Nehrajme si na koalici a opozici.

Radu města je potřeba otevřít, říká hejtman Netolický.

Zeptali jsme se hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického, který je také od roku 2006 zastupitelem města, jak hodnotí uplynulé volební období a spolupráci Pardubického kraje s naším městem a regionem.

 

Po třech volebních obdobích se dá říci, že jste velmi zkušený komunální politik. Již druhé volební období navíc stojíte v čele Pardubického kraje. Máte tedy nadhled a můžete porovnávat situaci v jednotlivých regionech. Jak hodnotíte dnes už po skoro šesti letech spolupráci s představiteli měst a obcí ve srovnání s jinými částmi kraje?

 

Mou snahou od počátku, co jsem byl zvolen do funkce hejtmana Pardubického kraje, bylo výrazně posílit spolupráci s místními samosprávami a jednat s nimi jako s partnerem, se kterým můžeme společně udělat řadu věcí pro občany v kraji. Postupně jsem zrušil okázalé výjezdy hejtmana a nahradil je řešením konkrétních úkolů po celém regionu. Myslím, že hejtman nemá jen sedět v kanceláři a přijímat návštěvy a delegace, ale má být hlavně v terénu a řešit mimo jiné požadavky měst a obcí. Za šest let se podařilo na základě vzájemných zkušeností nastavit nehrané skutečné partnerství s představiteli měst a obcí a snad doufám, že kraj už není vnímán jako něco, co existuje pouze pro Pardubice a jejich nejbližší okolí, ale vnímá situaci v poskytování zdravotní péče, zajištění dopravní obslužnosti, rekonstrukcích silnic a škol pro celý region. Jak už to někdy bývá, největším paradoxem je, že napjaté vztahy jsou v poslední době na základě konkrétních zkušeností v našem městě. Považuji to za obrovskou škodu, protože i Pardubický kraj a Česká Třebová si mohou být velmi prospěšní. Někdy je ovšem zapotřebí spolu více diskutovat a bohužel vnímám i to, že spor je za dané situace pouze a jenom o egu. Přitom by stačilo na řadu otázek hledat včas shodu. Příkladem může být výstavba tělocvičny Na Skalce, která splňuje parametry sportovní haly pro všechny sporty a bude sloužit nejenom naší střední škole, ale i jednotlivým klubům a veřejnosti celkově. Zde došlo k dohodě takové, že kraj postaví tělocvičnu, město bezúplatně převezme starou a k tomu opraví příjezdovou komunikaci a přilehlý atletický stadion. Je velkou škodou, že k obdobné dohodě nedošlo v jiných případech, a to v souvislosti s výstavbou průmyslové zóny a logistického centra, kde nakonec klíčovou úlohu sehrál Pardubický kraj, který na sebe převzal zodpovědnost za modernizaci přístupové komunikace a zkapacitnění podjezdů u Korada. My jsme připraveni bez ohledu na politickou příslušnost jednat s jakýmkoliv vedením města, které je přístupné k debatě o věcech, které se týkají obou partnerů, a také partnerům naslouchá. Stejně tak činíme i my.

 

Jste ale také koaličním zastupitelem ve městě a řadu věcí je možné vyřešit na jednáních. Co očekáváte od nového vedení, které podle předpokladů dozná změn (dva místostarostové již avizovali, že se nebudou ucházet o uvolněnou funkci)?

 

Především bychom měli přestat hrát hru, která se v našem městě stala tradicí již od roku 1994, a to dělení zastupitelstva na koalici a opozici. Domnívám se, že rada města by napříště neměla být složena z ředitelů městských organizací příkladně základních škol, které jsou přímo navázány na rozpočet města, a jsou tedy nejen finančně, ale i pracovně-právně závislé na městské samosprávě. Jak může fungovat rozhodování podle vlastního vědomí a svědomí, když příslušný člen rady by měl podle zákoníku práce a školského zákona tak jako tak vnímat svůj pracovně-právní vztah k městu samotnému, když například i rada města vypisuje mimořádné odměny ředitelům svých příspěvkových organizací. Není to náhodou střet zájmů? Není lepší se příliš nevyjadřovat, aby se mu případná neposlušnost nějak nevrátila? Rada města podle mého názoru nesmí být kolegiem ředitelů základních škol, ale měla by být složena z lidí, kteří mají chuť a energii pracovat v samosprávě města a každé pondělí docházet na radu s vlastními podněty, postoji a názory. Proč tedy radu města neotevřít všem klíčovým politickým partnerům, aby měli možnost prosazovat politiku pro občany našeho města a hlavně byli součástí rozhodování.

 

To je však něco, k čemu v našem ještě v našem městě nedošlo. Myslíte si, že je reálné toto vaše přání naplnit? Není to příliš troufalé?

 

 Je to možná něco nového, na co nejsme za posledních 25 let zvyklí, ale pokud chceme, aby město prosperovalo, zapojme do jeho dění každého, kdo má reálný zájem. Velmi proto vítám i vznik nových názorových proudů a mohu slíbit, že bez ohledu na vítěze voleb budu prosazovat zastoupení relevantních subjektů v radě města, kde by napříště už neměl mít většinu jeden subjekt. I uvolněné funkce by měly být rozděleny vícebarevně. Mohu také slíbit, že jsme připravený bezprostředně po komunálních volbách a volbě nového vedení zorganizovat svoji pracovní cestu do našeho města, abychom společně projednali prioritní věci, které se týkají jak města, tak kraje, ale i okolních obcí. Součinnost bude potřebná například při chystané obnově silnic nižších tříd v ulici Kubelkova, Podbranská, most na Zámostí a podobně. Na druhé straně i přes všechny uvedené skutečnosti chci stávajícímu vedení poděkovat za 16 let práce pro město a myslím, že každý vnímá, že zejména první dvě období můžeme objektivně považovat za „hvězdná.“ Nyní ale občany města čeká zásadní rozhodnutí o dalším směřování. Proto všem přeji šťastnou ruku a kandidátům za to, že i v době, kdy jsou lidé otrávení politikou, se chtějí angažovat a dělat něco pro ostatní.

 

Děkuji za rozhovor. Milan Mikolecký