Za profesorem Josefem Slavíkem        

Mládí prožil ve svém rodišti v Pěčíně u Rychnova nad Kněžnou, kam se po celý život rád vracel. Gymnázium vystudoval v Králíkách, potom Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Studoval zde český a ruský jazyk, později i němčinu. Působil na středních školách v Jičíně, Hostinném  a od roku 1960 až do odchodu do důchodu učil na Střední průmyslové škole železniční v České Třebové.
Jako češtinář se po svém příchodu do České Třebové rychle se zapojil do kulturního života města, byl pravidelným návštěvníkem koncertů Kruhu přátel hudby, jako spolupracovník svého kolegy Jaroslava Hosnedla byl také velkým fandou ochotnického divadla, které mělo od padesátých let ve Třebové dobrou úroveň. Stal se redaktorem studia rozhlasu po drátě, externě také spolupracoval s Československým rozhlasem v Hradci Králové a byl platným členem redakční rady Českotřebovského zpravodaje, pravidelně přispíval do Jiskry Orlicka, Pochodně, Železničáře, později i do Orlických novin a dalších listů. Pro tyto noviny napsal celou řadu medailonků, věnovaných významným českotřebovským občanům – F.M. Klácelovi, Martinu Broulíkovi, Miroslavu Škrabalovi, Josefě Kšírové, Anděle Kučerové, Olze Markové, F.K. Zedínkovi, Jaroslavu Hosnedlovi, Janu Žáčkovi a dalším. Je také autorem řady obsáhlejších studií, např. o dějinách ochotnického divadla v České Třebové, o tradici sborového zpěvu, nebo o slavnosti Putování za studánkami ve Vlčkově. Všechny tyto medailonky jsou dnes rozptýlené v archivech různých časopisů.
Josef Slavík také spolupracoval na tehdy ojedinělém sborníku "Česká Třebová 1278 – 1978", vydaném před 40 lety k 700. výročí první dochované zmínky o České Třebové, ve kterém právě mapoval kulturní život města a jeho vývoj. Má velký podíl také na prvních dvou svazcích edice Historie a osobnosti města Česká Třebová pro Muzejní spolek. První knížka vyšla koncem roku 2007, druhá o rok později. Velmi podrobně s přehledem zde popsal osud a přínos českotřebovského hudebního pedagoga a skladatele, čestného občana našeho města pana Františka Kajetána Zedínka a podobně se s velkým nasazením a přehledem věnoval působení známého českotřebovského kapelníka a hudebního skladatele Dobromila Keprta a také básníka Ing. Jaromíra Šlemra 
Nikdy nebyl členem žádné politické strany,  hned po sametové revoluci se stal mluvčím Občanského fóra na SPŠŽ a spolupracoval s městským Občanským fórem v jeho tehdejším sídle v Nádražní ulici 876., bývalých kancelářích "Sovětské vojenské komandatury".  V prvních svobodných volbách v roce 1990 získal velkou důvěru a byl zvolen členem městského zastupitelstva a městské rady. Při určování nominací pro volbu starosty získal dokonce nejvíce hlasů, ale svou nominaci razantně odmítl, své místo viděl za katedrou na střední škole, politická kariéra nikdy nebyla jeho cílem. I tak měl jako člen rady města soustu práce, spolupodílel se např. na organizaci malé privatizace. Naše město též zastupoval v okresní školské radě.
Jeho vztah k osobnostem, tradicím i kulturnímu životu města a regionu byl pozoruhodný. Škoda, že se mu již nepodařilo dokončit souhrnný sborník z jeho prací dosud různě rozptýlených v archivech. Josef Slavík zemřel 8. prosince ve věku 87 let. Čest jeho památce!
Milan Mikolecký

Foto: Josef Slavík na jednání redakční rady Českotřebovského zpravodaje (březen 2003, kavárna Eva, Nové náměstí):
Od levé strany Františka Dohnalová, Alena Řezníková, Hana Habrmanová, Josef Slavík.