Muzeum Esperanta mohlo být v České Třebové.

Nechtěli jsme ho, i když jsme měli velkou šanci.


Před deseti lety 20. 9. 2008 bylo v Ottendorfově domě ve Svitavách slavnostně otevřeno MuzeUM esperanta.
Velkou šanci na zřízení a otevření esperantského muzea, jediného v České republice, měla přitom Česká Třebová, ale neměla zájem. Správce (a později ředitel) českotřebovského muzea Jiří Pištora v devadesátých letech soustředil u nás v depozitáři unikátní esperantský sbírkový fond, který mohl být dobrým základem muzea esperanta, zájem spolupracovat měl i významný partner - Český esperantský svaz, zastřešující všechny esperantisty v České republice.  Esperantský sbírkový fond nám v muzeu zůstal, ale zapůjčujeme jej pro Muzeum esperanta v sousedním městě. Tam se prezentuje a tam jezdí návštěvy. O České Třebové jako dlouholeté baště esperanta se už tak moc neví.
Esperanto jako mezinárodní jazyk spojuje národy a zřízené muzeum by tedy přivedlo do České Třebové (zadarmo) mnoho  návštěvníků z ciziny. Ti nyní navštěvují nedaleké Svitavy, které se ukázaly jako město daleko prozíravější. 
V České Třebové nyní usilujeme poměrně krkolomným způsobem o zřízení trampského muzea, i když pro jeho zřízení nemáme ani odpovídající vlastní sbírky, ani partnera na celorepublikové úrovni.  Toto muzeum ale chceme, jsme netrpěliví. Před deseti a více lety jsme nové celostátně koncipované muzeum nechtěli. Když se mluvilo o vybudování tolik potřebné stálé expozice městského muzea, tak se velmi zdůrazňovala potřeba mít trpělivost. Muzeum bylo až na chvostu a tak se na stálou expozici muzea muselo čekat čtyřicet let. Česká Třebová byla jediným městem v okrese, které nemělo své bohaté muzejní sbírky kde vystavovat. Díky evropským fondům, Mgr. Radko Martínkovi, Martinu Netolickému a Mgr. Janě Voleské se to nakonec podařilo. Nyní chceme trampské muzeum. Už není na chvostu a o potřebě mít trpělivost se už nemluví vůbec... (mm)
 
Muzeum esperanta
Je v České republice jediné, vzniklo díky součinnosti mezi městem Svitavy, Městským muzeem a galerií Svitavy, Českým esperantským svazem, z.s. (dále ČES) a místním Klubem přátel esperanta. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 20. září 2008. Sídlí v přízemních prostorách Ottendorferova domu a jeho vznik významně finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR, ČES, město Svitavy a nadace Esperantic Studies Foundation (USA). Od října 2011 je muzeum rovněž oficiálním sídlem ČES. Právně je muzeum kulturním zařízením a organizační složkou bez právní osobnosti Českého esperantského svazu, z.s.. Jedná se o neziskový projekt zabezpečovaný bezplatnou prací dobrovolníků.
Otevření Muzea esperanta ve Svitavách 20. září 2008 byla velká sláva 

Při otevření Muzea esperanta byli přítomni jako čestní hosté českotřebovští esperantisté, kteří ovšem vše sledovali sice s nadšením, ale i s trochou hořkosti (viz fotografie)
Výbor Českého esperantského svazu, členové Klubu přátel esperanta ve Svitavách a pracovníci Městského muzea a galerie nenechali nic náhodě a pečlivě vše připravili.   Upozornění na tuto akci a pozvánky rozeslali do mnoha koutů světa. Už 4 dny před zahájením došlo na adresu muzea více jak 68 blahopřání ze 4 kontinentů. Mezi gratulanty nebyli jen esperantisté, ale i organizace. 
V sobotu dopoledne 20. září 2008 Mgr. Radoslav Fikejz provedl účastníky setkání výstavou věnovanou svitavskému rodáku Oskaru Schindlerovi, která právě probíhala v Městském muzeu a galerii. Oskar Schindler by slavil sté narozeniny. Pan magistr mistrně nastínil světlé i tmavé stránky této osobnosti, zajímavosti z jeho osobního života, ke shlédnutí byl i krátký film.
Ve 14:00 hodin  esperantská hymna zahájila slavnostní otevření Muzea esperanta. Mezi 146 účastníky bylo i mnoho vzácných a čestných hostů: starosta města Svitavy  Jiří Brýdl, senátor Parlamentu České republiky Václav Koukal, místostarostka města Česká Třebová Jaromíra Žáčková, vedoucí oddělení kultury Odboru kultury a památkové péče Pardubického kraje Milada Valečková, předsedkyně Českého esperantského svazu Jana Melichárková, ředitel Esperantského muzea a knihovny plánových jazyků ve Vídni Herbert Mayer,  vedoucí sbírky esperanta při Technické univerzitě v Drážďanech Wolfgang Schwarz. Přítomna byla i esperantistka z Mexika, o kterou se zajímala i přítomná média – Pardubický rozhlas, rozhlas OK, kameraman ČT 24 či kameraman místní kabelové televize, redaktorka Deníku Bohemia. Slavnostní projevy byly prokládány zpěvem známé pěvkyně a komponistky Eleny Puchové z Prahy s mladým tenoristou a vítězem V. ročníku Písňové soutěže Bohuslava Martinů Dimitrijem Dovžikem z Prahy. Po zpěvu, projevech, blahopřáních k otevření muzea a poděkování všem, kteří se zasloužili o realizaci muzea, starosta města Svitav  a předsedkyně Českého esperantského svazu přestřihli pásku u vstupu do muzea. Sál zazářil ve své kráse a všichni byli nadšeni krásným prostorem i úvodní expozicí. Nechyběl ani přípitek ku zdaru muzea a drobné občerstvení. Pro esperantisty to byl velký svátek a současně i velký dárek. Pro obyvatele Svitav to bylo hezké a zajímavé seznámení s esperantem. Do muzea se návštěvníci vraceli i při nedělních procházkách památkami města. Své dojmy zapisovali do pamětní knihy nového muzea. Nad pamětní knihou jsou uvedeni i ti, kteří na esperantské muzeum přispěli a nebylo jich málo. Největšími sponzory však je Ministerstvo kultury České republiky a ESF z USA.  K otevření muzea vydal místní klub esperanta pohlednice a bylo vyrobeno razítko muzea. Během dne pardubický rozhlas vysílal pozvánku na otevření muzea a rozhovory s účastníky. V 17:00 hodin pokračoval program prohlídkou multifunkčního kulturního centra Fabrika, které bylo právě otevřeno roce. V dalším  roce 2009 se zde ve Svitavách konala celorepubliková konference esperantistů. V neděli dvoudenní program  pokračoval prohlídkou svitavských památek s výkladem Mgr. Fikejze a výstupem na vyhlídkovou věž kostela. Ani nepříjemné počasí nezkazilo účastníkům dojem z návštěvy Svitav. 
Libuše Dvořáková