Křivolík - fabrika a taky příroda        
Zatímco při cestě do Litomyšle nepřehlédneme rozestavěnou budovu nového závodu Techplastu, a.s., na okolní přírodu jsme si zvykli a moc  si jí nevšímáme. Podívejme se také na krásnou přírodu v okolí a soustavu malých rybníčků. Na druhém snímku je rybníček Panamák, který trápí letní nedostatek vody i její zvýšená teplota (je to chovný rybník MO ČRS). Je zde také krásná příroda kolem, kterou se podařilo uchránit a která bude dobrým filtrem pro oddělení průmyslové oblasti od  budoucího  koupaliště.  Horší to budou mít zahrádkáři, kteří zde v zóně určené pro rekreaci využívají pronajatou půdu, získanou historickým pachtem od města již téměř před 100 lety.  Jejich novým trápením bude velká blízkost průmyslového areálu se vším co k tomu patří.  Klid tu rozhodně nebude. Kdo ví zda alespoň o víkendech. 
Přírodní oblast Křivolík je třeba využít, využití připravit. Celá je v majetku města a v územním plánu je určena pro sport a rekreaci. Už před 81 lety zde bylo postaveno koupaliště.  
 
Koupaliště nemusí být "bio"
Také se připravit na to, že letní nedostatek vody v Křivolickém potoce s malým povodím cca 5km2  se bude opakovat. Chceme-li zde vybudovat koupaliště, musíme počítat s každou kapkou vody, nespoléhat na letní přítok, ale počítat i s využitím vody podzemní. Za této situace je otázkou, zda trvat na řešení "biokoupaliště", které se stalo zaklínadlem asi v tom smyslu, že to bude snadné a levné investičně i provozně. Jde o mezistupeň mezi klasickým chlorovaným bazénem a přírodním koupalištěm. Biotop je uměle založené jezírko s fólií a drenáží na dně, které může mít řadu bazénových prvků. Velká část práce se tu ale nechává na přírodě. Podstata biotopu spočívá v biologickém způsobu udržování čisté vody, bez chemie, za působení vodních rostlin a přírodních ekosystémů ve filtračních lagunách. 
Koupací část biotopu by mohl tvořit bazén tvořící uzavřený okruh vody oddělený fóliemi od okolního prostředí. Koupací části vegetační zóny jsou propojeny v cirkulačním systému. V průběhu užívání se doplňuje pouze výpar. Biologické čištění probíhá v lemových zónách a v biologické části gravitačním způsobem, vše je zaústěno zpět do nádrže. Zjednodušeně se tedy voda v biokoupališti nespoléhá na chemické čističe, čerpadla ji ženou do zóny, kde se o přírodní čištění starají kořenové systémy vodních rostlin a miliony mikroorganismů, které v nich žijí. Voda v biotopu není chemicky ošetřena, tj. neobsahuje žádnou dezinfekci a nepůsobí tedy dráždivě a agresivně na plavce s citlivou pokožkou. Nespornou výhodou biotopu je, že zde odpadá problém s přemnožením sinic a to z důvodu vody chudé na živiny. Na druhé straně v nedezinfikované vodě může snáze dojít k přenosu lidských patogenů.
Biokoupaliště tedy bude potřebovat větší plochy mimo bazén pro čistící zónu, to  může být v Křivolíku, kde není prostoru nazbyt, problém.(Příklad - biokoupaliště Litovel)
Jinou možností by mohla být cesta města Letohrad (viz fotografie stavu před chystanou rekonstrukcí), vybudovat kvalitní zmenšený bazén uvnitř rozpadlého bazénu starého, dosavadního, poučit se u sousedů v Ústí nad Orlicí, kde zvolili  trvanlivé obložení nerezovým plechem. Koupaliště by pak nemuselo mít velký bazén, ale připravilo možnost letního osvěžení a rekreace pro Třebováky v letních dnech. A pokud bylo možné dořešit o ohřev vody z odpadního tepla z blízké lisovny plastů, měli bychom vlastně "termály". Prostor okolo pak bude vhodnou zónou pro oddech, sport a rekreační činnost a to jistě ve velmi prodloužené sezóně. Možná by to stálo také za úvahu. Tím by se nový závod Techplastu stal pro město velkou výhodou. Jde ovšem  o to, kolik by to stálo. Biokoupaliště bude vždy lacinější. Jde o to, jestli právě to chceme. Čekáme tak dlouho a mohli bychom být zklamáni.
Třebováci se na koupaliště těší a zatím jim byla nabídnuta jen informace o cestě do Švýcarska a představy o využití dotací na zadržování vody v krajině. Zatím není ani jakýkoliv projekt (mimo jakési studie namalované na objednávku bez přesného zadání), přestože se na něm údajně dva roky pracovalo. Trochu málo. Na zadržování vody v krajině z malého povodí byl přece v r. 2000 dobudován dostatečně fungující kaskádový systém poldrů a rybníčků s pomocí dotace SFŽP s připraveným manipulačním řádem. Je to nejisté a na "dlouhé lokte". Bude možná lépe, když koupaliště bude od této funkce "zadržovat vodu v krajině" odděleno. Čištěná a třeba i ohřívaná voda  zde pak bude ušetřena od znečištění způsobeného např. přívalovým deštěm s ornicí.
 
Podívejme se na biokoupaliště jinde - je jich dnes v Česku na výběr spousta a porovnávejme:

 Jince

 Radotín, Votice

 

Blovice

Bohuslavice,  Borovany u Českých Budějovic

 Borek u Českých Budějovic

 Dobřany, Kovalovice u Brna

Bantice u Znojma , Modrá

Honětice u Zlína

Šiklův Mlýn

Obrázky 14 biokoupališť v Česku ukazují řadu projektů již realizovaných  především v přírodě většinou na venkově, s určitými výjimkami. Jejich umístění je ve velké většině diametrálně odlišné od podmínek, které jsou  pro případné přírodní koupaliště v českotřebovském Křivolíku. Určitou podobnost lze přece jen najít  asi ve dvou případech: Bohuslavice a Bantice. (V současné době je v Česku ji 22 funkčních koupališť s biotopem.)

Porovnejme tyto podmínky s prostorem a možnostmi, které se nabízí pro biokoupaliště, tedy "koupaliště s biotopem"  v České Třebové v Křivolíku. Nejprve se  podívejme na "předstudii". Připravil před dvěma lety bez konkrétního zadání projektant, který se ucházel o přípravu projektu (který však během let 2017 ani 2018 nezpracoval a tak se hledá za něho někdo další). Místo přírodního koupání se v předstudii nabízí opět ohraničený bazén jako tu byl dříve, nejsou zde žádné "lemové zóny, jako ve  výše uvedených případech. Ono se totiž do tohoto prostoru asi nic jiného nedá vymyslet. Jenže tím se ztrácí charakter přírodního koupání, tedy biokoupaliště by byl v podstatě bazén s externím biologickým čištěním vody, externím biotopem. Jde o to, jak by musel být velký a zda zde je pro něj místo.

Abychom se vrátili od ukázek a snů k současnosti, nabízím různé pohledy (také z ptačí perspektivy, tedy z dronu) na českotřebovské koupaliště tak jak vypadalo před zářijovým vykácením zeleně a porovnávejme s fungujícími biokoupališti v Čechách a na Moravě.

Prostorové poměry lokality to ovšem neovlivnilo. Zdá se mi, že z nich vyplývá, že pro biokoupaliště v pravém přírodním slova smyslu zde není dostatečný prostor. Snad kdyby se do projektu zahrnul i pivovarský rybníček. Jenže to nejde, patří do  jiného systému nádrží zajišťujících protipovodňovou ochranu města na Křivolickém potoce. (Po kliknutí se obrázek zvětší)