Malé zamyšlení
na srpen
Matoušovo evangelium 5.kapitola, 4.verš - Šťastní/blahoslavení/ jsou ti,
kteří v zármutku pláčou, vždyť budou potěšeni.
 Slzy jsou prý pro slabochy, dnešní svět potřebuje tvrdost - to je názor
mnohých a podle toho se také chovají a jednají. Tak si lidé uštědřují
zbytečné a bolestivé rány, které se často dlouho hojí a některé
nepřebolí. Já osobně považuji slzy za úžasný " vynález" - protože je to
vnitřní očista, uvolnění napětí, úzkosti, odplavení obav, pročištění
pohledu na život i budoucí čas . . .Některým plakat nejde a sami to
berou jako osobní újmu. Co si budeme povídat - každý z nás nese životem
různé bolesti, tíhy, ať zjevné nebo skryté, a toužíme po úlevě.
K zamyšlení nám může posloužit životní příběh : Italský hudební
skladatel Guiseppe Verdi věděl, co to je hluboká bolest. Když mu bylo 26
let, zemřelo mu starší z jeho dvou dětí, práce na jeho první opeře
Oberto vázla, necelý měsíc před premierou zemřelo druhé děcko, přišla
nemoc, finanční problémy, jeho žena umírá . . .Verdi byl zlomen a
roztrpčen neúspěchem a neštěstím v rodině-měl pocit, že už nenapíše ani
notu. Potkal však ředitele v Milánské Scale, který ho přesvědčil aby
zpracoval jakési odložené libreto. Sám na to vzpomíná: "Cestou domu jsem
pociťoval jakousi nevolnost, těžký smutek, sklíčenost, která mi svírala
srdce. Došel jsem domů odhodil sešit, ten se otevřel a oči mě utkvěly na
verši - Jak na křídlech leť, vzpomínko svěží - četl jsem dál a i další
verše byly silné, povzbudivé plné naděje - tak jsem libreto četl jednou,
dvakrát, třikrát". Verdi sedl a zkomponoval operu na biblický text o
Židech, odvedených králem Nabuccem do Babylonského zajetí- svou
nejslavnější operu.- Nabucco. V krátké době byl Verdi znám nejen v
Itálii, dostal vysoký honorář a dokonce se znovu oženil s
představitelkou jedné z hlavních rolí Guiseppinou Strepponiovou . . .
(Podle Josefa Bachtíka, Repertoarové
sešity Národního divadla, sezóna 1966/1967.)
Podle nevyzpytatelných Božích plánů a úradků je každému člověku vyměřena
určitá míra utrpení a radosti.
Lidmila Kukuczková
|