Příspěvek kraje na vodohospodářství pomůže obcím získat dotace z Evropy i od státu

Českotřebovský deník 241/2018 (22/8)

ČÍSLA VOLEBNÍCH STRAN JSOU VYLOSOVÁNA

ČESKÁ TŘEBOVÁ

1 27 statečných

2 Koalice pro Českou Třebovou

3 Komunistická strana Čech a Moravy

4 Nestraníci

5 Česká pirátská strana

6 Česká strana sociálně demokratická s nestraníky pro Českou Třebovou

7 Třebováci pro sport a zdraví

8 Občanská demokratická strana

Na realizaci této megaakce byla schválena dotace od Pardubického kraje ve výši 380 tis. Kč. Podobné akce se uskuteční také v některých dalších vybraných městech Pardubického kraje, např. v Moravské Třebové.

Jak vzpomínají rehabilitovaní vojáci na události před 50 lety
„Věřme, že i když současná doba, plná neobjektivních postojů k událostem šedesátých let a nám - jejich aktérům - zrovna příliš nepřeje, snad další roky či - desetiletí - přinesou objektivnější pohled nejen historiků, ale také politiků na všechny události, jež jsme museli se svými rodinami prožívat. To už my tady asi nebudeme,“ píše se na webu Vojenského spolku rehabilitovaných Armády české republiky. Výstava jeho členů připomíná rok 1968 a dobu normalizace z pohledu vojáků, kteří se s režimem neztotožnili. Slavnostně zahájena bude ve čtvrtek 23. srpna 2018 ve 14 hodin v Turistickém informačním centru v Pardubicích pod Zelenou bránou, kde bude k vidění do konce srpna.
„Ve spolupráci s rehabilitovanými vojáky ve výslužbě jsme jejich výstavu představili krajským zastupitelům v symbolický den konání Zastupitelstva Pardubického kraje 21. srpna na chodbě Krajského úřadu. Po vystavení v informačním centru se panely přesunou do předsálí Jana Kašpara,“ řekl hejtman Martin Netolický.
Texty výstavy, která vznikala ve spolupráci s Muzeem Vysočiny v Havlíčkově Brodě, upozorňují například na vojenské přípravné akce v okolí Československa i na jeho území na jaře a v létě 1968. Po vojenské stránce tedy nemohla být invaze vojsk Varšavské smlouvy žádným překvapením. Popisují i počáteční postoj velitelů a příslušníků armády po vpádu vojsk, který ovšem změnila následná politická kapitulace.
Období takzvané normalizace silně zasáhlo i armádu, která se zapojovala do akcí VLNA, ZÁSAH, KLÍN, ASANACE nebo NORBERT. Posledně jmenovaná spočívala ve vytvoření seznamů a hodnocení osob, takzvaných antisocialistických živlů, které měly být v případě mimořádných událostí soustředěny v internačních táborech na území republiky. Tito lidé byli cílem permanentní perzekuce.
Jeden z autorů výstavy, Josef Musil, prostudoval také dokumenty k vojenské akci KRKONOŠE z prosince roku 1980: „Se souhlasem prezidenta Husáka byly do bojové pohotovosti uvedeny dvě tankové divize a další útvary s úkolem splnit internacionální povinnost v Polsku. Měly potlačit stávkové hnutí Solidarity. Kromě českých vojsk v počtu 18 tisíc lidí byl naplánovaný vstup dalších sedmi sovětských divizí. Akce Krkonoše byla zrušena na poslední chvíli, kdy polská vláda přesvědčila sovětské vedení, že si je Polsko schopné vyřešit tento problém samo,“ napsal v textu výstavy plukovník ve výslužbě Josef Musil.
„Víme, že mnoho škol v Pardubickém kraji se zabývá novodobou historií našeho státu, pořádají různé semináře, besedují s pamětníky a přibližují tyto události mladé generaci. Pro takové účely máme připravenou nabídku na zapůjčení celé výstavy,“ uvedl Bohumil Bernášek, radní pro školství Pardubického kraje.

Příspěvek kraje na vodohospodářství pomůže obcím získat dotace z Evropy i od státu
V souvislosti s rozvojem obcí, lokálním nedostatkem vody i stále větší potřebou zachovat na venkově čisté životní prostředí se rozšiřuje také vodohospodářská infrastruktura – to znamená obecní vodovody a kanalizace. Na to mohou obce čerpat i dotace Pardubického kraje. Zastupitelstvo dnes schválilo 31 žádostí obcí, kterým kraj přispěje na projektovou dokumentaci nebo realizaci vodovodů, kanalizací a čistíren odpadních vod celkovou částkou 38,5 milionu korun.
„Obce tyto prostředky použijí většinou na spolufinancování projektů z Evropské unie nebo od Ministerstva zemědělství. Jejich projekty mají celkovou hodnotu 350 milionů korun, což už je velmi zajímavé zhodnocení finančních prostředků pro náš region. Myslím, že je třeba ocenit všechny, kteří mají odvahu se do tak náročných akcí pustit. Má to velký význam nejen pro samotné obce, ale také pro dobré životní prostředí v našem kraji,“ řekl na adresu vedení obcí radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil.
Všechny dotace budou zveřejněny na webu Pardubického kraje. Na projektovou dokumentaci vodovodů a kanalizací dostanou příspěvek Krouna, Borová, Bučina, svazek obcí Teplice, Výprachtice, Brandýs nad Orlicí, Raná, Vojtěchov, Horka, Zaječice, Ostřešany, Kostelec u Heřmanova Městce, Bezděčí u Trnávky, Chroustovice a Orel. Na realizaci vodohospodářských staveb pak Hartmanice, skupinový vodovod Moravskotřebovska, Telecí, Sebranice, svazek obcí Teplice, svazek obcí Vodovody Poličsko, Labské Chrčice, Tisová, Králíky, Krouna, Kladruby nad Labem, Kasalice, Morašice, Nasavrky, Svratouch a Hroubovice.

Nová romantická komedie Karla Janáka se bude natáčet v Pardubicích a na Chrudimsku
V Pardubickém kraji po Saxaně, Arabele nebo filmu Já, Olga Hepnarová vzniká další filmový projekt. Právě producenti posledního, ve světě oceňovaného filmu, jednali o možné krajské podpoře připravované komedie režiséra Karla Janáka s hejtmanem Martinem Netolickým a radním pro oblast cestovního ruchu, sportu a informatiky René Živným. Pardubický kraj dlouhodobě podporuje audiovizuální tvorbu, a proto zástupci kraje přislíbili podpořit vznik tohoto filmu částkou 750 tisíc korun. Podle předpokladu tvůrců by mohl jít do kin v březnu příštího roku.
„V posledních letech velice roste cestovní ruch spojený se zajímavými filmovými lokacemi. Naše destinační společnost se proto snaží s tímto fenoménem pracovat a návštěvníkům kraje jednotlivá místa propagovat. Oproti filmu Já, Olga Hepnarová, se jedná o zcela odlišný typ projektu, jelikož se jedná o romantickou komedii režiséra Karla Janáka, který se proslavil například Snowboarďáky či Rafťáky. Cílem je tak zasáhnout co největší cílovou skupinu diváků,“ uvedl hejtman Martin Netolický. „Vzhledem k tomu, že by se celý film měl odehrávat v našem kraji, konkrétně například na Pardubicku a Chrudimsku, přislíbili jsme finanční podporu ve výši 750 tisíc korun,“ dodal hejtman Netolický
Pardubický kraj již delší dobu podporuje vznik audiovizuálních děl v regionu. „V letošním roce jsme rozdělili třikrát 200 tisíc korun na projekty lokálního charakteru a v minulosti jsme podpořili například také vznik jednoho dílu projektu Národní klenoty. Filmová tvorba spojená s regionem je důležitá nejen pro propagaci samotných destinací, ale také proto, že při pobytu štábu podpoří místní ekonomiku,“ řekl krajský radní René Živný.
Vznik filmu přibližuje Ondřej Kulhánek z distribuční společnosti Bontonfilm. „Našim cílem je v případě tohoto filmu zasáhnout co nejširší spektrum diváků, jelikož se jedná o romantickou komedii a jméno režiséra Karla Janáka vždy bylo a je zárukou kvalitní zábavy. Předpokládáme, že bychom po finálních úpravách scénáře mohli natáčet v průběhu října a září s tím, že v březnu bychom chtěli jít s filmem do kin. Partnerem filmu je také TV NOVA, která by jej měla odvysílat koncem příštího roku,“ uvedl Kulhánek.

Strategie chytrého města by měla mít otevřené dveře i v našem městě
Strategie konceptu tzv. chytrého města, aby nebrala ohled na technologickou lobby a jednotlivé podnikatelské zájmy ale na občana. Drahý a digitální neznamená "smart". Technologie mají lidem poskytnout pohodlí pro život, nikoliv život komplikovat. „Lze tedy např. integrovat všechny městské průkazy a karty do jednoho nástroje Pro pohodlnou komunikaci s úřady a rychlé vyřízení městské agendy je možné zařídit vytvoření internetového portálu občana. V portálu občana bude možné snadno vyřídit vše potřebné, platit poplatky, dostávat relevantní informace od města a rezervovat jednání s úřady, a to vše buď z počítače nebo mobilního telefonu. V budoucnosti pak bud možné sledovat obsazenosti parkovacích míst ve městě. Chytré technologie takto pomohou například i dopravě. Půjde i propojit různé typy dopravy. Není to žádné předvolební téma, je to orientace na budoucnost. Neodmítat diskuze na toto téma, radit se s odborníky, poučit se tam, kde to už funguje... (mm)
Pronajmu dlouhodobě zařízenou garsonku 1 + kk v rodin. domě v centru města. Telefon 736 760 22.

Romský problém s odloučenou lokalitou nás trápí také v České Třebové

Třetina Romů žije v Česku v odloučených chudinských lokalitách. Tato ghetta pojímají až sto tisíc lidí a za posledních osm let se rozrostla asi o stovku. „Začlenění romské menšiny je jedním z nejnaléhavějších sociálních problémů,“ vysvětluje ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), proč předložil novou Strategii romské integrace do roku 2020, kterou schválila vláda. Dokument definuje jako klíčové problémy špatnou dostupnost bydlení a zaměstnání, ale upozorňuje i na špatný přístup ke vzdělání a bezpečnostní rizika.
Klíčový problém: Vzdělávání „Jde nám o podporu romské kultury i o jejich etnickou či řekněme národnostní emancipaci. Konkrétní klíčový problém ale představuje vzdělávání,“ podotýká ministr. Strategie proto prosazuje, aby romské děti obsadily více míst ve školkách i klasických základních školách. Podle Dienstbiera, podobně jako dle obudsmanky Anny Šabatová, totiž mnoho romských dětí zbytečně končí v tzv. základních školách praktických.
Tyto specializované školy jsou sice určeny pro mentálně či jinak postižené děti, Romové tam ale podle expertů většinou chodí zdraví. Myslí si to i Jana Vargovčíková z Amnesty International: „Důležité je, aby děti v prvních ročnících základní školy dostali potřebnou podporu. Často můžou mít problém s porozuměním či zadáním, ale to nelze směšovat s lehkým mentálním postižením,“ uvádí s tím, že podporu by mohly získat například prostřednictvím asistentů. „Každopádně by děti neměly trpět tím, do jakého prostředí se narodily,“ konstatuje k tomu ministr pro lidská práva.
S důrazem Strategie romské integrace na lepší dostupnost vzdělávání souhlasí i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek (ČSSD): „Chceme co nejvíce dětí začlenit do hlavního vzdělávacího proudu. A nová strategie s tím koresponduje,“ konstatoval. Jiří Dienstbier ovšem zároveň podotýká, že dostupnost školství je třeba řešit ruku v ruce s nezaměstnaností a chudobou v odloučených lokalitách, kde romské děti vyrůstají.
Problémy s integrací Romů v EU. Nastavit férové podmínky mezi Romy a majoritou se kromě Česka snaží i většina ostatních členů Evropské unie. Nejvíce sociálně vyloučených Romů hlásí Španělsko, Bulharsko, Rumunsko či Slovensko. V celé EU žije příslušníků této menšiny asi šest milionů.