Prof. Pavel Kovář, absolvent českotřebovského gymnázia byl v době
sametové revoluce již v Praze, ukončil práci
v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích, kam 5 let předtím přešel z
Ústavu krajinné ekologie AV ČR po jeho vymístění do Č. Budějovic.
Plnými doušky vnímal vření mezi pražskými studenty
docházeje mezi ně na Přírodovědeckou fakultu, kde ho na začátku r. 1990
přesvědčili o novém pracovním angažmá. Dík tehdejšímu bydlišti v centru
sdílel s demonstrujícími Palachův týden a 17. listopadu 1989 se nedostal
na Národní třídu jen proto, že z Vyšehradské ulice si odskočil pro
zapomenuté věci na mateřskou katedru botaniky. Zato v následujícím týdnu
mohl každý den sledovat stále zaplněnějsí Václavák, kam občas na ramenou
do davu vzal i staršího synka, "aby si tu - doslova klíčovou - atmosféru
pamatoval".
Později již jako děkan Přírodovědecké fakulty si dal za
cíl, připomenout tyto revoluční události vhodnou pamětní
upomínkou. Společně
s rektorem UK Václavem Hamplem a s tehdejším starostou Prahy 2 Michalem Baschem
ustavili
společnou komisi PřF, 1.LF a MFF a Městské části Praha 2.
Ta dospěla ke konečnému návrhu v podobě známé pamětní desky, která byla
na budově děkanátu PřF UK odhalena 16.11. 2006. Tuto událost připomínají uvedené
fotografie, na kterých je rektor UK Václav Hampl, starosta Prahy 2
Michal Basch a
děkam PřF Pavel Kovář, také tehdejší ředitel ČRo Václav Kasík, Prof. Jan Sokol a
další osobnosti.
Deska se nachází na rohu ulice Albertov a Studničkova
v místech někdejšího studentského řečniště 17.11.1989.
předznamenávajícího Sametovou revoluci.
|
|
-
V areálu Univerzity Karlovy na pražském Albertově odstartoval 17.
listopadu 1989 studentský pochod, který byl po několika hodinách na
Národní třídě rozehnán útokem SNB.
Na počátku průvodu se uskutečnilo právě na Albertově
studentské shromáždění, jehož cílem bylo uctít památku Jana Opletala.
-
Z Albertova se pak průvod vydává na Vyšehrad.
|