-
 Byl
jsi v uplynulých čtyřech letech předsedou důležité sportovní komise rady
města. Je tvořená jednak zástupci volebních stran v zastupitelstvu, ale
současně spolupracuje se sportovními oddíly a kluby ve městě. Jak bys
hodnotil práci sportovní komise, (a vůbec oblast sportu), co se zde
podařilo proti minulým dobám prosadit?
-
Já jsem rád, že i přes politické spektrum
jsme našli opravdu společný cíl – "sport", za což všem patří velký dík.
Vždy jsme se dokázali dohodnout ve prospěch sportu a udělali jsme kus
práce. Několikrát jsme upravovali pravidla pro přidělování dotací, a to
jak na činnost či provoz, tak na údržbu sportovních zařízení. Podobně
tomu bylo i u dotací na "sportovní akce", kde se např. snížila
procentuální spoluúčast pořadatele. Skvělá byla i spolupráce s odborem
školství, kultury a tělovýchovy, který dohlížel a zastřešoval naši
činnost. I přestože sportovní komise má jen tzv. „hlas poradní", tak se
nám na startu podařilo několikrát někomu trochu šlápnout na "kuří oko".
Ale postupem času vymizelo i takové to tahání za nos a čekání, jestli si
dané věci všimneme nebo ne. Myslím si, že jsme vše zvládli se ctí.
Rozvoj sportu
a sportovišť ve městě je velmi sledovanou oblastí, která je spojena se
zajištěním financí do sportu. Přestože město tuto oblast dotuje poměrně
slušně, lze zaslechnout mnohé další náměty a upozornění na nové a nové
potřeby. Hledáte ještě jiné zdroje?
-
Jako sportovní komise nemůžeme hledat
další finanční zdroje. Nemáme právní subjektivitu a, jak jsem již řekl,
ve všech věcech máme pouze hlas poradní. Pracujeme vždy jen s finančními
prostředky, které nám byly dány z městského rozpočtu. Asi by to bylo
jiné, kdyby ve městě byla oficiální funkce tzv. "manažera sportu", který
v jiných městech mimo jiné shání i finanční prostředky pro sport.
Vidíš ještě další možnosti v působnosti sportovní komise pro další
období?
-
Rozhodně ano. Já jsem se například
pravidelně účastnil městské olympiády školek a myslím si, že i to by
měla být jedna z oblastí, které by se měla věnovat sportovní komise. To
je základ a budoucnost sportu. Věřte, že mi některé výkony malých holek
a kluků vyrážely dech. A ty bychom měli monitorovat a v budoucnu
rozvíjet. Aby děti sportovaly, musí pro ně být sport zábavou, možná až
vášní. Dost často sportují třeba jen proto, aby kompenzovaly jisté vize
svých rodičů, a to je špatně. Jako motivaci pro vítěze, malou třešničku
na dortu, jsem sportovní komisi věnoval putovní pohár a v posledních
letech i poháry pro první týmy.
-
Je nutné systémově změnit zkostnatělý
systém nepsaných pravidel, která jsou údajně dlouhodobě daná, ale
nemluví se o nich nahlas a nebyla zveřejněna.
Následně se musí
vysvětlovat lidem, kteří nad nimi kroutí hlavou podobně jako já. Jako
jeden z příkladů mohu uvést ocenění pro nejlepší sportovce „Ceny města
Kohout“ a „Setkání nejlepších sportovců s panem starostou“. Sportovec
nominovaný na Kohouta nemůže být pozvaný na tzv. Setkání, což někteří i
obrečeli.
-
Na posledním červnovém jednání zastupitelstva byla projednávaná a
schválená Koncepce rozvoje sportu. Bylo hodně jiných úkolů, a tak nová
koncepce prošla v zastupitelstvu bez velkého povšimnutí. Jak jste tuto
koncepci připomínkovali ve sportovní komisi, jak se komise s touto
koncepcí ztotožňuje?
- Nejen já jsem toho
názoru, že koncepci rozvoje sportu by měla tvořit "Nová" sportovní
komise společně s vedením města tak, aby měla opravdu smysl. Ale bylo
nutné vytvořit dokument, aby byl vytvořen nějaký podklad pro další
legislativní fungování. Nová Sportovní komise by si měla stanovit směr a
priority nejen rozvoje, ale i údržby již vybudovaných sportovišť. Naše
komise danou koncepci připomínkovala a doplnila, ale o úplné shodě
nemůže být řeč. I já jako registrovaný sportovec musím říct, že v našem
městě stále postrádám prostor pro volnočasové aktivity, kde si kdokoliv
kdykoliv může zacvičit a nemusí se hned registrovat. Mohli bychom se
inspirovat v jiných městech (např. Prostějově, Přerově nebo Vyškově, kde
jsem strávil část života), kde to funguje tak, že člověk přijde z práce
či školy a místo spěchání na trénink, si obuje třeba in-line brusle nebo
skočí na koloběžku. Mohl by přijet do parku, např. do Benátek, kde by si
vybral, jestli chce kroužit byť jen po 100m okruhu, a nebo přeskočí na
nějaký multifunkční trenažer : lanové centrum či boulderovou stěnu, kde
nepotřebuje lano, železa ani instruktora a jištění. Případně využije
outdoorové posilovací stroje. Bude mít možnost si hodit třeba i na
streetbalový koš nebo zahrát stolní tenis na stole z betonu s kamarády.
Jsem přesvědčen, že by tuto možnost přivítala nejen v dopoledních
hodinách spousta maminek s kočárky. Pokud by v blízkosti bylo malé
posezení s občerstvením, tak by to byla, jak se říká, "pecka". Někde
v rohu najít místečko na mini zoo pro děti, tak to bude jak říká dnes
mladá generace „mega hustý..“ Omlouvám se, lehce jsem se na závěr
zasnil.
-
A pokud ještě můžu, rád bych touto cestou
poděkoval všem, se kterými jsem spolupracoval – od členů sportovní
komise, odbor školství, kultury a tělovýchovy, až po samotné zástupce
klubů či oddílů. Vážím si všech konzultací, postřehů i kritiky, protože
bez Vás by to nešlo.
-
Rád bych ještě do budoucna popřál všem
sportovcům (sportům), aby do vínku dostávali pro svou činnost taková
sportovní zařízení (zázemí) jako je např. zimní stadion či sportovní
hala na Skalce nebo budující se atletický stadion, případně tenisová
hala (protože bez toho se kvalitní sport dá dělat velmi těžko); spoustu
nadšených dětí a kvalitních trenérů, kteří budou mít dostatek finančních
prostředků na to, aby mohli rozvíjet spoustu talentovaných sportovců,
kterých je v našem městě stále dost.
-
Děkuji, ptal se Milan Mikolecký
|