-
90 let
hudebníka a malíře Jaroslava DOLEŽALA, narozeného 12.11. 1929
-
 Narodil
se v nedaleké vesničce Zhoř v rodině rolníka. Měl ještě dva starší
sourozence, bratra a sestru. Do školy začal chodit v místě rodiště,
měšťanskou školu dokončil v České Třebové. Potom jej otec potřeboval
doma, aby pomáhal v zemědělství. V pozdějších letech vystřídal několik
zaměstnání. Před důchodem pracoval jako vedoucí skladu
s elektromateriálem v zásobovacím skladu železnic.
- Je znám jako dobrý muzikant
a malíř, v mládí hrával úspěšně ochotnické divadlo. Zatímco muzicírování
se věnoval od útlého mládí (Hanušova kapela, dechová i taneční, orchestr
Melodik Františka Pirkla, taneční orchestr Collegiál, železničářská
dechová hudba), s malováním začal přibližně před padesáti lety. Přestože
nikdy nenavštěvoval výtvarné školy, našel si svůj osobitý výraz. Maluje
tak, jak sám svět vidí. Na jeho výhradně olejových obrazech se objevují
motivy z blízkého i vzdáleného okoli. Převážně maluje krajiny a mizející
architekturu chaloupek a kostelíků. Nejvíce jej přitahují barvy podzimu.
Inspiraci čerpá jednak doma ve Zhoři nebo za ní jezdí po okolí. Řada
obrazů také vznikla kolem České Třebové. Přestože nejraději maluje přímo
v přírodě, nikdy se nebránil okopírovat fotografii, nebo knižní
reprodukci, která jej právě zaujala. Své práce téměř pravidelně
vystavoval na jednodenních výstavách po okolí. V poslední době se
zaměřuje převážně na „Výtvarnou Svinnou“, které se každoročně účastní.
- Jaroslav Doležal si pečlivě
vede nejen evidenci míst, kde vystavoval, ale také evidenci obrazů,
které namaloval. Napočítal, že více než 1000 obrazů se nachází v okolí
České Třebové, 40 obrazů v Německu, 10 v Rakousku, 5 v Americe, 4
v Austrálii a 1 v Itálii. Vnuk Petr Doležal vytvořil na věčnou památku
fotoknihu dostupných obrazů svého dědečka a oba s babičkou je také
portrétoval.
-
-
45 let od úmrtí Ing. Eduarda
STŘÍBRNÉHO (8.2. 1891 – 3.11. 1974), odborníka v oboru parních kotlů,
regionálního historika a spisovatele, milovníka umění a přírody
-
 Narodil
se v České Třebové v domku čp. 176 v Riegrově ulici. Když mu bylo šest
let, odstěhovali se jeho rodiče na nedaleký Trávník do chalupy matčiných
rodičů. Obecnou a měšťanskou školu vychodil v místě rodiště, reálné
gymnázium vystudoval v Olomouci a strojní inženýrství v Praze. Po
studiích krátce učil na vysoké škole, pak pracoval v oboru parních
kotlů. Nejprve jako zkušební, později vrchní komisař na státních úřadech
v Praze, Chebu, Teplicích v Čechách a Liberci. V době výslužby žil
v Děčíně. Když v roce 1968 ovdověl,, vrátil se do České Třebové, města
svého mládí. V rodině sestry a mezi starými přáteli našel nový domov,
který tolik potřeboval.
- Byl rozeným hercem,
zpěvákem, spisovatelem a vypravěčem. Měl rád výtvarné umění a hudbu, rád
cestoval. Projel velkou část Evropy, byl ve Francii, Itálii, Jugoslávii,
Švédsku, Norsku, podíval se na Špicberky za severním polárním kruhem i
do Alžíru v severní Africe. K cestování použil i koně. V roce 1938 s ním
projezdil téměř celé Čechy. Vyjel z Chebu, navštívil České Budějovice,
Českou Třebovou, Liberec a skončil opět v Chebu. Cesta trvala celý
měsíc. Dopisoval si s řadou významných osobností, jako byl Alois
Jirásek, Gustav Frištenský, Karel Plicka, Max Švabinský, Alfons Mucha,
V.V. Štech a další. Velká část korespondence s nimi je uložena v archivu
Městského muzea v České Třebové. Se svým přítelem, senátorem Jiřím
Pichlem po léta organizoval v Národním domě na Vinohradech pravidelné
schůzky českotřebovských rodáků žijících v Praze. Jeho veselé i vážné
příspěvky ze života v České Třebové bývaly zlatým hřebem těchto večerů.
Z jeho spisovatelské činnosti mají pro nás největší význam Paměti, které
začal psát na popud známého politika, českotřebovského rodáka Gustava
Habrmana. Ing. Stříbrný byl nejen dobrým vypravěčem, ale také
imitátorem. Dovedl napodobit řeč i pohyby některých typických
českotřebovských občanů.
- Poslední tři roky života byl
postižen krutou chorobou, naprostou hluchotou. Zemřel v České Třebové,
kde byl také pochován. Ne však nadlouho. Dnes jsou ostatky Ing. E.
Stříbrného uloženy na hřbitově v Kralupech nad Vltavou. Jan
Skalický
-
|