Položili jsme jim několik otázek, aby nám přiblížili své dojmy z letošního ročníku.

Přijali jste nabídku stát se dalšími patrony streetballového turnaje Memoriál Mistra Jana Husa. Slyšeli jste už o turnaji někdy před tím?
K. Elhotová: „Slyšela od holek, které jezdí pravidelně.
R. Marko: „Ano slyšel, několik mých kamarádů a známých jsou každoročně přítomni, takže jsem věděl, že je to kvalitně zorganizovaná akce, a jelikož jsem měl volno, nebyl důvod proč toto pozvání nepřijmout.

Váhali jste nad nabídkou?
K. Elhotová: „Neváhala jsem ani chvíli.“
R. Marko: „Ne, neváhal.“

Máte rádi streetball, nebo ho dokonce sami hrajete?
K. Elhotová: „Bylo to podruhé, co jsem byla na podobné akci a baví mě to sledovat. Věřím, že přijde doba, kdy si půjdu i zahrát, doposud byla léta dost nabita a já neměla na basketbalový míč moc pomyšlení.“
R. Marko: „Streetball sice nehraji vůbec, ale myslím si, že jako sport je určitě zajímavý. Hraje se rychle, tvrdě, navíc je to nesmírně soutěživé a když se k tomu přidá pěkné počasí, tak je to perfektní.“

Mohli byste akci zhodnotit, protože memoriál není pouze o sportu.
K. Elhotová: „Jsem moc ráda, že jsem mohla navštívit akci i jako přihlížející. Velmi cenná zkusenost co se týče zajímavých lidí, ale i možnosti sledovat zákulisní organizaci. Vím, že to, co jsem postřehla, je jen zlomek toho, co je potřeba, aby se něco takového mohlo uskutečnit, a je za tím spoustu práce, času a nervů. Právě proto jsem za tuto zkušenost vděčná a děkuji za ni.“
R. Marko: „Kdybych měl tento event hodnotit jako známkování ve škole, tak bych jednoznačně dal jedničku. Neviděl jsem nic, co bych tam postrádal od hry samotné až po organizaci a doprovodné soutěže, speakera, hudbu, občerstvení.“

Jak se vám líbilo prostředí, ve kterém se akce koná?
K. Elhotová: „Je pravdou, že bezprostřední okolí se bude ještě hodně měnit a vyvíjet. Myslím si, že prostor pro samotná hřiště a ostatní zázemí bylo naprosto vyhovující. Měla jsem radost z celkového využití pro děti. Jinak jsem měla možnost vidět i náměstí v České Třebové. Nemám výhrady a vyšlo skvělé počasí.“
R. Marko: „Za mě super.“

Překvapilo vás něco během akce?
K. Elhotová: „Překvapili mě kluci s dresy Mongolia, kteří mi na mou otázku v angličtině odpověděli česky (směje se).
R. Marko: „Možná jen to, jak celý den rychle utekl.“

Co říkáte na účast v turnaji a celkovou návštěvnost?
K. Elhotová: „Mám pocit, že návštěvnost stoupala a kolem druhé třetí odpoledně bylo lidí nejvíce. Zaregistrovala jsem spoustu rodin s dětmi a kromě samotných hracích ploch bylo nejvíce rušno u stánků s občerstvením. Celkově bych řekla, že jak účast týmů, tak návštěvnost byly velmi slušné.“
R. Marko: „Těžko se mi srovnává, protože nejezdím na jiné streety, ale v Třebové to bylo akorát.“

Co byste na této akci nejvíce ocenili, co se vám nejvíce líbilo?
K. Elhotová: „Podle mého názoru jídla a pití není nikdy dost (směje se). Nejvíce se mi líbila velká soutěživost a zároveň kamarádství, které mezi týmy panovaly.“
R. Marko: „Nejvíc se mi líbilo to, že se sešla skupina lidí, která je fajn a přátelská, a zároveň se přispělo i na charitu.“

Vrátíte se v budoucnu třeba jako aktivní hráči, nebo jen tak?
K. Elhotová: „Určitě se v budoucnu ráda na turnaj podívám už nejspíše jako hráčka, když to situace jen trochu dovolí a hlavně mé zdraví.“
R. Marko: „Už to mám v plánu na příští rok, třeba i jako hráč (usmívá se).“

Máte vzkaz pro pořadatele turnaje?
K. Elhotová: „Přeji všem zdraví, aby se turnaj mohl konstantně pořádat a stále přijížděli lidé, co tuhle hru zbožňují, tak jako celou atmosféru, kterou turnaj nabízí a vytváří už tolik let. Spoustu síly, odhodlání a energie stát si za svým a dělat to po svém.“
R. Marko: „Ať pokračují v tom co dělají, protože si myslím, že to dělají profesionálně, kvalitně a zároveň srdcem.“  

Marek Trejtnar