|
* 19. 11. 1890 + 9. 9. 1918
Narodil se na Parníku u České
Třebové do rodiny sedláka Košty, statek nesl popisné číslo 40. Byl
jediným synem, tedy dědicem statku, kromě něj měli Koštovi ještě pět
dcer. Statek však převzít nestačil – vypukla 1. světová válka a Josef
musel narukovat, zařazen byl k 98. pěšímu pluku a odvelen na tzv. ruskou
frontu. 7. července 1915 padl do zajetí v Lublinu na území dnešního
Polska. Jeho osudy v průběhu dalších téměř tří let nejsou známé,
Vojenský historický archiv pouze eviduje Josefovo zařazení do legií 29.
5. 1918 v Kramatorské Charkovské gubernii, tedy na území dnešní
Ukrajiny, k 8. střeleckému pluku.
Z války domů se nevrátil. Co se
s ním ovšem stalo, kde a jak skončil svůj život, je obestřeno
tajemstvím. V rodině se tradovalo, že spolu s legiemi prodělal
transsibiřskou anabázi, došel do Vladivostoku, ale tam byl rudými zabit
při přepadení nemocnice, v níž byl hospitalizován. Kde a jak se tato
historka vzala, jestli šlo o svědectví nějakého kamaráda z legií, nevím.
Podle dokumentů VHA Praha své působení u legií Josef ukončil 9. 9. 1918
s poznámkou S, která znamená, že nepadl přímo v boji, ale zemřel jiným
způsobem, není však uvedeno jakým a kde. Jestliže do legií vstoupil
v květnu na území Ukrajiny, je jenom málo pravděpodobné, že by už na
začátku září byl ve Vladivostoku.
Dochovalo se po něm pouze jméno
na parnickém pomníku padlým v 1. světové válce. Dnes už nikomu nic
neříká, protože byl svobodný a vlastní potomky neměl. Dokud žili jeho
rodiče a sestry, určitě na něho vzpomínali. A já malinko doufám, že se
třeba v rodinách Josefových sester – Honlové, Jasanské, Stránské,
Paukertové a Slezákové (všechny byly provdané na Parníku) – najde stará,
zažloutlá fotografie, kde dávno už nežijící prababička bude zachycena
v mladém věku se svým bratrem. Já sama patřím mezi potomky Anežky
Paukertové, u nás v rodině bohužel nic není. Pokud by se taková
fotografie našla, byla bych velmi vděčná alespoň za její naskenovanou
kopii.
Mgr. Ludmila Morkesová
limorka@seznam.cz
|