Ten v současné době prochází rozsáhlou rekonstrukcí za 112 milionů korun, na kterou v rámci Integrovaného operačního programu přispěla také Evropská unie. Zámek patří se svými 30 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky v regionu.

Zámek Slatiňany ve velké rekonstrukci 

---

„Celý zámecký areál včetně přilehlého parku prochází jednou z největších rekonstrukcí ve své historii. Ta dává velmi citlivým způsobem památce její původní ráz například včetně obnovy omítek či navrácení balkonu, který byl zbourán v 50. letech. Opravy zabrání nejen postupující degradaci tohoto hodnotného areálu, ale zároveň umožní jeho další rozvoj mimo jiné pro vzdělávací účely. Konkrétně se jedná o prostor dětského hospodářství, které v minulosti sloužilo k výchově šlechtických dětí. Děti se v této miniatuře statku staraly o drobné zvířectvo a pěstovaly zeleninu. Cílem bylo naučit je hodnotě lidské práce a peněz,“ uvedl hejtman Martin Netolický.

Areál ve Slatiňanech tvoří budova zámku s navazujícím anglickým parkem o rozloze 16 hektarů a drobnou architekturou. Areál prošel dlouhým vývojem, kdy se z gotické tvrze stal renesanční, později barokní zámek obklopený formální zahradou. V 19. století byly zámek a park upraveny v duchu romantismu a sloužily knížecímu rodu Auerspergů zprvu jako letní sídlo a později jako nejmilovanější dům určený k výchově dětí a poklidnému rodinnému životu. Celý areál se postupně svou prezentací vrací do období kolem roku 1900, které představuje nevýznamnější dějinnou epochu v historii této památky, dobu Františka Josefa z Auerspergu, mecenáše, skvělého hospodáře, milujícího manžela a otce, cestovatele a milovníka koní.

Zámek byl prohlášen v roce 2001 prohlášen Národní kulturní památkou. Je také součástí krajinné památkové zóny Slatiňansko – Slavicko. Od roku 1950 je v zámku zpřístupněno unikátní hipologické muzeum věnující se koním a od roku 2011 je zde jedna z nejnovějších prohlídkových zámeckých expozic.

 

Naplněnost zemědělských škol v kraji je nadprůměrná. Pomáhají investice a moderní obory

---

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a radní pro oblast zemědělství, životního prostředí a venkova Václav Kroutil jednali s prezidentem Agrární komory České republiky Zdeňkem Jandejskem. Pardubický kraj s Agrární komorou spolupracuje dlouhodobě, již v roce 2012 obě strany podepsaly memorandum o vzájemné spolupráci. Hlavním tématem společného jednání byla tentokrát problematika zemědělského školství. Zástupci kraje prezentovali investiční a rozvojové aktivity včetně snahy úzce provázat zemědělské podniky a školy pro zajištění dlouhodobé praktické výuky přímo ve výrobě.

„Dlouhodobě se nám daří i za pomoci evropských fondů zvelebovat naše střední zemědělské školy. Kupříkladu lanškrounská zemědělská škola je v současné době jakousi výkladní skříní v oblasti zemědělského školství a dobře se jí daří skloubit kvalitní teoretickou a praktickou výuku. Začali jsme zde nejprve zateplením, pokračovali úpravou stáje, vybudováním mlékárny, laboratoří či veterinární ordinace. Další školy jsou také ve velmi dobrém stavu, ať už se jedná o Chrudim, Litomyšl, Chroustovice či například velmi specifické a úzce profilované Kladruby nad Labem,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „V minulosti jsme měli problém s počty studentů, ale i díky investicím a úpravě studijních oborů se nám tento trend daří měnit. Naplněnost škol je dnes velmi vysoká a trend se nám daří držet. Dalším krokem je užší provázanost se zemědělskými podniky, na čemž usilovně pracujeme,“ dodal Netolický.

Potravinová soběstačnost

Velkým problémem současného zemědělství je nesoběstačnost některých segmentů. „V případě vepřového masa jsme v současné době na 38 procentech vlastní produkce. Zbytek dovážíme například ze Španělska či Belgie. Poměr navíc každým rokem roste v neprospěch domácí produkce. U drůbeže se pohybujeme přibližně na polovině. Soběstační jsme například v případě hovězího masa, což je ale způsobeno především radikálním poklesem spotřeby. Zatímco v roce 1990 spotřeboval průměrný Čech 26 kilogramů hovězího masa, dnes je to necelých osm kilogramů,“ uvedl prezident Agrární komory České republiky Zdeněk Jandejsek. Ten také zmínil další témata, o kterých se povede debata v krajích, tedy společná zemědělská politika nebo dominantní postavení obchodních řetězců.