Několik otázek pro tenoristy Jaroslava Dvorského a Jakuba Pustinu
před prosincovým koncertem Kruhu přátel hudby Česká Třebová

Jste malíř, sochař, operní pěvec i komunální politik v Košicích. Co Vás baví nejvíc?
J. D. Vyštudoval som výtvarne umenie a láska k sochárstvu a maľovaniu ma nikdy neopustila, aj keď som sa zamiloval do vážnej hudby a opery zvlášť. Pre mňa je spev a opera to, čo ma živí, a výtvarno je oddychom od speváckeho vyťaženia. Jedného dňa, keď zanechám spevácku kariéru, bude výtvarno v mojom živote určite viac dominovať.
Pre mňa sú poslanecké povinnosti závezkom voči voličom. Rád by som pomohl mestskej časti, kde bývam, v kultúrnom raste a rozvoju aj pre mládež.
 
Myslel jsem si, že Jakub Pustina je rarita, když začal s operním zpěvem až po dvacátém roku života, ale Vy ho lehce překonáte. Co Vás vedlo k tomu, začít v relativně zralém věku s operní kariérou?
J. D. Jakub Pustina je raritou aj pre mňa. Je to talentovaný, pracovitý a úspešný muž. Všetko, čo začne, vždy robí naplno a dotiahne do konca. Obdivujem ho ako človeka a teším sa našemu priateľstvu. Ja som začal spev v 34 rokoch a bolo to veľmi ťažké popri Petrovi  a Mirovi. Ale tvrdou prácou sa dá veľa dosiahnuť a splniť si sen.
 
Zpívali jste si v dětství doma s bratry? A co zpíváte rádi, když se setkáte v současnosti?
J. D. V detstve sme veľa spievali spoločne s bratmi a boli to hlavne populárne hity typu „Mám rosprávkový dom“, „Lady Carneval“ atd. Dnes už túto potrebu nepociťujeme, ale radi sa střetáváme, keď nám to čas dovolí.
 
Jak se cítíte v košickém zastupitelstvu a čeho byste chtěl dosáhnout?
J. D. Ako poslanec  v mestskom zastupiteľstve som nováčik, ale už som sa ako-tak „rozhľadel“. Niesom typ človeka pre veľkú politiku, ale rad by som prispel k väčšej kultúre v našom meste v podobe hudobných a výtvarných aktivít.
 
Jak vzpomínáte na své setkání s papežem Františkem a při jaké to bylo příležitosti?
J. D. V r. 2016 som dostal ponuku namaľovať obraz „Panna Mária Snežná“ pre rovnomenný chram v Bratislave. Bola to výzva, ktorú som neodmietol. Po roku práce ma prijal Sv. Otec František vo Vatikáne, kde v mojej prítomnosti spomínaný obraz posvetil. Bola to pre mňa tá najväčšia odmena, akú som mohol dostať.
 
Jak se přihodí, že mladík zapálený pro chemii se stane operním pěvcem?
J. P. Bylo to vlastně velice jednoduché a emotivní. Jednoho dne jsem navštívil operní představení TOSCA ve Státní opeře v Praze a zrovna ten večer zpíval Peter Dvorský. Byl to pro mě tak silný zážitek, že jsem nechtěl, aby opera skončila a já musel jít domů. V přestávce, ohromen večerem a výkonem Petra Dvorského, jsem si řekl: „A proč já vlastně nezpívám?“ Tak jsem začal. Zprvu to nebylo jednoduché, ale asi za dva roky se mi již dařilo získávat ocenění na mezinárodních soutěžích a krásnou shodou náhod byl právě Peter Dvorský ten první, který mi nabídl první operní roli mého života a nastartoval tak moji kariéru. Rád vždy říkám, že Peter Dvorský může za vše, co mě v mém ­ nejen pěveckém životě potkalo. Například mám díky němu i svoji skvělou manželku.
 
Vzpomenete si ještě na své znalosti chemie a myslíte, že se k ní někdy vrátíte?
J. P. Určitě vzpomenu. Chemii jsem miloval a dodnes se snažím si vědomosti udržovat, i když už samozřejmě není možné jít „s dobou“. Mám dvě děti, a tak se těším, že až to bude třeba, budu jim moci ve škole pomoci. Já jsem ve svém životě i asi 6 let učil chemii na základní škole a zrovna nedávno jsem si říkal, že by se mi nějaký malý úvazek zase líbil. Takže možná přijde doba, kdy se k chemii vrátím a budu za to rád, protože je to krásný a zajímavý obor.
 
Jste ředitelem Mezinárodní pěvecké soutěže Gabriely Beňačkové, které se účastní pěvci z 60 zemí světa. Co všechno toto ředitelování obnáší?
J. P. Tuto soutěž jsem společně se svojí ženou založil před 12 lety a vše, co se točí kolem této soutěže, dodnes projde našima rukama. Proto mohu zodpovědně říci, že to „ředitelování“ obnáší úplně vše. Jezdím společně s Gabrielou Beňačkovou, která je prezidentkou soutěže a soutěž nese její jméno, za pěvci po celém světě. Komunikuji s našimi partnery a aktivně zpívám s vítězi soutěže. S našimi vítězi velice rád vystupuji, protože je to vždy zážitek s nejlepšími pěvci současnosti z 60 zemí světa. A i diváci tyto koncerty milují. Někdy si někteří lidé myslí, že jsou to nějací začínají zpěváčci, ale opak je pravdou. Jsou to špičkoví profesionálové, kteří ve světovém měřítku jen těžko hledají své konkurenty.
 
Na jakém koncertu jste byl naposledy jako běžný divák a jak jste si jej užil?
J. P. Toto je záludná otázka, protože to upřímně nevím. Přiznám se, že mám tolik svých pěveckých povinností, že se velice málo dostanu na koncert jiný než svůj. Ovšem pokud se to podaří, jsem úplně v úžasu, protože to z té „divácké“ strany vůbec neznám.
 
 Pořádáte interaktivní motivační besedy se žáky druhého stupně ZŠ. Co je jejich cílem?
J. P. Mnoho mých kolegů hovoří o tom, že ta „dnešní“ mládež nemá vztah ke klasické hudbě, ale nedělají nic pro to, aby se to změnilo. Já se snažím nesedět doma a neříkat, co je zle, ale snažím se s tím aktivně bojovat a s dětmi pracovat. Beseda má za cíl motivovat mladé lidi k osobním preferencím, k zamyšlení nad svojí budoucností a vzbudit touhu něčeho v životě dosáhnout. Dalším cílem je popularizovat obor chemie a především představit mladému publiku operní hudbu neformální a zábavnou formou. S dětmi si zazpívám a moc mě těší, že odcházejí vždy velice rozradostněné. Zastavují se u mě, sdělují své dojmy, že se jim to moc líbilo a že to nečekaly. Mám rád mladé lidi, dodávají Vám elán a energii.
 
Chtěl byste něco vzkázat českotřebovskému publiku?
J. P. S Jaroslavem Dvorským jsme se potkali společně již před mnoha lety na jevišti Státní opery v Košicích. A od té doby jsme výbornými přáteli. Já sám se vždy na koncert s Jaroslavem těším, je to milý a srdečný člověk, kterého si moc vážím. Každý koncert si společně upřímně užíváme a pokud si ho chtějí užít s námi i posluchači, rozhodně by neměli zůstat doma. V koncertu uslyší světové tenorové operní árie, duety a také klasické vánoční koledy. Moc se na ně těšíme!
 
Děkuji za rozhovor.  Jaroslav Plocek
 

Koncert tenoristů Jakuba Pustiny a Jaroslava Dvorského
za doprovodu klavíristky Marty Vaškové
se uskuteční ve čtvrtek 19. prosince 2019 od 19:00 hodin
v českotřebovské Malé scéně

 
Koncert „2 TENOŘI“

 

Jedná se o koncertní projekt, ve kterém se představí tenoristé s nezaměnitelným hlasem Jakub Pustina a Jaroslav Dvorský, jenž je jedním z trojice světově uznávaných pěvců bratrů Dvorských (Peter Dvorský, Jaroslav Dvorský, Miroslav Dvorský). Na klavír umělce doprovází docentka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Marta Vašková.
Program je složen z nejpopulárnějších árií a duet tenorového repertoáru, jako je například:
G. Puccini: TOSCA, LA BOHЀME, G. Bizet: LOVCI PEREL, B. Smetana: PRODANÁ NEVĚSTA, G.Verdi: RIGOLETTO, K. Černoch: LÁSKA PRÝ, A.Lara: GRANADA, E.de Cappua: O SOLE MIO a další.

JAKUB PUSTINA (*1982) původním povoláním chemik, tenorista s nezaměnitelným, mohutným a strhujícím hlasem, se více než 10 let věnoval pod vedením Václava Zítka barytonovému oboru, kde ztvárnil na mnoha světových jevištích několik desítek titulních postav. Poté se ve spolupráci s legendární sopranistkou Gabrielou Beňačkovou začal věnovat oboru dramatického helden-tenora a v současnosti do jeho repertoáru patří nejtěžší dramatické postavy světového repertoáru, jako je například Herman v Čajkovského Pikové dámě, Canio v Leoncavallových Komediantech nebo nesmírně náročné a rozsáhlé tenorové party oper Richarda Wagnera. Jeho hlas zněl například v Polsku, Rusku, Německu, Belgii, Francii, Itálii, Rakousku, Maďarsku, Lucembursku, Dánsku, Slovensku, Americe, Singapuru, Panamě, Austrálii či Novém Zélandu. Je držitelem několika ocenění z mezinárodních pěveckých soutěží a absolventem Mistrovských pěveckých kurzů pro wagnerovské pěvce v Bayreuthu.

Jaroslav Dvorský (*1960) patří do trojice světově proslulých operních tenoristů bratrů Dvorských (Peter Dvorský, Jaroslav Dvorský a Miroslav Dvorský). Vystudoval sochařství a poté pracoval jako restaurátor v mnoha místech světa. Hudební zázemí v rodině a láska k opeře ho však nakonec přivedla k opernímu zpěvu. Po dokončení jeho studia účinkoval v mnoha titulech v Slovenském národním divadle v Bratislavě, ve Státní opeře Praha, v Kammeroper Wien, Krakovské opeře a mnoha dalších. Mezi jeho stěžejní repertoár patří například Don Jose v Carmen, Pinkerton v Madam Butterfly, Alfréd v Traviatě, Ricardo v Maškarním plese, Rodolfo v Bohémě, Werther ve Wertherovi, Bacos v Ariadně na Naxu, Princ v Rusalce nebo Jeník v Prodané nevěstě. Jeho hlas zněl například v Rakousku, Itálii, Maďarsku, Polsku, Norsku, Švédsku, Holandsku, Turecku, Španělsku, Kanadě, Číně nebo Jižní Koreji. Jeho pěveckými partnery byl mimo jiné i legendární barytonista Sherrill Milnes nebo neméně proslulá sopranistka Montserrat Caballé. V současnosti je sólistou Státní opery v Košicích a nadále se kromě zpěvu věnuje i malířské a sochařské činnosti.

Marta Vašková docentka Hudební fakulty JAMU, kde od roku 1986 působí na katedře zpěvu – obor klavírní spolupráce. Kromě dlouholeté pedagogické práce aktivně koncertuje s významnými operními zpěváky doma i v zahraničí (Německo a Rakousko). Doprovází na různých interpretačních kurzech a mezinárodních soutěžích, přičemž získala několik ocenění za nejlepší klavírní doprovod, naposledy v listopadu 2014 na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Spolu s manželem Milanem Vaškem tvořili klavírní duo, které také získalo několik ocenění – např. 2. cenu na mezinárodní soutěži v Jeseníku v roce 1984 a 1. cenu tamtéž v roce 1986. Pro Český rozhlas nahráli skladby pro 2 klavíry, a to hlavně od soudobých skladatelů.