AD: českotřebovské depo

---

Rád bych se vyjádřil k problematice rušení či chcete-li zmenšování českotřebovského depa.

Jak se můžete dočíst v několika článcích na několika mediálních serverech, tak to není se záchranou depa ze strany pana hejtmana Netolického tolik růžové, jak uvádíte v několika posledních článcích na internetové verzi zpravodaje. 

Dočtete se například, že pravděpodobně bude trať Ústí nad Orlicí - Hanušovice (přes Dolní Lipku)  zajišťovat společnost Leo Express. Tzn. další odebrání práce dělníkům v opravárenských dílnách v depu Česká Třebová. Vlaky na této trati totiž opravuje právě depo v České Třebové. Ano snaha pana hejtmana o zachování depa v ČT je chválihodná, ale tohle je z mého pohledu ze strany pana hejtmana alibismus nebo spíše výstižněji "kudla do zad" depu v ČT. Nepřeháněl bych to tedy s onou velkou chválou ("našeho"?) pana hejtmana. Děkuji Vám za zamyšlení se nad danou věcí.

Osobně Vašemu zpravodaji velice fandím. Jde o médium, které jen tak nějaké město nemá. Hodně zdaru do budoucna a hodně štěstí.

                                                                                                                                                rozzlobenyobcanct@seznam.cz

---

Jde zřejmě o rekci na tento text z tiskové zprávy Pardubického kraje:

---

Pardubický kraj učinil další důležitý krok při výběru dopravce na železnici po roce 2019, kdy končí stávající smlouva o zajištění železniční dopravní obslužnosti s Českými drahami. Po předběžných konzultacích s dopravci předložil náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš zprávu, na základě které jej radní pověřili dále jednat se společností LeoExpress o zajištění dopravy na tratích 024 a 025, které byly společností nabídnuty. Tento krok má pomoci především zkvalitnění dopravy pro cestující v regionu a lepšímu spojení se sousedním Polskem. Radní dále uložili náměstku Kortyšovi, aby jednal s Českými drahami o předložení finančního modelu na zajištění dopravy na území celého kraje.

 

KRUHOVÁ KŘIŽOVATKA NA ŠEDIVCI V PROVOZU

---

Od jarních měsíců probíhala výstavba okružní křižovatky I/11 a II/360 nedaleko obce Šedivec na Letohradsku. Je výjimečná hlavně tím, že není v intravilánu (zastavěném území) obce, ale mimo ni. U nás v Pardubickém kraji je to jen jeden z mála takových případů.  Je umístěna na přímém úseku hlavní silnice ze Žamberka do Jablonného nad Orlicí v křížení se silnicí z Letohradu na Pastviny. I když se jednalo o přehledný úsek, byl velmi nebezpečný s několika tragickými nehodami. Připomeňme si, že tragédie, která opdstartovala vybudování tohoto opatření se týkala právě českotřebovské rodiny.  Při stavbě byla dopravní omezení a objíž´dky, nakonec i semafory. Výsledek je dnes již k posouzení a stojí za ocenění.

---

Sál zastupitelstva Pardubického kraje se bude po 17 letech rekonstruovat

---

Probourané původní prostory dvou pater tříd, sborovny a ředitelny Střední zdravotnické školy v Pardubicích začaly sloužit obnovenému Pardubickému kraji 12. 12. 2001 ve 12 hodin. V šířkově omezeném prostoru historické budovy vznikl vysoký sál pro 45 nově zvolených zastupitelů kraje a obslužný personál s ochozy pro veřejnost, novináře a úředníky. Po 17 odsloužených letech jde sál spolu se svým vybavením a technikou do rekonstrukce. Mimo provoz bude zhruba půl roku.

Zasedání zastupitelstva se v sále konají pětkrát do roka, ale prostor je hojně využívaný na školení, přednášky a různá setkání. „Hlavním důvodem dlouho avizované rekonstrukce sálu byla obnova technologického vybavení, které je morálně i fyzicky za hranicí životnosti a nebylo jej možné modernizovat postupnými kroky. Velký důraz jsme při zadání projektu kladli zejména na funkčnost audiovizuální techniky,“ řekl ředitel Krajského úřadu Pardubického kraje Jaroslav Folprecht. „Od počátku navíc zápasíme s prostorem v lavicích a mezi nimi, protože jsou uspořádány velmi natěsno. Sezení je pro osoby vyššího vzrůstů nepohodlné, pracovní prostředí stísněné a pohyb mezi lavicemi komplikovaný.“ doplnil ředitel úřadu Jaroslav Folprecht.

Z těchto důvodů byl zvolen nový koncept uspořádání lavic, který zvýší odstup mezi nimi o 20 centimetrů, tvarově je zjednoduší ve prospěch lepšího využití pracovní plochy a zlepší možnost pohybu mezi nimi. Otevře také nástupní prostor pro řečníky mezi auditoriem na jedné straně a předsednictvem situovaným naproti němu. Rekonstrukce sál zastupitelstva zrcadlově otočí. Předsednické stoly, kam se nově vejde všech devět radních, a čelo sálu budou na opačné straně než dnes. Nové uspořádání prostor poněkud rozvolní. Ústřední stěnu sálu ozdobí znak Pardubického kraje a velká LED obrazovka, menší obrazovky budou i po stranách. Na stěně za lavicemi zastupitelů bude umístěn prosvícený pás s názvy měst v Pardubickém kraji.

Sál včetně přilehlých obslužných prostor je nyní celý „odstrojený“ od veškerého obložení a nábytku až na nosnou konstrukci. V těchto dnech ho přebírá vysoutěžená firma. Rekonstrukce včetně vybavení sálu je plně kryta z rozpočtu Pardubického kraje a bude stát celkem 23 milionů korun včetně DPH.

 

Zlatá přilba slaví 70 ročníků závodu, muzeum vystaví motocykly i přilby

---

Zlatá přilba patří k nejstarším a zároveň k nejtěžším závodům plochodrážních motocyklů v Evropě. Letos se pojede už 70. ročník a Východočeské muzeum v Pardubicích při té příležitosti připravilo výstavu, která připomene historii slavného pardubického klání jednostopých strojů. Pro veřejnost se výstava nazvaná Pardubická Zlatá přilba otevírá 5. září v prostoru učebny na malém nádvoří Zámku Pardubice.

„Výstava provede návštěvníky všemi ročníky závodu, který se s přestávkami jezdí už 89 let. První Zlatá přilba se jela v roce 1929 na travnaté ploché dráze pardubického závodiště. Od roku 1964 se závod přesunul na svítkovský ovál,“ připomíná kurátorka výstavy Petra Štecherová. „K vidění bude například trofej, kterou vyhrál v roce 1932 Rakušan Hans Mayer na stroji DKW 175 ccm3 s časem 14 minut 14,2 sekundy. Bylo to v historii poprvé a naposledy, kdy zvítězil nejslabší stroj,“ upozorňuje Štecherová. Druhou vystavenou zlatou přilbu si na hlavu posadil Jan Lucák, vítěz závodu v roce 1951.

Na výstavě se objeví také tři závodní motocykly. „Stroj, který startoval na prvním ročníku, pochází zřejmě z roku 1928 a vyrobila ho pardubická firma Matyáš a Polák,“ prozrazuje Petra Stecherová. K vidění bude také Jawa ESO, na kterém zvítězil Milan Špinka v roce 1973. Chybět nebude ani oblečení plochodrážních jezdců, tištěné propagační materiály, medaile nebo tablo s kompletním přehledem všech vítězů Zlaté přilby včetně fotografií.

Výstavu doplní beseda s vítězem 25. ročníku Zlaté přilby Milanem Špinkou, která se koná 26. září od 17 hodin v přednáškovém sále muzea. „Milan Špinka je synem legendárního plošináře Miloslava Špinky. Byl univerzálním jezdcem ve všech disciplínách, ale největších úspěchů dosáhl na ledové ploché dráze, kde se stal v roce 1974 mistrem světa. Vítězství ve Zlaté přilbě bylo jeho největším úspěchem na škvárové dráze,“ připomíná kurátorka výstavy.

Výstava Pardubická Zlatá přilba potrvá do 30. září. Otevřena bude každý den mimo pondělí, od 10 do 18 hodin. Vstup na výstavu stojí 30 korun. FOTO: Původně se jezdil závod na pardubickém závodišti

---

Swingový koncert s Felixem Slováčkem

---

Letošní vánoční koncert proběhne v úterý 18. prosince 2018 od 19 hodin a spojí dvě velká jména swingového žánru. PIRATE SWING Band a Jiří Ševčík si jako hosta přizvali Felixe Slováčka, aby skutečskému publiku zpříjemnili adventní čas.

Vstupenky v ceně 350 Kč můžete zakoupit na http://vstupenky.skutec.cz, na odboru kultura a školství Městského úřadu Skuteč a v Turistickém informačním centru.

PIRATE SWING Band je kapelový projekt Jiřího Ševčíka, zahrnující 17 respektovaných sólistů mnoha žánrů (od rockerů po filharmoniky). Repertoár tělesa tvoří nejen klasický swing, ale především vlastní původní, svěží a vtipné swingové verze hitů jiných hudebních žánrů (Michael Jackson, Madonna, Police, Queen, Bon Jovi, Coldplay, Beatles, Rolling Stones, George Michael,  atd.). Krátce po svém založení se stal českou jedničkou a pravidelně úzce spolupracuje se špičkami naší pop music včetně Karla Gotta, Jiřího Suchého, Leony Machálkové, Josefa Laufera, Tonyi Graves, Matěje Rupperta nebo jako v případě skutečského koncertu také Felixem Slováčkem.

Felix Slováček byl členem mnoha orchestrů. Pravidelně se objevoval také v programech stálice českého popu Karla Gotta. Jako interpret vážné hudby vystupoval Felix Slováček s mnohými známými hudebními tělesy v Čechách i v zahraničí. Ve Skutči ho přivítáme po 2 letech, kdy vystoupil se svým synem a Komorní filharmonií Pardubice na vyprodaném koncertě v rámci festivalu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč.

 

Září ve znamení Dnů evropského dědictví

---

Zářijové Dny evropského dědictví - Europian herritage days (EHD) – jsou příležitostí, jak představit naše kulturní dědictví - hrady a zámky - jinak, v jiném pojetí. Právě v tyto dny vyhledávají památky návštěvníci, kteří chtějí zažít atypickou prohlídku nebo se podívat do běžně nepřístupných prostor.

Dny evropského dědictví (EHD) jsou pro letošní rok oficiálně vyhlášeny pro 13. až 15. září, ale již léta platí, že je v tomto kontextu vnímáno celé září a proto i na státních hradech a zámcích jsou speciální prohlídky nabízeny v různých zářijových termínech.

Na Hrádku u Nechanic bude poprvé zpřístupněna historická kuchyně, na zámku v Náchodě budou prohlídky exteriérů s výkladem zdarma, Ratibořice budou připomínat období 1. světové války, na Kunětické hoře bude zpřístupněno sklepení a návštěvníci zde mohou ochutnat víno, na Veselém Kopci bude tradiční posvícení. V Libereckém kraji EHD připomene hrad Bezděz, a to nejenom šermířským vystoupením, ale také vystavením tří dřevořezeb, které se v uplynulých letech navrátily na hrad, na Frýdlantě bude úřadovat vévoda Albrecht z Valdštejna, na Lemberku a na Sychrově budou komponované pořady pro milovníky vážné hudby, na Grabštejně a Hrubém Rohozci jsou připraveny prohlídky běžně nepřístupných prostor. Na Zákupech se letos neodehraje křest nové odrůdy jiřinky, neboť suché počasí nepřálo pěstitelům těchto krásných květin. Zákupský kastelán proto na Dny evropského dědictví umožní návštěvníkům prohlídku rozsáhlého zámeckého sklepení.

Návštěvnost hradů a zámků, objektů NPÚ nejen v Pardubickém kraji

Národní památkový ústav Sychrov spravuje hrady a zámky v Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji

Srpnovou návštěvnost z loňského roku se podařilo překonat na hradě Grabštejn (4 711/5 165 návštěvníků letos), zámku Lemberk (8 416/9 152), zámku Litomyšl (7 651/7 941) a na zámku v Ratibořicích (16 048/18 361).

Na hradě Grabštejn má velkou oblibu prázdninová prohlídková trasa zaměřená na rodiny s dětmi, oceňovány jsou zde i noční prohlídky. Lemberk lákal na premiérové noční prohlídky, své příznivce našel i prohlídkový okruh, který je bez průvodce, což je na Liberecku raritou, vyhledávaná je zde i věž, která není trvale zpřístupněna. Na zámku v Litomyšli je každé léto nabízeno tzv. Letní pozastavení, tedy zkrácený okruh pro ty, kteří spěchají. Zámek Litomyšl letos slaví 450 let od položení základního kamene (1568, Vratislav z Pernštejna) a koná se zde proto řada speciálních akcí. Skokový nárůst v Ratibořicích je způsoben ukončenou obnovou vodního díla – avizované opravy a s tím spojená omezení pro návštěvníky způsobily loňský odliv návštěvníků, kteří se sem naopak letos vydávají a při procházce Babiččiným údolím navštěvují i mandl a mlýn.