Dva miliony na krajskou silnici - aneb - poučení za "dva melouny"
Zastupitelé města v rámci rozpočtové změny schválili podíl města Česká Třebová  na financování opravy krajské komunikace III/ 35846  ve výši 2 miliony Kč. Na poskytnutí této částky se dohodli představitelé Pardubického kraje Michal Kortyš, radní u a dopravní obslužnost a hejtman Martin Netolický, ředitel SÚS Miroslav Němec  se starostou města Jaroslavem Zedníkem na jednání uskutečněném na českotřebovské radnici loni 4. srpna.
"Po několika názorových střetech jsme se konečně včera s kolegou Zedníkem sešli v České Třebové nad věcnou debatou k problematice silnic devastovaných kamiony z průmyslové zóny a logistického terminálu společnosti Metrans. Zdá se mi, že situace se po včerejším jednání dostává do polohy, že si závažnost situace nyní uvědomují už snad všichni, Dohodli jsme, že na opravy stávající trasy budeme společně s městem požadovat po původci cca 10 milionů korun a s dalšími cca 2 miliony se k projektu přihlásí i město. Celkové náklady budou ovšem výrazně vyšší," napsal Martin Netolický o této schůzce na facebookový profil. Přes tuto dohodu město Česká Třebová svůj příspěvek poskytlo až v červnu 2018 v rámci schvalované rozpočtové změny, do původně schváleného rozpočtu částka zahrnuta nebyla. (Fotografie z popsaného jednání na naší radnici dne 4.8.2017)
Vrátíme-li se dnes k loňské dohodě, tak si nelze položit otázku na to, zda a jak město společně s Pardubickým krajem požadují po původci problémů s devastací objížďky, tedy společností Metrans, další zmíněný nezanedbatelný desetimilionový příspěvek. Zatím v této věci nebylo nic publikovaného... Byla by chyba, kdybychom měli zůstat (s Černým Petrem) v problému jen my sami a společnost Metrans by dle hesla "Já nic, já muzikant" nijak na silnice, zničené jejich zákazníky nepřispěla. Zatím to vypadá  tak, že Metrans, jako dceřinná firma společnosti HHL Hamburg nyní desetimilionovou investiční dotaci těžko poskytne, snad až při dalším plánovaném rozšiřování terminálu, kde by byl tento požadavek zahrnut do investice např. v ceně pozemků. Rozšiřování terminálu je však oddáleno. Známe však případy odjinud (např. z Letohradu), kde velký investor a zaměstnavatel uzavřel s městem (dlouhodobou) smlouvu o financování některých aktivit města, možnost kompenzace by tedy byla třeba i touto formou.
Celý tento problém totiž má své kořeny v udělení stavebního povolení  pro vybudování logistického terminálu, kde město jako účastník stavebního řízení  netrvalo jednak na realizaci procesu EIA a nestanovilo ani jakékoliv požadavky na zkapacitnění silničního připojení nově budovaného terminálu. Přitom se jednalo o zásadní problém, který byl v době přípravy stavby opomenut. Město velmi opatrně našlapovalo ve snaze zabránit tomu, aby nově příchozí investor měl u nás nějaké problémy. A nevyplatilo se to. V tom je to poučení, které jsme ve finále zaplatili poukázanými dvěma miliony.
Můžeme poukázat působení jiného investora - nizozemského developera CTP, který začal na podzim roku 2014 na kraji města Hradec Králové (bez povolení) budovat skladovací haly s tím, že stavební povolení dodatečně určitě dostane. Přitom důvodem, proč toto povolení nedostal, byla právě nesplněná podmínka na rozšíření příjezdových komunikací, do jejíhož splnění se investorovi nechtělo. To až dodatečně, kdy se snažil na černo postavené haly (marně) zlegalizovat. My jsme žádné podmínky investorovi nedávali, byli jsme přesvědčováni, že se jedná o překládku vlak - vlak a tedy investovat do silnic v okolí není potřeba. Byly v tom ale také protimluvy: na jedné straně se psalo o návaznosti terminálu Metrans na další logistické firmy, které "přijdou", další sklady a potřebu zřídit pracoviště Celního úřadu přímo v lokalitě a na druhé straně nebyly investice do silnic potřeba?  A měli jsme přece v té době své odborníky - logistiky, měli poradit.  Jenže místo toho vznikla nemístná euforie o nových 1500 pracovních místech a velkém nárůstu obyvatel města. (Jak se ukázalo, tak nic z toho nebyla pravda). Stačilo tenkrát vyžádat provedení procesu EIA, do kterého by vstoupily krajské orgány, které by svoje krajské silnice určitě bránily. Porovnejme: procesem EIA musel projít např. českotřebovský investor do benzinové čerpací stanice na Lhotce dokonce dvakrát, rozhodnutím orgánů města jsme jej dokázali otrávit tak, že peníze vložené do přípravy investice musel odepsat, benzínka nebude, i když všechny podmínky byly splněny. Mnohonásobně větší investice do logistického terminálu Metrans nic takového nepotřebovala....
Starosta Jaroslav Zedník napsal nedávno na sociálních sítích text, podle kterého mu je smutno z vyhození 2 milionů korun za kryt CO v Javorce, které se daly použít jinak. (Odkoupení schválili 11/6 zastupitelé proti vůli starosty.) Za tyto peníze však město získalo do vlastnictví objekt, který můžeme opět kontrolovaně prodat nebo využít, který může přinést nové příležitosti. Pokud  starosta píše o vyhození dvou milionů korun, tak by měl napsat především o dvou milionech poukázaných Pardubickému kraji na nápravu škod způsobených devastací silniční sítě, kterými napravujeme chybné rozhodnutí orgánů města z roku 2011. Do České Třebové jsme lákali investora a nepožadovali dodržení standardních podmínek pro jeho působení. Nezabránili jsme tomu, aby devastoval infrastrukturu. Toto rozhodnutí bylo navíc provedeno vedením města bez projednání v městském zastupitelstvu.
Nyní se dvoumilionová investiční dotace pro Pardubický kraj dostala na červnové jednání zastupitelstva. Byla schválena všemi 26 hlasy přítomných zastupitelů. Zastupitelé uznali, že na vzniklém problému s komunikacemi v okolí terminálu Metrans se má město Česká Třebová podílet.
 (Milan Mikolecký)