Ještě jednou červeňákZastavme probíhající práce na štukových fasádách ! Zachovejme cihlovou fasádu co to jen půjde ! |
Měl možnost v sídle společnosti TEZA nahlédnout do podkladů, podle kterých se nová fasáda upravuje. Zjistil jsem, že se jedná o studii Ing. Jiřího Jandery z února 2004, která zahrnuje fasády celého objektu nejen z dvorní, ale také uliční strany. Jak jsem dále zjistil, tak byla sice posouzena komisí městského architekta, ovšem s poznámkou, že má být před realizací znovu předložena. Z podivení na stavem rozpracovanosti i sdělení starosty Jaroslava Zedníka je jasné, že se tak ale nestalo.
Zvolené barvy štukové fasády V čem vidím problém: podkladem pro práce není schválený projekt "s kulatým razítkem", jedná se o studii. Navíc se tato studie nerealizuje kompletně tak, jak je navržena. Vypouští se např. keramické obklady na pavlačích do výšky okenních parapetů (označení ve studii číslicí 2) a ponechává se původní cihlová fasáda. Zrovna tak je přece také možné ponechat i cihlové zdivo ve vyšší části! Zde se jako argument pro štukovou fasádu uvádí potřeba zakrýt zazděná malá okénka, která po rekonstrukci bytů nejsou potřeba. Jsou zazděná lícovanými cihlami, ovšem zazdění je zřetelně znát, zejména zblízka, přímo z pavlačí. Při celkovém pohledu na dům z dálky ovšem tyto vady zřetelné nejsou, zato vyniká celkový jednotný "cihlový dojem", který by úpravou fasády podle studie Jiřího Jandery vzal za své, i když by díky červené štukové fasádě nakonec červená barva objektu převažovala. Červeňák by zůstal sice červený, ale už by byl úplně jiný. Je ovšem také skutečností, že již 30 let stojí uprostřed křídel tohoto objektu rozměrné šedobílé výtahové šachty, které jednolitý dojem domu, známý z dřívějších dob, narušují. Myslím, že by to neměl být důvod na další změny barevnosti objektu, který má pro mnoho Třebováků svůj "genius loci". Naopak postavené šachty mohou být dobrým kontrastem k ostatnímu cihlovému pojetí domu. Zabraňme dalším škodám! Nic nebrání tomu, abychom dali dům posoudit znovu odborníkům, ať poradí. Proč honem realizovat návrh ze zmíněné studie, která se nakonec realizuje jen z části. Práce je na objektu stále dost, je třeba hlavně vyměnit špatné zábradlí, dlažbu na pavlačích, výměnou má projit také druhý "levý" výtah, aby měl stejné parametry jako ten nový, práce je ještě na využití prázdného podkrovního prostoru a je třeba opravit sklepní prostory. Práce je dost, peněz jistě ne tolik. Takže ušetříme zatím na další úpravě fasády abychom domu neublížili. Dnešní názor na fasádu domu nemusí být stejný jako byl v roce 2004.
Jednal jsem dnes o "problému červeňák" s řadou dalších lidí a zejména také se starostou města Jaroslavem Zedníkem. Jsem rád, že jsme zajedno v tom, že je třeba na další úpravy štukových fasád zastavit, nepokračovat v dalších sekcích, nabarvit to co je rozpracováno, posoudit znovu situaci, udělat další posudek či studií, říci jak naložit i s fasádou do ulice a k železnici, která je zatím celkem nedotčená. Zde vadí samozřejmě ne dobře zazněné otvory po plynových kamnech WAW i sprejové obrázky, je třeba rozhodnout, jak se upraví fasáda i s upravenými balkony kolem hlavního rohového vchodu atd. Červeňák není památkově chráněný, ale měli bychom se k němu chovat tak, jako by chráněný byl. Prohlášení za kulturní památku by situaci a úpravy domu jen komplikovalo.
Dnešní situace "pavlačové strany" severního křídla budovy, sekce vpravo již má štukové, zatím bílé fasády od okenních parapetů výše, zábradlí je v této sekci vyměněné. Pavlače jsou přerušeny výtahovou věží šedobílé barvy.
Napojení "červeňáku" čp. 1400 na "žluťák" (čp. 2100). Červenou barevnost cihlových fasád ruší věž výtahové šachty, postavené před 30 lety. Vlevo od ní jsou poslední dvě sekce bytů v rekonstrukci. 8 z nich je prakticky dokončeno a zbývá dodělat poslední byty v sekci u stavebního výtahu. Mělo by se to stihnout do jara 2019. Pak budou všechny byty v červeňáku modernizované. Při pohledu z dálky není problém zazděných malých okének zřetelný, převažuje "cihlový dojem" stavby červeňáku postaveného podle návrhu architekta Vanického z roku 1930.
Budoucnost? Tato studie také řeší fasádu do dnešní Masarykovy ulice a to stejným způsobem. Tedy dole keramický obklad šedé barvy a nad tím štuková fasáda červené barvy. Je zřejmé, že by se veřejnost se štukovou fasádou na červeňáku na uliční straně neztotožnila. Když ovšem předěláme tuto část studie, proč nepředělat také řešení pavlačové strany, dům by měl být řešen jednotně!
Dnešní situace. Co s ní uděláme?
|