Osudové osmičky: 80 let od událostí roku 1938
 
Oldřich Gregar
 
Blíží se osmdesáté výročí krizových událostí, ve kterých se rozhodovalo o bytí či nebytí demokratické Republiky československé a o vypuknutí další války. Rovněž vzpomínáme i výročí československé všeobecné mobilizace, která byly vyhlášena 23. září 1938 večer vrchním velitelem branné moci prezidentem Edvardem Benešem. Rozhodující měrou se na vnitropolitické, ale i zahraniční politice podílela sudetoněmecká strana v čele s gaulaiterem Konrádem Henleinem,  která ve spolupráci a za režie říšských Němců zahájila v pohraničních oblastech a německy mluvícím obyvatelstvem ozbrojené povstání proti Československé republice. Tehdy byla suverenita území i za cenu značných ztrát v řadách vojska, četnictva, policie a Stráže obrany státu uhájena. Nikdo netušil, že naši západní spojenci, o které se naše zahraniční politika nejvíce opírala, vrazí republice pro svoji vlastní záchranu nůž do zad. Francouzi a Britové v úzké spolupráci s Italy a Němci zinscenovali a podepsali bez účasti Československa Mnichovskou dohodu, na Jejímž základě byla republika nucena postoupit Německu svá pohraniční území.
Nikdo nepochybuje o rozhodující roli sudetských Němců, Jen oni sami neustále kritizují na svých srazech odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války, Chtěl bych Jim připomenout slova Jejich vůdce Konráda Henleina, která pronesl dne 4.března 1941 na vídeňské univerzitě studentům, kdy hovořil o sudetoněmeckém hnutí. "Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit Jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát Jedině díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali nacionálními socialisty. Historie vynese Jednoho dne svůj soud s sudetští Němci vykonali věrně a dobrovolně svou povinnost. K tomu není skutečně Již co dodat a historie opravdu svůj soud vynesla. Žel, i mezi našimi řadami že i dnes vyskytují lidé, kteří chtějí spolu s odsunutými Němci měnit historii, proto není na škodu si i po desetiletích ony události připomenout. Na důkaz, že opravdu nejde o Jakoukoliv propagandu z české strany přikládám kopii strany 4- z vídeňského deníku Das kleine Volksblatt ze dne 5.března 1941, který Henleinova slova otiskl. Je velmi zajímavé, jak při čtení originálního textu reagují bývalí českoslovenští občané, oni prý nemohli tušit, co pan Hitler ve skutečnosti chystá. Asi jim trochu otevřely oči tisíce padlých sudetoněmeckých Němců - na všech frontách jich bylo přes 17 000. A pro nepoučitelné, kteří měni historii, bych chtěl uvést citát britského ministerského předsedy Winstona Churchila:
"Vám se to,páni, historici, politologové, publicisté a novináři snadno hodnotí a odstupem desítky let. To byste museli být přímo v té politice v oné době, abyste věděli, proč k určitému rozhodnutí došlo"  (Citát byl převzat z národního osvobození) Hitler prohlásil v říšském sněmu, že mezi zájmy Německa patří  "ochrana" Němců žijících v Rakousku a Československu.

Jak to bylo v roce 1938
20.2. 1938 Německo obsadilo Rakousko a připojilo je ke svému území.
11. - 13.3. a 23. - 24. 1938 Německá agrární strana, německá živnostenská strana a německá křestansko-sociální strana splynuly s henleinovskou sudetoněmeckou stranou.
28.3. Hitler na berlínské poradě vyzval Konráda Henleina a K.H.Franka, aby čs. vládě kladli nepřijatelné podmínky.
21.4. Hitler a velení wehrmachtu rozpracovali zásady plánu útoku na ČSR, kterému přidělili název "Plán zelený".
24.4. Henlein vyhlásil na sjezdu sudetoněmecké strany v Karlových Varech autonomisticko-federalistické požadavky*
13.5. Čs. vláda schválila rámcový návrh národnostního statutu, jehož hlavními principy byly samospráva a proporcionalita.
20.5. Čs. vláda rozhodla na základě informací o pohybech německých vojsk k hranicim  povolat do zbraně  jeden ročník zálohy a příslušníky technických a speciálních jednotek. Současně byla vyhlášena pohotovost praporů Stráže obrany státu.
30.5. Hitler vydal podrobnou válečnou směrnici k útoku na ČSR.
6.6. . Byla zrušena vojenská ostraha hranic s Polskem a Maďarskem.
13.6. Zrušena ostraha na hranicích s Německem.
20.7. Britská vláda vyvinula diplomatický nátlak na prezidenta Beneše, aby pro jednání se sudetoněmeckou stranou přijal nezávislého zprostředkovatele.
25.7. Vláda tento návrh přijala a za prostředníka byl vybrán stoupenec politiky usmiřování a proněmecky orientovaný lord Runciman.
3.8.    Runcimanův příjezd do Prahy.
12.8.  Byly odhaleny první skupiny pašeráků dopravujících na území ČSR německé zbraně.
18.8.  Lord Runciman se na Červeném Hrádku sešel s Konrádem Henleinem.
30.8.  President Beneš předal svůj plán na řešení sudetoněmecké otázky zástupcům Henleinovy strany.
31.8.  Čs. hlavní štáb vydal směrnice pro činnost armády pro případ německého povstání v pohraničí.
12.9.  Po Hitlerově projevu na sjezdu NSDAP v Norimberku vypuklo v pohraničí ČSR henleinovské povstání.
13.9.  Čs. vláda vyhlásila v některých okresech v pohraničí stanné právo a vyslala tam vojenské asistence.
19.9.1938 Sudetoněmecký Preikorps zahájil bojové akce proti obráncům čs. hranic včetně osádek lehkého opevnění.
22.9.1938 Čs. vláda vyhlásila ostrahu hranic. Od 14.9. již pohraniční opevnění obsazovaly jejich posádky.
23.9.1938 Čs. vláda vyhlásila všeobecnou mobilizaci branné moci, republika vstoupila do stavu bojové pohotovosti.
27.9.1938 Hitler vydal rozkaz přemístit útočné jednotky wehrmachtu do výchozích pozic útoku proti ČSR.
28.9.1938 Čs. hlavní štáb nařídil zostřenou pohotovost armády, prvosledové jednotky dosáhly bojové pohotovosti, "B" jednotky dokončily mobilizování a odcházely do nástupních prostorů.
29.9.1938 V Mnichově proběhla konference za účasti Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Bylo rozhodnuto o postoupení čs. pohraničí Německu.
30.9.1938 Vláda ČSR byla donucena přijmout ponižující mnichovský diktát. Ředitelství opevňovacích prací nařídilo zastavit veškeré práce na opevnění.
1.10.1938 Vláda ČSR vydala souhlas k odstoupení Těšínská Polsku.
1. - 10.10.1938 Československé pohraničí bylo v pěti pásmech postoupeno Německu.
5.10.1938 Prezident Beneš abdikoval. Hitler si prohlédl čs. opevnění na severu Čech.
6.10.1938 Dohoda slovenských politických stran žádající autonomii Slovenska a předání moci vládě v čele s Jozefem Tisem.
21.10.1938 Hitler vydal vojenskou směrnici k likvidaci zbytku ČSR.
2.11.1938 Na vídeňské arbitráži byl vynesen výrok o novém průběhu hranice s Polskem a Madarskem.
5.11.1938 Byla rozpuštěna Sudetoněmecká strana a splanula s nacistickou NSDAP.
19.11.1938 Národní shromáždění přijalo zákon o autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi, čímž se název státu změnil na Česko-Slovensko.
20.11.1938 Byl vydán zákon o sjednocení sudetoněmeckého území s německou říší.
30.11.1938 Česko-slovenským prezidentem byl zvolen dr. Emil Hácha. Byly zrušeny všechny hraničářské pluky.
15.12.1938 Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon, který dával vládě nahrazovat zákony vládními vyhláškami. Znamenalo to konec demokracie v ČSR.
10. - 22.12.1938 Němci provedli za Hitlerovy účasti první zkušební postřelování pevnostních objektů na Králicku.
15.3.1939 Zbytek Československa byl obsazen německými vojsky, byl vyhlášen Slovenský stát.