.

Stoletou existencí se tak Českotřebovští zahrádkáři zařadili mezi nejstarší v naší republice a je nezanedbatelné, že oslavy proběhly právě v roce, kdy si připomínáme i sto let od vzniku Československa. Až budete opět procházet cestou v zahrádkářské Osadě „Pod Jelenicí“, vzpomeňte si, že i tady se psaly dějiny našeho města.

Milan Michalski

Fotografie z instalované výstavy.  Foto MilaN Michalski