-
 Píšu
zprávu o tom, co jsem viděl, slyšel a zažil při dni otevřených dveří
12.12.2019 v dopolední výuce českotřebovské školy Na Rovině. Z šatny
vedou dveře do dvou velkých učeben, češtinářské a matematické. Po jejich
obvodu vidím řadu polic a poliček, díky nimž mají žáci na dosah ruky
desítky, možná stovky promyšlených a názorných učebních pomůcek určené
pro nejrůznější partie uvedených předmětů. Uprostřed koberec a po
učebnách několik různými směry orientovaných lavic a stolečků. Jsou tu
také dvě menší místnosti: knihovna a počítačová učebna. Za okny vidím
rozlehlou zahradu, i ta patří k prostorům určeným pro děti.
-
Asi 25 dětí ve věku
první až páté třídy společně zahájilo den. Rozvrh říká, že dnes bude M a
ČJ: každý si zvolí, kterým z těchto předmětů se hodlá zabývat. Výuka
začíná v kruhu na koberci. Učitelka pomáhá rozdat práci. Dva chlapci si
zvolí slovní úlohu na převody jednotek a odcházejí k počítači zjišťovat
vzdálenost mezi Českou Třebovou a Betlémem. Prvňáček, který potřebuje
procvičovat sčítání, se dohodne na spolupráci se čtvrťačkou a řeší
příklady na tabuli. Ostatní děti se také rozejdou po třídě a každý
začíná pracovat na učivu ze svého individuálního učebního plánu. Nikoho
neruší, že jednu z pomůcek si našla moje roční dcera a vesele si při
hraní výská. Nikoho – ani učitelku! - neznervózňuje, že po třídě chodím
já, neznámý muž, že koukám dětem přes rameno. Každý si soustředěně a v
klidu dělá to své. Když se učitelka zrovna nikomu nevěnuje, zodpovídá mé
otázky.
-
 Pak
odcházím do druhé učebny. Tam se už všichni pilně vzdělávají: Starší
děvče na koberci trénuje mužské vzory podstatných jmen. Dvě děti u stolu
na pracovním listu procvičují psaní písmen. Několik dětí drží v ruce
knihu a čtou, jedno z nich si k tomu dělá poznámky na papír. Jedno děvče
na mou prosbu najde papír a moje dcera společně s předškolačkou si na
něm zkouší razítka s písmenky. Na konci hodinu a půl trvajícího
výukového bloku se děti s učitelkou usadí do kruhu a jeden po druhém
řekne, čím se zabýval, co se při tom nového naučil a zodpoví dotazy
učitelky k danému tématu.
-
Ze školy si odnáším
atmosféru bezpečí, klidu, úcty k člověku i zájmu o vzdělávání. Připadalo
mi, že kantoři zde dělají svoji práci rádi a děti se zde rády učí. A k
tomu všude fascinující učební pomůcky, které přímo zvaly k tomu, aby si
je člověk vzal do ruky, zkoumal, používal. A to myslím stojí i za dva
tisíce školného měsíčně.
-
-
Kamil Vystavěl
-
775 025 617
-
vystavel.kamil@gmail.com
|