Zajímavá beseda  Honzy Šimůnka a Aleny Pirklové 

Šalamounovy ostrovy a Oceánie



Beseda, která opravdu stála za to. Výmluvné je i konstatování, že židle v sále svinnské školy nestačily. Pro besedu připravil přednášející Honza Šimůnek  také výstavku  velkého počtu  předmětů vážících se k popisované lokalitě. Zná ji dokonale, už zde byl pětkrát a  chystá se tam i pošesté. Šalamounovy ostrovy jej chytly u srdce. Přitom se nejedná o řádnou turistickou destinaci zadávanou přes cestovní kanceláře,  "Tam normální  lidé nejezdí a nelétají,", říká Honza a  dokládá to složitostí  trasy. Pro dosažení cíle je zapotřebí kombinovat nejrůznější druhy dopravy, leteckou, lodní a cestu nákladním autem po zcela neupravených cestách, vždy společně s nákladem všeho možného a spoustou dalších "cestujících".  Žádné jízdní řády neexistují a jistotu, že dojedete do cíle nemáte žádnou.....  

 

Honza Šimůnek o sobě tvrdil, že není žádný velký řečník a vzal si na pomoc českotřebovskou cestovatelku Alenu Pirklovou, která už také ve Svinné své besedy absolvovala. Ukázalo se, že se velmi podcenil, protože pro zaplněný sál školy připravil poutavou více než dvouhodinovou besedu, ve které by mohl pokračovat ještě hodně dlouho. Zážitků ze svých cest, fotografického a videomateriálu má neuvěřitelné množství. Tématem besedy byla 4. cesta do Oceánie, uskutečněná v roce 2016. Je to beseda hodná zopakování,   Honza Šimůnek by totiž hravě zaplnil nejen třebovskou Malou scénu.  V listopadu má ve svém cestovatelském plánu ovšem další cestu do Afriky, takže si budeme muset na další pokračování akce "Šalamounovy ostrovy" počkat až na dobu po Novém roce.....
Z besedy jsem pořídil a vybral nějaké snímky, které dále uvádím, to pro dokreslení autenticity zážitků. Honza měl možnost poznat život v tamějším prostředí opravdu zevnitř,  v rodinách bydlet, jíst, jezdit na výlety, naučil se zde opravdu žít tak jako zdejší pracovití obyvatelé. S řadou z nich jej spojuje opravdové přátelství. Důkazem toho byla nakonec také zpáteční cesta v r. 2016, kdy oplatil pohostinství své kamarádce, tamější učitelce angličtiny, která se jako skutečně málokdo "od nich" dostala do opravdového světa, do Evropy, do Anglie, poznala sídlo anglické královny a navštívila také Českou republiku a tedy i Českou Třebovou....
Mnohdy přijede cestovatel  ze světa a hned po jedné cestě napíše knihu. Honza Šimůnek byl "na Šalamounech" pětkrát a má tedy skutečné právo o nich vyprávět, ukazovat jaké to tam je, jací tam žijí bezvadní lidé (i když možná, že i pozor na lidojedy ve vnitrozemských vesnicích, kde křesťanství nepřijali...)  A protože tam jezdí od roku 2013, tak současně sleduje, jak postupně přichází civilizace i na Šalamounovy ostrovy....

Hlavní ostrov souostroví, které má přes 900 ostrovů je Guadalcanal, známý z americko-japonských bojů za II. světové války. Jsou zde i muzea a v hlavním městě Honiara je také letiště, muzea, civilizace... Dál už musíte lodí....

Vesnice Bineth domy na kůlech zajistí přijatelné ovzduší
 
Vlevo kuchyň vpravo obývací pokoj tamější učitelky angličtiny starších - pokročilejších žáků.
Vlevo hlavní "třída" ve vesnici, vpravo dvě učitelky tamější školy, dole starší školní třída, kam chodí i dospělí.
Vlevo práce na poli - jídelníček je vesměs vegetariánský, maso jen z trhu, ryby vychytány, zvířata vylovena, dole ostrovní "supermarket" s konzervami. Alkohol se nesmí konzumovat, vyrábět, ani se neprodává....
Křesťanský kostel, kde jsou vymoženosti, také elektřina z generátorů, přednášky, besedy, tanečky, mše, křesťanská vesnice. Dole pokus o první systém odpadového hospodářství, odpadky  naloží a odvezou autem někam a shodí do moře. Vpravo dole je obecní hřbitov.  Úmrtnost dětí velká, lékařská péče nedostupná, v každé rodině 5 dětí....
Návštěva v turistické destinaci pod australským vlivem, proto i některé plastové vymoženosti. Na ostrově nejsou žádné asfaltové cesty jen blátivé a v době dešťů je bláto opravdu hluboké.
Snímek z dopravní lodi  na trase mezi ostrovy, vozí se všechno zboží i lidé. Vpravo  plantáž olejových palem na ostrově Guadalcanal, navzdory celosvětové kritice přináší do lokality peníze, práci, civilizaci, vzdělání....