Tradice  českotřebovských hudebních čtvrtků

se píše od roku 1943


Před 76 lety v Evropě zuřila válka. V České Třebové však v této době začala koncertem Heroldova kvarteta  nová tradice "Českotřebovských hudebních čtvrtků", která se udržela dodnes a která je proti mnoha dalším městům zcela ojedinělá. O hudební život ve městě se v této době staral Městský osvětový sbor (po válce pak přejmenovaný na Osvětovou besedu), díky kterému vznikla i za války ve Třebové řada zajímavých projektů. V té době přišel do České Třebové dopis tehdejšího  předsedy pražské Umělecké besedy, ve kterém se odkazoval na velkou hudební tradici města a vyzýval k tomu, aby po vzoru pražských hudebních úterků byly ve Třebové založeny hudební čtvrtky. Výzva našla pochopení a tak osvětový sbor uspořádal v Národním domě  28. 11. 1943 první Českotřebovský hudební čtvrtek, na kterém vystoupilo v té době velmi populární Heroldovo kvarteto. Byla to mimořádná událost pro celé okolí a psalo se o tom i v celostátním tisku. V dopise pražské umělecké besedy tehdy napsal její předseda Sylvestr Hippman, že o úspěchu hudebních čtvrtků v České Třebové bude možné mluvit, až se jich uspořádá alespoň padesát.

Léta ubíhala, koncerty i záznamy v kronice přibývaly, ale nikdo je nepočítal. Číslování koncertů začalo až po prostudování dostupných materiálů novým předsedou Osvětové besedy Oldřichem Tomešem v roce 1958, když nastoupil do funkce a spolu s novým vedením zahájil systematickou přípravu celých koncertních sezón zavedením koncertního předplatné. Pak začal počet uskutečněných hudebních večerů narůstat ještě rychleji. Od roku 1958  do r. 2003 bylo pod vedením Oldřicha Tomeše v rámci tohoto cyklu uspořádáno 330 koncertů, na kterých vystoupilo přes 600 sólistů a více než dvě stovky komorních a velkých souborů. Na koncertech vystoupila řada významných zahraničních sólistů a souborů (dopočítali jsme se téměř padesátky). A vystupovali zde snad všichni čeští významní umělci, zpěváci, instrumentalisté, snad všechna naše kvarteta, ale i další velmi kvalitní komorní soubory, které mají Třebováci ve zvláštní oblibě.  Všichni se k nám do města také rádi vracejí a chválí naše českotřebovské publikum. A tak v listopadu roku 2002 jsme si již připomněli jubilejní 400. hudební čtvrtek na koncertu Komorní filharmonie z Pardubic se sólisty Václavem Hudečkem a Romanem Hraničkou.

V roce 1993 se uskutečnil Slavnostní koncert Hradecké filharmonie s německým violoncellistou Janem Pološkem z Mnichova na počest 50. výročí trvání této hudební tradice. byl to 333. hudební čtvrtek a byl to tehdy také nezapomenutelný večer. V našem městě dodnes trvá tradice, kterou nám mnohá i mnohem větší města závidí. Nebýt této hudební tradice, nevznikl by také v roce 1999 Hudební festival Antonína Bennewitze, který se dále snaží hudební nabídku dále rozšířit, vytvořit další prostor pro prezentaci zdejších a regionálních hudebních souborů a přivést k nám do města další hudební tělesa, která by nebylo z řady důvodů možné do cyklů koncertních předplatné zařadit. není proto tedy divu, že i u zrodu tohoto hudebního festivalu stál dlouholetý organizátor koncertního života v České Třebové Oldřich Tomeš.

Téměř osmdesátiletý vývoj systematicky plánovaného koncertního života v České Třebové potvrdil správnost volby zdejšího městského osvětového sboru, díky jehož rozhodnutí vznikla tato dlouholetá úspěšná nepřetržitá tradice. K jednotlivým koncertům se můžeme vrátit např. listováním v několika svazcích kroniky Českotřebovských hudebních čtvrtků, která dodnes existuje tzaké v kopii v českotřebovském Kulturním centru, znovu si připomenout krásnou atmosféru těchto večerů, přečíst si dojmy účinkujících. Nesmím ještě zapomenou na poděkování již několika generacím posluchačů, bez kterých by nebylo možné tradici udržet a dále pokračovat.

Po říjnovém úspěšném "Večeru písní" se sólisty ND v Praze  Jaroslavou Maxovou a Janem Markvartem se na počest 60. výročí trvání  českotřebovských hudebních čtvrtků uskutečníl 27. listopadu  2003 (tedy jen s jednodenní nepřesností výročí) ve velkém sále Kulturního centra koncert známého brněnského souboru "Brno Braas band". Byl to tehdy již  408. Českotřebovský hudební čtvrtek.

Koncertní tradice v České Třebové ovšem pokračuje a díky hudebním festivalům tak počet uskutečněných koncertů vážné hudby stále roste. Jen tyto festivalové koncerty do "šňůry hudebních čtvrtků" (nebo lépe hudebních večerů, protože to vždy čtvrtky nejsou) nelogicky nepočítáme.  

Připomeňme tak např. velmi úspěšnou 50. jubilejní sezónu koncertního předplatné KPH 2011/2012 s velmi "silným" programem, ve kterém vystoupily např. Igor a Renata  Ardaševovi  - čtyřruční klavír, houslový virtuóz Václav  Hudeček, duo  Felix Slováček - klarinet, saxofon  s Borisem  Krajným  (klavír) nebo japonská sopranistka, trvale žijící v ČR  Michiyo  Keiko (soprán). Připomeňme také, že díky aktivitě KPH se ve spolupráci se ZUŠ podařilo pro Malou scénu zdárně rekonstruovat velmi kvalitní koncertní křídlo.

 Českotřebovský KPH měl štěstí na osobnosti, které jeho vývoj určovaly. Bylo to především neúnavný Oldřich Tomeš, v posledních letech své funkce velmi podporovaný  ředitelem Kulturního centra doc. Mgr. Františkem Preisler.  Velmi aktivní při svém působení v čele KPH byl potom RNDr. Jaroslav Demel, který při 501. českotřebovském hudebním večeru dne 2. června 2018 předal vedení Jaroslavu Plockovi, který program dále obohacuje. V posledních letech trvale roste počet abonentů koncertního předplatné, také díky spolupráci s českotřebovskou základní uměleckou školou. Na mnoha koncertech je sál Malé scény vyprodán.  Počet číslovaných koncertů již vzrostl nad 500, jubilejní 500.  českotřebovský hudební večer se uskutečnil  v květnu 2018.

Také nová koncertní sezóna začala vyprodaným koncertem klavírního virtuosa Ivo Kahánka a českotřebovačky Jarmily Holcové ml.  Stalo se tradicí, že první koncert sezóny zahajují vždy umělci, kteří jsou spojení  s naším městem a českotřebovskou hudební tradicí. 

Milan Mikolecký

1. foto: Oldřich Tomeš, neúnavný předseda Kruhu přátel hudby
2. foto: Na 501. hudebním čtvrtku 2. června 2018 předával předsednictví KPH Jaroslav Demel Jaroslavu Plockovi.