-
 V červnu
2018 jste v České Třebové vystupoval jako člen Guarneri Tria Prague. Jak
na tento koncert vzpomínáte?
- Č. P. Byl to milý koncert s dobrou akustikou i posluchači.
-
- Hrajete na housle
Guarneri del Gesù „Zimbalist“. Jak se k Vám dostaly a jaké to je hrát na
nástroj po tak slavném houslistovi?
- Č. P. Během svého života jsem prožil několik zázraků. Toto je jeden
z nich, housle mám zapůjčeny ze soukromé sbírky.
-
- Efrem Zimbalist také
komponoval. Nelákalo Vás hrát i jeho skladby?
- Č. P. Vidíte, to mne nenapadlo. Ale po pravdě, více mne zaujala jeho
vášeň pro papoušky.
-
- Jako mladý jste se
účastnil mnoha houslových soutěží nejen v Československu. Jak bylo v 70.
letech složité jet na soutěž např. do Anglie?
- Č. P. Hudební interpreti „mluví“ hudbou, tedy beze slov, což je –
pokud jde o věci politické – nesporná výhoda. Kromě toho jsem měl už
něco za sebou a určitý zájem o dobrou reprezentaci naší země tu byl.
-
- Vyzařuje z Vás klid,
vytvořil jste si tak trochu svůj svět. Jak vnímáte a snášíte dnešní
zrychlený svět z pohledu houslisty?
- Č. P. Onen klid si musím vždy těžce vydobýt, je to taková odměna. A
zrychlený dnešní svět mi připadá trochu tragikomický, protože se stále
něco vynalézá v zájmu ušetření času, přitom lidé ho naopak mají čím dál
méně. Je zde příliš mnoho informací, které přinášejí komplikace a podle
mého názoru omezují svobodu jednotlivce i kvalitu života. V České
Třebové byla a je významná železnice a já, jako fanda do parních
lokomotiv, uvedu takový příklad: za časů „páry“ bylo pro strojvůdce či
jeho pomocníka samozřejmostí přijít k přidělené mašině třeba dvacet
minut před odjezdem, očistit ji, prohlédnout, zkontrolovat. Tím vznikal
ke stroji obohacující citový vztah. Dnes se přijde k anonymní lokomotivě
těsně před odjezdem a jede se, na nic není čas.
-
- Jak jste s Guarneri Triem
Prague přijali zrušení Vašeho turné po Číně?
- Č. P. Celkem v klidu. Hráli jsme v Číně pouze jednou a měli tam pět
koncertů, sály byly výborné a zájem publika obrovský. V této sezóně
mělo přijít něco většího. To, že čínským politikům za daných okolností
tolik vadí, že součástí názvu našeho tria je slovo „Praha“ či „Prague“,
je pro nás ovšem nepřijatelné, a proto tam nyní ani nemáme zájem
vystupovat. Mimochodem – ono prokleté slovo jsme museli k našemu názvu
tria dodatečně přidat, protože někde v Holandsku před časem již nějaké
Guarneri trio existovalo.
-
- Na co se můžeme při Vašem
listopadovém koncertu těšit a chtěl byste něco vzkázat českotřebovskému
publiku?
- Č. P. Ze složení programů našeho tria (pro pořádek – klavír: Ivan
Klánský, violoncello: Marek Jerie), ale i z mých recitálů jasně vyplývá,
že těžiště interpretovaných skladeb spočívá v klasické a romantické
epoše. Tentokrát Vám spolu s klavíristou Mirkem Sekerou zahraji skladby
Františka Bendy, Johanna Sebastiana Bacha, Leoše Janáčka, Antonína
Dvořáka a Henryka Wieniawského. A co bych chtěl vzkázat? Trochu zde
navážu na otázku o dnešním zrychleném světě: dopřejme si dostatek času a
soustředění k tomu, abychom své zážitky (pokud za to stojí) mohli plně
vychutnat a čerpat z nich radost a sílu.
-
- Děkuji za rozhovor. Jaroslav Plocek
-
Koncert houslisty Čeňka Pavlíka za doprovodu
klavíristy Miroslava Sekery
-
se uskuteční v úterý 26. listopadu 2019 od 19:00
hodin v českotřebovské Malé scéně
-
-
 Čeněk Pavlík
(*1955) patří k nejlepším českým houslistům. Ve stylu jeho hry je
nejvíce ceněn hluboký prožitek, smysl pro detail a svěží projev.
Narodil se v Praze, ale
dětství prožil v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi. Hraje od pěti let,
studoval nejprve u Jakuba Kazdy na LŠU v Brandýse nad Labem. Své nadání
dále rozvíjel u prof. Josefa Muziky, jednoho z nejlepších žáků prof.
Otakara Ševčíka. Konzervatoř a Akademii múzických umění vystudoval v
Praze jako žák prof. Nory Grumlíkové a svá studia oficiálně završil na
mistrovských kurzech fenomenálního Nathana Milsteina v Curychu.
-
K nejvýznamnějším
soutěžním úspěchům Čeňka Pavlíka patří vítězství na Kocianově
houslové soutěži v Ústí nad Orlicí (1965), vítězství v soutěži
Concertino Praga (1970) a
první ceny v mezinárodních soutěžích Pražské jaro (1976) a Emilly
Anderson v Londýně (1980).
Kromě své sólistické dráhy se od roku
1986 věnuje komorní hře v Guarneri
Triu Prague. Za svou
kariéru absolvoval již přes tři tisíce koncertů a natočil desítky
rozhlasových nahrávek a CD. Od dětství se
rád nechává inspirovat především architekturou a evropským výtvarným
uměním. Postupem času se stal uznávaným odborníkem ve specializovaném
oboru gotických a renesančních reliéfně zdobených kamnových kachlů. V
odborném tisku publikoval přes padesát studií a je spoluautorem
monumentální Encyklopedie kachlů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Věnuje se i kresbě a kresebným rekonstrukcím těchto artefaktů. Mezi jeho
koníčky dále patří modelářství – v mládí postavil desítky miniaturních
modelů plachetnic a hradů podle vlastních návrhů. Fascinují ho také
parní lokomotivy, neboť dle jeho názoru to jsou i z hudebního hlediska
úžasné stroje.
-
(Na fotografii Čeněk Pavlík jako
člen Tria Guarneri,
které v České Třebové koncertovalo 2. června 2018 v Malé scéně.)
-
-
 Miroslav Sekera
(*1975) se věnuje hře na klavír od tří let, kdy jeho nevšední talent
objevila vynikající pedagožka profesorka Zdena Janžurová. Současně s
klavírem započal studium hry na housle. Díky svému umění hry na klavír a
současně na housle byl vybrán do role malého Mozarta v oskarovém filmu
Amadeus režiséra Miloše Formana (1984). Hře na oba nástroje se
věnoval až do svého přijetí na Pražskou konzervatoř, kde se rozhodl
pouze pro studium hry na klavír. Byl přijat do třídy profesorky Evy
Boguniové. Po celou dobu studií též navštěvoval třídu profesora Martina
Ballýho. Dále pokračoval na Hudební fakultě Akademie múzických umění v
Praze u docenta Miroslava Langera. Studium dokončil v roce 1999, jako
nejúspěšnější student.
-
V roce 2002 se stal vítězem mezinárodní
soutěže J. Brahmse v rakouském Portschachu. Již předtím získal ocenění v
mnoha významných soutěžích u nás i v zahraničí, jako například: cenu v
soutěži F. Chopina v Mariánských Lázních, cenu v soutěži pořádané HAMU
(Stipendium firmy YAMAHA), cenu v mezinárodní soutěži v Gaillardu ve
Francii.
-
V roce 2006 mu bylo vydáno sólové CD firmou
Multisonic za podpory Nadace Českého hudebního fondu s díly J. Brahmse,
D. Scarlattiho, M. Moszkovského. Pro soudobého bostonského hudebního
skladatele Josepha Summera nahrál v USA tři
CD, které vydaly nahrávací
společnosti Albany Records a Navona Records. V roce 2013 nahrál s
houslistou Josefem Špačkem CD pro
firmu Supraphon. Pravidelně spolupracuje s Českým rozhlasem. Již podruhé
vystoupil jako sólista se symfonickým orchestrem FOK pod vedením
dirigenta Jiřího Kouta. Pravidelně spolupracuje s mezzosopranistkou
Dagmar Peckovou či hornistou Radkem Baborákem.
-
-
-
-
|