Chci nejen pro naše město pracovat i v dalších čtyřech letech.  Stále máme spoustu plánů, odtajnil hejtman Martin Netolický

Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, českotřebovský rodák, dlouholetý zastupitel našeho města, který ani po sedmi letech ve funkci nezapomíná na potřeby našeho regionu. Zeptali jsme se ho proto na témata, která se v našem městě v poslední době diskutují.

Pane hejtmane, zkuste na začátek shrnout rok sedmý ve funkci hejtmana.

Nacházíme se ve třech čtvrtinách současného volebního období krajské samosprávy a v sedmém roce mého fungování v pozici hejtmana. Pokud se mám ohlédnout zpět, tak bych osobně charakterizoval toto období jako snahu pomáhat rozvoji ve všech částech našeho kraje. Snažíme se rovnoměrně rozprostírat investice i do periferních oblastí regionu tak, abychom se nezaměřovali pouze na sídelní město našeho kraje. S nadsázkou svým kolegům někdy zdůrazňuji, že náš kraj není pouze od Svítkova po Černou za Bory, ale od Jevíčka a Králík až po Kojice a Třemošnici. Jsem přesvědčený, že kdo chce, tak změny za posledních několik let jednoznačně uvidí, a to samozřejmě i v okolí České Třebové. Začínáme například konečně realizovat slibovaný centrální příjem v naší spádové Orlickoústecké nemocnici, což jednoznačně zlepší a zefektivní poskytovanou zdravotní péči a zázemí nemocnice pro celý spádový region čítající více jak 130 tisíc lidí. Přitom se daří nemocnice držet po ekonomické stránce a nežádáme žádné úlevy či mimořádnosti po státu. Toto úsilí je vrcholem pětileté snahy o stabilizaci zdravotní péče. Dřívější roční provozní dotace v řádech stamilionů na úkor silnic či škol jsou ty tam a dnes investujeme ve všech oborech naší činnosti, a to velmi dynamicky. 

Desítky různých projektů zlepšily zázemí a technické vybavení našich středních škol. Českotřebovská technická škola získala moderní simulátor a učebny elektrotechnických oborů, dostalo se i na gymnázium, kde jsme rovněž zmodernizovali odborné učebny a upravili přilehlý park pro venkovní výuku. Nyní na budově, která je perlou města a je památkově chráněná, řešíme zateplení a výměnu oken. A toto je jen stručný a rychlý výčet.

Pojďme ke konkrétním tématům. Kraj je dlouhodobě aktivní v rámci podpory dobrovolných hasičů. Vy jste nedávno zmínil, že další českotřebovské jednotky získají s pomocí kraje nové moderní vybavení. O co se jedná?

V rámci našich dotačních titulů přispíváme mimo jiné na pořízení dopravních automobilů. K 450 tisícům, které dává stát, dodáváme z krajského rozpočtu 300 tisíc korun na jeden dopravní automobil. Jsem rád, že ještě předchozí zastupitelstvo města na můj návrh požádalo o dotaci na dopravní automobily pro jednotky ve Svinné, na Lhotce a v Kozlově, které byly poslední bez nových vozidel. Ty tak budou moci využít nejen v rámci jednotlivých zásahů, ale také pro svoji spolkovou činnost.

Česká Třebová nyní připomíná spíše staveniště. Sešlo se totiž více dopravních investic a jednou z nich je i krajská oprava Litomyšlské ulice. Lidé upozorňují, že nebyla v tak špatném stavu, jako jiné silnice ve městě…

Často slyším názor, proč se opravuje ta či ona silnice, když jsou ve městě některé v mnohem horším stavu. Samozřejmě tomu rozumím, ale je nutné si uvědomit, které silnice jsou státní, které krajské a které městské. My se snažíme v rámci našich možností investovat do silnic II. a III. tříd v našem majetku. To je také případ Litomyšlské ulice. Stav této komunikace byl dobrý pouze na pohled. Poslední rekonstrukce v roce 2004 řešila jen povrch, pod kterým byla původní kostková dlažba. Nyní řešíme kompletní modernizaci včetně podložních vrstev. Investice je součástí dotace, kterou jsme jako kraj získali od Státního fondu dopravní infrastruktury na budování přivaděčů k D35. Byť silnice není a nebude přivaděčem pro nákladní vozidla, ale pouze pro vozidla osobní, podařilo se nám vyřešit stav klíčové komunikace, která je nejkratším a nejlogičtějším napojením našeho města a okolí na budoucí dálnici. Zároveň probíhá rekonstrukce v Litomyšli u zámku a v příštím roce přijde na řadu průtah Němčicemi. Myslím, že každý uzná, že v okolí Člupku byl stav silnice opravdu kritický a je nutné jej řešit.

Když hovoříte o připojení našeho města na D35, tak se po změně ve vedení města znovu řeší, kudy budeme na dálnici najíždět. Jaký je současný stav jednání?

Snažíme se dělat vše proto, aby řidiči nemuseli vymýšlet složité a nelogické trasy. V případě cesty na východ na Ostravu bude možné obchvat Třebovic u rybníku Hvězda a na D35 se napojit u Opatova, ale při cestě na západ směrem ku Praze musí dojít k napojení u Litomyšle, protože si osobně nedovedu představit, že by řidiči přirozeně volili cestu na Choceň a následně na D35.

Mluvil jste o tom, že kraj se stará o silnice II. a III. tříd. Před nedávnem byla dokončena obnova silnice na Skuhrov, kraj vybudoval nové podjezdy směrem k logistickému terminálu společnosti Metrans a dále silnici přes Semanín, Zádolku až do Třebovic, navíc došlo k obnově povrchu na Zacharovci. Po zvolení nového vedení jste avizoval několik takových investic. V jaké jsou fázi?

Troufnu si říci, že všechny sliby, které zazněly při prvním jednání s novou samosprávou města, plníme. V září jsme zahájili dílčí práce na devítikilometrovém úseku silnice II/315 z Lanškrouna do Skuhrova za 138 milionů korun. Budeme však pokračovat dál na Ústí nad Orlicí. Ještě v letošním roce bude osazeno mostní provizorium na Zámostí. Původní most vybudovaný v 60. letech po ničivé povodni z roku 1957 se již blíží havarijnímu stavu, a proto chceme, aby již na zimu fungovalo mostní provizorium. Vzhledem k tomu, že tento most je vlastně jediným větším mostním objektem a je důležitou spojnicí de facto dvou částí města, je i dominantou na Nábřeží Míru. V případě nového mostu, který chceme společně s rekonstrukcí Podbranské ulice řešit příští rok, jednáme s městem o osazení soch, které na něm v minulosti byly. Doufám, že se most stane jednou z dominant našeho města.

Seznámil jste nás s vybranými investicemi kraje, které jsou ve stádiu výstavby či se jejich realizace chystá v příštím roce. Jaké záměry, které se týkají našeho města, by mohly následovat i v letech příštích? Zaslechl jsem zprávy o opravách sálu Na Skalce.

V rámci našich středních škol vlastníme celou řadu tělocvičen, ale je pravdou, že velké společenské sály máme jen dva. Ten první je v Pardubicích v Domě hudby a druhý právě u nás v České Třebové v areálu Na Skalce, který spravuje Vyšší odborná škola a Střední škola technická. V Domě hudby jsme začali řešit úpravy v loňském roce a pokračujeme v nich i letos. Je tak logické, že budu usilovat o to, aby sál, který slouží nejen pro plesy, ale také různé konference a výstavy, prošel potřebnou obnovou. Divadelní technika je zastaralá, bude nutné pořídit nové sedačky, řešit osvětlení, podlahy a celkově sál posunout do dnešní doby. Součástí musí být také renovace foyeru sálu. Z mého pohledu to může být velmi zajímavá příležitost pro kvalitního architekta a projektanta. Tento postup se nabízí také v souvislosti s tím, že vnímám otazníky nad sálem v Národním domě, a proto se pokusíme vyjít maximálně vstříc potřebám školy, kraje i města. Koneckonců jako kraj využíváme sál i pro pravidelná setkání se starosty obcí a je nutno říci, že pronájem sálu činí výraznou část hospodářské činnosti školy. Proto je logické, že se o stav sálu zajímáme. V tuto chvíli jsme ve fázi projektování, a pokud vše půjde podle našich představ, tak bychom rekonstrukci mohli zahájit v roce 2021, nejpozději 2022.

Znamená to tedy, že se chcete o funkci hejtmana ucházet i ve volbách, které se konají příští rok? Dříve jste hovořil o tom, že by současné funkční období bylo tím posledním.

Skutečně jsem před několika lety uvažoval o tom, že druhé funkční období bude moje poslední. Nasazení, s jakým se snažím funkci hejtmana Pardubického kraje vykonávat, velmi výrazně zasahuje i do osobního života. Na druhou stranu jsem zvyklý dělat věci naplno anebo jdu radši zcela od toho. Takto jsem přistoupil k mandátu zastupitele v České Třebové, kdy jsem cítil, že nemohu vykonávat funkci tak, jak bych si představoval. Někdy je proto lepší se stáhnout z jedné aktivity a naplno se věnovat té druhé. Myslím, že z předchozích odpovědí na otázky je patrné, že bez ohledu na to, zda jsem či nejsem zastupitelem města, pomáhám i tak s jeho palčivými problémy. Vím, že situace strany, za kterou jsem kandidoval a jejíž jsem členem, není v současné době vůbec jednoduchá. Vím ale, že jsem měl, mám a budu mít sociálnědemokratické názory, a proto nebudu měnit barvu trička jen podle toho, jak je to v daném okamžiku pro mne výhodné. V minulých měsících jsem byl osloven různými osobnostmi kraje, kterých si upřímně vážím, zda bych ještě jednou kandidaturu nezvážil. Podporu mi nabídli starostové, představitelé spolků i různých organizací. Tentokrát však není jen morální, ale i aktivní přímo na kandidátní listině. Proto jsem se rozhodl, že sestavím tým, který nebude založený na stranickém půdorysu, ale na reálných výsledcích úspěšných lidí našeho regionu. Několik příkladů za všechny z našeho okolí. Starosta Přívratu, jedné z nejaktivnějších obcí s množstvím tradic, výborným kolektivem a sounáležitostí občanů, Jan Stránský, oblíbený primář ORL oddělení Orlickoústecké nemocnice Josef Hájek, místostarosta Ústí nad Orlicí a bývalý ředitel Českého červeného kříže Jiří Preclík, starosta Letohradu Petr Fiala či města Králíky Václav Kubín a další. Volby v příštím roce jsou proto obrovskou výzvou. Jsem přesvědčený, že lidé v těchto volbách nehlasují podle centrální „pražské“ politiky, ale hodnotí stále více konkrétní osoby. Jdu do toho s elánem, energií, a také zkušenostmi. Věřím, že náš tým bude úspěšný.

Děkuji za rozhovor. Milan Mikolecký