-
 S
Otou Dobrovským jsem měl spojeno jedno datum označené v kalendáři:
prvního července, kdy slavil narozeniny. Letos již jedenaosmdesáté. To
abych nezapomněl gratulovat, stejně jako on nikdy nezapomněl na ty moje
narozeniny. Nyní k tomu musím přidat ještě druhé datum 6. prosince,
které je spojeno s Otovým poměrně náhlým úmrtím.
- Ota Dobrovský byl známý
českotřebovský divadelní ochotník, recitátor a loutkář. Českotřebovský
kulturní život se bez Oty Dobrovského neobešel mnoho desítek let.
Jako mnoha jiným Třebovákům se stala i jemu osudem železnice. Po
absolvování tehdejší jedenáctiletky (maturoval v roce 1956), pokračoval
na vysoké škole dopravní a jako inženýr pracoval celý život na železnici
v České Třebové, konkrétně v lokomotivním depu a na Provozním oddíle ČSD. Po celý život byl
velkým třebovským patriotem, absolventem našeho gymnázia, ke kterému se
také stále hlásil jako aktivní člen spolku jeho absolventů. Mohli jsme
jej vidět také v průvodu při letošních oslavách 110. výročí založení.
Bohužel naposledy. Byl stálým návštěvníkem kulturních a zábavných
programů v České Třebové, dovedl ocenit práci muzikantů, divadelníků,
nešetřil chválou nad povedenými pořady. Jeho vztah k divadlu nejdříve
loutkovému se vytvářel již od mládí, v loutkářském kolektivu se vlastně
seznámil se svou budoucí manželkou a to pak chodil k loutkářům ještě
raději.
-
Jeho vztah k divadlu nejdříve loutkovému se vytvářel již od mládí. O
práci v divadelním odboru Hýbl dovedl poutavě vyprávět, byl dvacet let
(!) jeho předsedou. Na zažloutlých stránkách divadelního almanachu
můžeme zjistit velký výčet jeho rolí, často i s manželkou Hanou. Za
všechny připomenu např. Past na myši, která byla uvedena v souvislosti s
otevření nově postavené Malé scény v březnu 1966. Rád vzpomínal na
všechny, kteří s ním společně užívali prkna, která znamenají svět, např.
Olinku Markovou, Magdu Blodíkovou, Jarmilu Vařečkovou, na Jaroslava
Hosnedla, Miroslava Chudého, Jaromíra Šlemra, Čeňka Hampla, Karla Tomše,
Oldu Bittla, Luboše Hýbla a spoustu dalších. Jeho divadelní působení
nyní převzal od svého otce jeho syn Otakar. Za svou práci pro amatérské
divadlo byl v roce 2014 po zásluze oceněn udělením Zlatého odznaku J. K.Tyla.
Pro kulturní dění v našem městě udělal neuvěřitelně velkou práci a
zůstal po celý život skromným a rovným člověkem.
-
Velkým zázemím pro Otokara Dobrovského byla jeho rodina.
Za to, že vznikla, mohou především loutkáři, konkrétně soubor vedený
režisérem J. Benátským. Hana, tenkrát ještě Pařízková, tehdy vodila (a
mluvila) především Kašpárka, ale také Karafiátovy Broučky - a spolu s ní
i Otokar Dobrovský původem z Dlouhé Třebové. Díky loutkářům se s Hanou
seznámili a kulturnímu dění v našem městě pak byli věrni po celý život.
A nejen oni, ale i rodiny jejich dětí. S manželkou Hanou žil ve
spokojeném manželství od 25. března 1961 až do dne, kdy Hana prohrála
svůj dlouhý boj s těžkou nevyléčitelnou chorobou. Tato událost jej těžko
zasáhla. Ještě v čerstvé paměti mám 19. březen 2011, kdy si Otokar a
Hana Dobrovských datum svého sňatku na naší radnici po 50 letech znovu
připomněli.
- Vztah Otakara Dobrovského
staršího k rodnému městu jsem mohl sledovat zblízka díky častým
kontaktům a jeho příspěvkům pro Českotřebovský zpravodaj. Záviděl jsem
mu jeho stálou velkou aktivitu., se kterou sledoval veškeré místní dění,
ze kterého si dokázal vybírat především tu pozitivní stránku.
- Čest jeho památce!
Milan Mikolecký
|