K územnímu plánu a investiční činnosti ve městě               


Stavba nového Techplastu v Křivolíku je někde kritizována, v dané lokalitě by veřejnost dala přednost zeleni a zóně pro rekreaci. Nový závod vzniká v lokalitě, kde se průmysl těsně potkává s přírodou. Žel město pro změnu v posledních 20 letech nic neudělalo, územní plán se nezměnil, je zde stále oblast pro průmysl, to díky dřívějšímu koncernovému podniku Sigma a výrobě "atomových šoupátek", kterou zajišťoval.  Proto je záměr majitele společnosti Techplast vybudovat zde nový závod  z podnikatelského hlediska logický. 


Osobně jsem se seznámil s problémy, které doprovázejí další rozvoj firmy Techplast v Benátkách a dávám managementu i majiteli společnosti za pravdu v tom, že se rozhodl areál v Benátkách opustit a přestěhovat se do nově řešeného závodu. Na výběr měl pro průmysl určené a nevyužité pozemky s dobrou dopravní dostupností a navíc nebyly drahé. Je to sice skoro v lese, ale byl to vlastně brownfield. Nový Techplast nebude šeredná stavba a bude všem, kdo přijíždí od Litomyšle zvěstovat, že jedou do města, kde se plastům a podnikatelům daří. Nový závod roste v zóně pro průmysl a nelze na tom nic změnit.

Před dvěma lety, v roce 2016, to vypadalo hůř - vznikl záměr, silně starostou podporovaný, odkoupit (vlastně vyměnit) od města ještě navíc další pozemky určené v územním plánu pro sport a rekreaci až k pivovarskému rybníčku. Stálo mě to hodně velké úsilí, ale podařilo se tomuto záměru s pomocí otevřeného dopisu 40 osobností města  zabránit. Za iniciativu a spolupráci v této věci bych chtěl poděkovat "tam nahoru" RNDr. Jindřichu Volcovi, který ač těžce nemocen, bojoval v této věci do svých posledních sil a výsledku, tedy zrušení tohoto záměru, se již nedočkal.

Obraťme pozornost k problematice českotřebovské průmyslové zóny a jejího rozvoje. O průmyslové zóně se mluví hodně dlouho. Připomeňme snahu města zajistit zde zakotvení italského investora OMV Ventura Milano, pro kterého se v roce 2007 připravovalo  co jen bylo možné, aby nakonec o rok později svůj záměr zrušil. Napomohla tomu ekonomická krize v roce 2008. (Investor se uchytil v r. 2011 v Košicích, založil OMV Ventura Slovakia, s.r.o., ale ani tam neudělal "díru do světa").  Potom se vše chystalo pro společnost Metrans, které se "zametala cestička" opět tak důkladně, že se zapomnělo na logické požadavky, které město mělo při této příležitosti předložit. Nikdo nevěděl, že firma zabývající se logistikou, tedy přepravou a skladováním zboží ve velkém tak zatíží  naše (nedokonalé) komunikace ? 

Na komplexní rozvoj průmyslové zóny se nehledělo, čekalo až kdo přijde a pak se budeme snažit pomoci. Díky tomuto postupu vlastně žádnou průmyslovou zónu nemáme. Až nyní, kdy je připraven návrh nového územního plánu si ve výkresu můžeme povšimnout plánovaných veřejných komunikací. Přišel další investor, sklad a logistika - očekávání se splnilo. Město k nové hale CFS vybudovalo drahou  komunikaci, dnes pojmenovanou ulici "Průmyslovou". Ta ovšem končí někde v polích. Je to jednoúčelová komunikace pro CFS, která by mohla po dalších 150 metrech dovést dopravu do centra Borku, vytvořit kruhový  komunikační systém.  Nejenže to není dobudováno, ale není to ani v plánech, ono to nejde!  Další pozemky v možné trase této komunikace byly prodány a jsou přeprodávány dalším. Město nyní nemůže ničit záměr jejich majitelů, říci "Pardon, my bychom ty prodané nemovitosti zase potřebovali zpátky, povede tu obslužná komunikace.." Drahou komunikaci jsme tedy budovali napůl zbytečně, mohli jsme ji lépe využít včetně poskytnuté krajské dotace ve výši 1,2 mil. Kč. To je ukázka "hospodaření" našeho města v průmyslové oblasti. 

Návrh nového územního plánu v oblasti Borek  již nyní  obsahuje  hustou  síť budoucích veřejných komunikací - viz obrázek. Jsem zvědav, co se z návrhu realizuje a co by se muselo stát, aby byl tento cíl někdy splněn. Podklady pro nový územní plán jsou bohužel ze starší katastrální mapy, není zřejmé žádné napojení na novou ulici Průmyslovou, ta zde jako by nebyla, ani areál CFS. Stála přitom spoustu peněz, mohla tvořit páteřní přípoj centra průmyslové zóny na krajskou silnici III/35847, snížila by frekvenci těžké nákladní dopravy kolem bytovek na ulici Semanínské.

Nedávno město prodalo část více než hektarového pozemku, navazujícího na zpevněnou asfaltovou komunikaci za prádelnou Jan Fišer firmě pro  třídění  recyklované drti ze staveb za nízkou cenu 150 Kč/m2, dokonce s odůvodněním, že to zvýši zaměstnanost ve městě.  "Jiné ceny jsme při prodeji kteréhokoliv pozemku v průmyslové oblasti Borku nedosáhli", vysvětlil cenu vedoucí odboru majetku Ing. Jiří Smrčka. Podle další informace se pozemek typu "ostatní plocha" (tdy nikoliv zemědělská půda) město snažilo prodat již minimálně 5 roků a žádný zájemce nebyl. Připomeňme si k tomu jiné informace z vedení města z doby, kdy přicházel Metrans: zájemců o působení v naší průmyslové zóně máme spoustu. Kde tedy jsou?

Považuji se za člověka, který se snaží shánět pokud možno všechny informace a nabídky. Nikde jsem nezaregistroval, že má město Česká Třebová k dispozici přehlednou mapu průmyslové oblasti, kde by byly znázorněny volné pozemky a podmínky pro jejich využití, také budoucí komunikace. To byl cíl působení města v dřívější době na veletrzích investičních příležitostí URBIS Brno. Nic takového není ani na webu města ani např. na Czechinvestu apod. Až nyní najdeme v návrhu nového územního plánu výše uvedený výkres budoucích veřejně prospěšných komunikací a ploch, ovšem bez jakéhokoliv bližšího popisu. Při prodeji pozemků se tento výkres zohledňuje, červené plochy označené WD7 se neprodávají.

Ta těchto podmínek nezbývá než akceptovat investora, který v dražbě zakoupil průmyslový pozemek v Křivolíku  pro budovaný nový závod Techplastu. Vždyť jen využije opuštěný majetek v oblasti určené dříve pro průmysl. Musíme si uvědomit, že dojde skutečně ke zvýšení produktivity práce společnosti, zlepší se pracovní prostředí více než dvou stovek zaměstnanců  a také se tím současně vyřeší problémy s kamiony na cyklostezce v Benátkách. Doufejme, že se pro objekty v Benátkách najde vhodné využití, že nebudou chátrat. Podobně byl nyní opuštěn objekt společnosti Böhm plast-technik v Bezděkově, je nabízen k prodeji, také městu. Pro město by to mohl být zajímavý objekt a prostor pro rozšíření zóny bydlení pro seniory. Zatím uváděná cena 23 milionů Kč tomu však brání. Pokud nebude poloviční, nemá smysl se o odprodeji bavit.

Nyní je právě čas na inventuru pozemků města vhodných pro investiční činnost, též i dalších volných a uvolňovaných pozemků jiných majitelů. Dobrou spoluprací města a podnikatelů lze dosáhnout toho, že město bude mít včas co nejpřesnější informace, aby mohly být posouzeny po stránce vhodnosti využití pro průmysl, služby a nikoliv v poslední řadě pro bytovou výstavu individuální  či developerskou. Právě se totiž finalizuje nový územní plán města.  Tvorbu územního plánu koordinuje odbor rozvoje města a investic, zodpovídá Ing. Alena Glaserová.

Milan Mikolecký

Návrh územního plánu - hlavní výkres - fialové plochy označení zkratkou VS jsou podle legendy v textové určené k výrobě a skladování - smíšené. Kupodivu zde jsou také úřady, muzejní depozitář,  škola  a svářečská škola.... Šedé plochy označené zkratkou VL jsou určeny  pro výrobu a skladování - průmyslového charakteru. Červená plocha označená BH je pro bydlení v bytových domech. Plocha NS je plocha zeleně, blízká přírodním ekosystémům, ZS je zeleň sídlištního charakteru, NL je plocha lesa, NS je nezastavěná přírodní oblast smíšeného charakteru, NZ jsou plochy zemědělsky využívané.