Velká povodeň se přihnala 10. července 1958 a nalezla tehdy Českou Třebovou a zejména okolí řeky Třebovky na takovou situaci jen  málo připravenou.  Velká voda se rozlila po celé šířce na Podhorce. zde rozebrala nějaké dřevěné chatky či buňky patřící snad Svazarmu, jejich součásti (i celé stěny) potom plavaly v řece. Velká voda  protekla Tesařovým zahradnictvím včetně tehdy nového skleníku v Bezděkově, (na tomto místě dnes stojí Domov pro seniory), bylo nutné vyvést krávy z kravína vybudovaného v bývalém Plašilově statku (u Rambouskova mostu) na suchou zem ve směru na Křib. Rambouskův most však vydržel, snad díky tomu, že většina vody tekla právě přes sousední zahradnictví a šířka řeky v tomto místě byla tedy několik desítek metrů. Průtrž mračen tehdy zvedla  hladinu vody na Skuhrovském potoce, který protrhl hráz vodní nádrže v Srnově. Vzniklá povodňová vlna pak především rozlomila dřevěnou lávku v Bezděkově, která pak rozlomena na dva kusy doplavala až na Zámostí a zkomplikovala zde už tak složitou situaci. Zde bylo tehdy velké staveniště.

Budoval se nový most přes Třebovku, byl položen výše než ten starý (s pilířem uprostřed řeky) a jezdilo se přes provizorní dřevěnou lávku. Dopravní provoz ovšem bylo obtížné srovnávat s tím dnešním. Do Skuhrova tehdy jezdil jen malý krátký autobus (s "čumákem") a  všude kolem řeky na Zámostí stály kolem úzké dlážděné vozovky obvykle dřevěné vozy a žebřiňáky zdejších kovozemědělců s dřevěnými loukoťovými koly. Traktory byly výjimkou. Přestavba, tedy zvýšení úrovně silnice na obou předmostích mostu znamenalo množství různě poskládaného materiálu.  A sem do tohoto prostoru pak připlavala rozlomená lávka z Bezděkova, byť se nám všem tehdy zdála tak masivní a bytelná. Hasiči měli tehdy hodně práce s jejím vytažením z řeky do prostoru křižovatky před  Šmajzrovými.  Velký  proud vody také tekl dnešní Lidickou ulicí od Skuhrova a vytrhal na velkém úseku dlažební kostky, voda se do zatrubněné části "Skuhrovské strouhy"prostě  nevešla.  Voda  vystoupala v domcích na Zámostí jistě výše než 1 metr a všude zanesla hnědé bahno. Technika a prostředky pro čištění a úklid tehdy byly na primitivnější úrovni,  byla to především košťata a lopaty, nebyly žádné vysoušeče. Následky povodně v roce 1958 byly patrné na domcích kolem vody ještě hodně dlouho.

Zaznamenávám své vlastní vzpomínky, Velké škody byly také v Benátkách, na Parníku i na Lhotce, ale sem jsem v té době jako desetiletý neměl možnost dojít. K povodni se vrátím v dalších příspěvcích a také citací městské kroniky z roku 1958. (mm)

ZÁMOSTÍ: Fotografie z archivu Martina Šebely pořídil Emil Renčím

Nyní máme při pohledu z mostu proti proudu před sebou dominantu sídliště Křib, postaveného v sedmdesátých letech. V době povodně (1958) to byla tzv. "Frankova továrna", neboli Vitka, později Mosilana a po dostavbě v šedesátých letech ÚZCHV.

Na roku ulice Zámostí a Lidické bylo Skálovo řeznictví

Lidická ulice pod náměstím byla neprůjezdná, přestavovala se kanalizace, v dolní části na předmostí se zvyšovala úroveň silnice, díky tomu pak bylo navždy "utopeno" Drašnarovo stavení čp. 538  pod úroveň cesty a chodníku. Železobetonový most je tedy 60 let starý a nyní se mluví o potřebě jej nahradit novým mostem nové konstrukce...

Tesařovo zahradnictví:  Foto archiv Martina Šebely. Na snímcích můžeme také vidět co všechno se na stráni nad Domovem důchodů za 60 let postavilo....