Archeologický výzkum pod budoucí dálnicí přinesl řadu svědectví z doby
kamenné i bronzové
-
Záchranný archeologický výzkum
pod dvěma úseky budoucí dálnice D35 v Pardubickém kraji skončil.
Přinesl v České republice novou zkušenost s unikátním systémem
spolupráce soukromé stavební firmy Eurovia s odborným garantem
Pardubického kraje – Východočeským muzeem v Pardubicích (VČM) a
s odbornými organizacemi Archaia a Archeologické centrum Olomouc.
Odkryl řadu nových nálezů, z nichž vyniká senzační objev dochované
7000 let staré dřevěné studny u Ostrova.
-
„Záchranný
archeologický výzkum v 28 kilometrů dlouhé trase D35 je největší
historickou sondou do krajiny regionu od dob budování železnic,“
říká 1. náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Kraj je
ze zákona majitelem všech nálezů a jejich správcem, což pro nás
zajišťuje jako odborné pracoviště Východočeské muzeum v Pardubicích.
Pracovníci muzea se podíleli na přípravách výzkumu, dohlíželi na něj i
na jeho vyhodnocení, a budou mít na starosti i jeho uložení a
zpřístupnění veřejnosti jak laické, tak i odborné. Vzhledem k tomu,
že už v minulých letech jsme měli problémy s ukládáním archeologických
sbírek, začali jsme v minulém roce připravovat stavbu archeodepozitáře
v Ohrazenicích, kde budou nálezy z D35 umístěny. Jsem rád, že
spolupráce soukromé firmy s odborníky, která zpočátku budila nedůvěru,
se nám osvědčila, a také díky ní nedošlo k nevhodnému zacházení
s vykopaným materiálem i ztrátám důležitých informací,“ dodává
Línek.
-
Stavbaři se připravili předem
- Celý průzkum
koordinovala stavební firma Eurovia CS v čele se stavbyvedoucím
záchranných archeologických prací Lubomírem Veselým: „Máme s tím už
zkušenosti z jiných liniových staveb a snažíme se jak ochránit
kulturní dědictví, tak zbytečně nezdržovat stavbu.“ Spolupráci si
chválí i Bohumil Vebr, ředitel pardubické správy Ředitelství silnic a
dálnic: „Předem jsme měli vytipovaná archeologicky zajímavá místa
od pracovníků Východočeského muzea, a tak jsme si mohli naplánovat vše
s dostatečným předstihem.“
-
Největší objevy – neolitická
studna, osada lovců a sběračů a žárové pohřebiště
-
Terénní
části výzkumu i jeho vyhodnocení prováděly organizace Archaia a
Archeologické centrum Olomouc (ACO). Senzační objev se podařil
archeologům ACO, kteří vykopali u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta
dřevěnou studnu z dob prvních zemědělců. Dubové sloupky a výdřeva jsou
staré přes 7000 let a zachovaly se díky vysoké hladině spodní vody.
„Vzhledem k tomu, že máme v Litomyšli Fakultu restaurování Univerzity
Pardubice, mohli tento vzácný objev svěřit archeologové do péče
odborníků nejpovolanějších,“ informuje a aktuálním umístění nálezu
Línek. Objevu je věnována samostatná tisková zpráva. Kromě dalších o
něco mladších studní odhalili olomoučtí archeologové také osadu
pravěkých lovců a sběračů ze sklonku starší a ze střední doby kamenné
(10 až 8 tisíc let př. n. l.) na návrší poblíž Uherska. Ojedinělý byl
také výzkum lokality v blízkosti řeky Loučné u Uherska. „I samotná
pravěká podoba řeky Loučné neunikla pozornosti a již nyní víme, že
v okolí Uherska se rozkládalo velké jezero,“ prozradil ředitel ACO
Jaroslav Peška.
- Výzkum společnosti
Archaia odkryl u Rokytna jedno z nejbohatších a nejrozsáhlejších
žárových pohřebišť lužické kultury z pozdní doby bronzové (cca 1 tis.
př. n. l.) nejenom u nás, ale i v polském prostoru. „Na pohřebišti
v pískové duně našli naši archeologové více než 200 žárových hrobů a
více než 2000 keramických nádob. V prostoru pohřebiště vzniklo v 50.
letech 20. století letiště pro práškovací letadla, takže jej
nepoškodila hluboká orba. Máme tak možnost zkoumat perfektně zachovalé
hroby,“ objasnil Petr Juřina, ředitel Archaii.
- „Východočeské muzeum
v Pardubicích spolu s ostatnímu subjekty nabídne veřejnosti tyto
nálezy k vidění po dokončení rekonstrukce areálu pardubického zámku,“
přislíbil ředitel Tomáš Libánek.
Výběr zajímavých
nálezů záchranného archeologického průzkumu pod D35
Období |
Nález |
Místo |
Starší a stř. doba
kamenná (10-8 tis. př. n. l.) |
osada lovců a sběračů,
nástroje, zbraně |
Uhersko |
Ml. doba kamenná (5256
př. n. l.) |
dochovaná dřevěná
studna |
Ostrov |
Ml. doba kamenná - do
4000 př. n. l. |
studny |
Prachovice |
dtto |
studny |
Horní a Dolní Roveň |
dtto |
studny |
Ostrov |
Ml. a pozdní doba
bronzová (1 tis. př. n. l.) |
sídliště 6 domů |
Dolní Roveň, Čeradice |
Pozdní doba bronzová |
žárová pohřebiště |
u Rokytna |
doba laténská (150 př.
n. l.) |
studna s vodojemem |
Ostrov |
10. - 12. století n.
l. |
zahloubená obydlí,
pece |
u opat. elektrárny |
12. - 14. století n.
l. |
středověká vesnice |
Horní Roveň |
-
-
Neolitická
studna u Ostrova
-
Archeologové studnu objevili letos v létě spolu s dalšími sedmi
studnami z různých období pravěku. První nálezy keramiky ukázaly, že
studna u Ostrova pochází z období kultury s lineární keramikou, tedy z
mladší doby kamenné. Díky tomuto jedinečnému objevu bylo rozhodnuto
vyzvednout celou studnu v jednom bloku.
-
„Tato
akce proběhla ve spolupráci se společností Samson Praha a sama o sobě
představovala technicky i logisticky náročnou akci, jaká v prostředí
České republiky proběhla vůbec poprvé. Následovala pečlivá preparace
jednotlivých vrstev a rozebírání dřevěné konstrukce. Více než měsíc
probíhající práce v prostorách archeologické základny přinesla
jedinečná zjištění,“ uvedl vedoucí výzkumu Radko Sedláček z
Archeologického centra Olomouc.
-
Konstrukce studny se skládala ze čtyř rohových sloupků, které měly
podélné drážky pod úhlem 90 stupňů. Do nich byla zapuštěna prkna
v sedmi řadách nad sebou. Půdorysné rozměry studny byly 80x80
centimetrů a celková výška 140 centimetrů. Všechny konstrukční prvky
byly dubové.
-
„U studny nalezené u Ostrova nedaleko Vysokého Mýta jsme letokruhy
porovnávali s kolegy v Německu. Z výsledků vyplývá, že stromy použité
na stavbu konstrukce studny byly pokáceny mezi roky 5256–5255 před
naším letopočtem. Zajímavá je skutečnost, že rohové sloupy jsou
vyrobeny z již dříve pokácených kmenů, konkrétně z kmenu, který byl
pokácen na podzim nebo v zimě roku 5259 př. n. l. nebo v zimě na
začátku roku 5258 před naším letopočtem,“ uvedl Michal Rybníček
z Ústavu nauky o dřevě LDF Mendelovy univerzity v Brně.
-
Podle odborníků je obdivuhodné, že první zemědělci, kteří měli
k dispozici pouze nástroje vyrobené z kamene, kostí, rohoviny nebo
dřeva, dokázali naprosto precizně opracovat povrch pokácených kmenů.
„Důkazem toho je tvar jednotlivých konstrukčních prvků a dochované
stopy po nástrojích na povrchu dřeva. Za zmínku také stojí skutečnost,
že jednotlivé kmeny, které byly použity na výrobu konstrukčních prvků
studny, musely dosahovat průměru minimálně okolo 60 cm,“ doplnil
Rybníček.
-
Odborníci
provedli také první přírodovědné analýzy. Ve výplni studny našli velké
množství zbytků bezobratlých živočichů i drobných obratlovců, a to
zejména schránky měkkýšů, kosti drobných obratlovců, přezimovací
vajíčka vodních korýšů či zbytky hmyzu. Nálezy zoologických zbytků
v budoucnu umožní zejména blíže rekonstruovat životní prostředí
v neolitu. Neméně bohatý je i soubor rostlinných zbytků.
„Botanickými analýzami doložené čilé lidské aktivity kolem studny jsou
v kontrastu s menším množstvím archeologických nálezů z výplně, což
lze pravděpodobně vysvětlit polohou studny mimo vlastní neolitickou
osadu,“ uvedl Petr Kočár z Archeologického centra Olomouc. První
výsledky archeobotanických analýz podle něj poskytují informace o
životním prostředí i ekonomice prvních zemědělců. Zjištěny byly např.
zbytky užitkových druhů rostlin včetně pravěkých pšenic, lnu nebo
vzácně dokládaného máku setého. Plané druhy rostlin umožní v budoucnu
lépe pochopit hospodaření prvních zemědělců či rekonstruovat historii
zavlékání nepůvodních druhů člověkem.
-
V současnosti probíhá na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice
příprava konzervace nalezených dřevěných prvků studny – sloupků i
prken. „Postup konzervace, který po dokončení umožní
uchování dřevěných prvků bez deformací i po vysušení, je připravován
ve spolupráci s Irenou Kučerovou z Ústavu chemické technologie
restaurování VŠCHT Praha. Konzervační práce, spočívající zejména
v konsolidaci vodou nasyceného dřeva, budou probíhat po dobu několika
měsíců,“ uvedl Karol Bayer z Fakulty restaurování Univerzity
Pardubice.
-
Kontakt pro bližší informace
o neolitické studni:
Radko Sedláček, vedoucí výzkumu, Archeologické centrum Olomouc, tel.
725 023 874,
sedlacek@ac-olomouc.cz
-
Michal Rybníček, Ústav nauky
o dřevě (LDF)
Mendelovy
univerzity v Brně, tel. 604 279 870,
michal.rybnicek@mendelu.cz
|