Před deseti lety bylo autobusové nádraží ve Slovanské ulici

a současně Křib přišel (navždy?) o svou zastávku


Změny v autobusové dopravě si v roce 2009 vynutila úplná uzavírka Bezručova náměstí. Zhotovitel stavby dopravního terminálu potřeboval celý prostor Bezručova náměstí pro sebe.  Pouze bylo nutné zajistit výjezd poštovních vozidel, v té době ještě byl součástí pošty u nádraží poštovní uzel pro okresy Ústí a Svitavy. Později byl přestěhován do nově zřízeného poštovního depa na Semanínské ulici. U vchodu do CZ LOKO bylo během roku vybudováno provizorní  schodiště vedoucí přímo na první nástupiště a do budovy vlakového nádraží. Hlavní vchod do vestibulku byl uzavřen. Byly prováděny rozsáhlé práce, je dobře že jsou za námi.  Po dobu výstavby terminálu vznikla  i omezení v autobusové dopravě. Nejvíce na vše doplatili sousedé na Slovanské ulici, kde museli snášet všechny negativní vlivy přesunutého autobusového nádraží i další dopravy. Některé autobusové linky byly od této doby vedeny jiným způsobem.

Po dokončení terminálu se vše mělo vrátit do původního stavu, ale nevrátilo. Navíc tehdy vznikl v organizaci dopravy v kraji velký zmatek, vše převzala firma OREDO, jejíž manažeři a dopravní inženýři měli svou hlavu a měnili zavedené pořádky. Týká se to zejména vedení linky na Rybník a Lanškroun, která také obsluhovala sídliště Křib. Nikdo z odpovědných v našem městě také nepohlídal, aby se  linka obnovila v původní trase. Dodnes na to sídliště Křib doplácí, přišlo s autobusovou zastávku, která se nyní nově zřídit už nemůže. A k nápravě současného stavu nebyla v minulých letech žádná ochota.

Od června loňského roku 2018 bylo změněno vedení autobusové linky na sídliště Lhotka tak, že přímé spoje přes celé město spoje na trase Lhotka - terminál - Rybník  jezdí jen v minimálním počtu. Za takového situace by tedy bylo zbytečné, aby linka do Rybníka u Křibu zastavovala, je třeba najít jiné řešení. Přitom požadavek na dopravní spojení sídliště Křib zejména s obchodní zónou trvá. Jistě by byly spoje využity, zvláště nyní, kdy byly pro seniory a děti zavedeny slevy. Je jistě více možností...

1) Zajistit obsluhu sídliště malým autobusem  jezdícím (nejlépe v pravidelném taktu v mezičasech současných spojů) na lince  Křib - Terminál - Obchodní zóna Parník a zpět s tím, že by trasa tvořila okruh umožňující dopravní obsluhu Brázdova a Jelenice.
Malý autobus by mohl řešit i jiné úkoly, např. dopravu školáků z Kozlova po serpentině nebo alespoň jednou denně obsluhu městského hřbitova. Některé spoje linky by mohly být prodlouženy až na sídliště Borek a do průmyslové zóny. Zde jeho obyvatelé požadují zlepšení dopravní obsluhy lokality.
Pro město by to byla ovšem finančně náročná varianta srovnatelná s dnešním financováním vydávaného radničního tisku, městskou dopravu totiž kraj nijak nedotuje.
 
2) Prodloužit některé spoje ústecké linky 900700 o smyčku zajíždějící  až na jižní konec města např. v dvouhodinovém taktu. Po příjezdu na terminál autobus pokračoval Slovanskou Hubálkovou ulicí kolem Korada a obsluha sídliště Křib by byla zajištěna po trase ulicí Zapského a  Bratří Čapků se zastávkou např. u vjezdu k sídlišti. Potom by se spoj vracel přes terminál  a dále pokračoval na Ústí n.O. Nebylo by tedy potřeba zřizovat speciální linku "městské dopravy", která krajem není dotována, ani zajišťovat speciální malý autobus, který by nemusel být dobře využit. Projevilo by se to jen v doplatku pro Pardubický kraj za dopravní obslužnost.
Je ovšem otázkou, jaká dopravní omezení by bylo třeba vytvořit, aby "normální" (tedy velký) autobus projel bez problémů přes Křib ulicemi Zapského a bří Čapků. Pokud bychom toto zajistili, nebylo by třeba budovat na hlavní komunikaci velké "zálivy" zastávek, na kterých se povolení zastávky Křib zadrhlo.
Mapa k druhé variantě

Prodloužení trasy bylo dopláceno městem.  I tak dle dosavadních zkušenosti kraj další takové prodlužování trasy příměstských linek nepodporuje s tím, že pro takové případy má být zřízena městská doprava v režii města. Lze k tomu ale namítnout, že právě linka 700900 (ČT - Ústí) zbytečně zajíždí v Ústí nad Orlicí až do nákupní zóny se zastávkou u ústeckého Tesca (dokonce téměř všechny spoje - viz přiložená mapa trasy v Ústí nad Orlicí). Všechny spoje této linky podobně zajíždějí na naše sídliště Lhotka. V případě zajížďky na Křib by se jednalo jen o cca 6 spojů denně tak, aby bylo možné zajistit neautomobilistům (a zejména seniorům) návštěvu lékaře nebo vzdáleného obchodního centra.

Trasa linky 700900 v Ústí n.O.

Jistě jsou i další varianty  řešení....

Nejlacinější bude určitě ta varianta, při které žádné změny nezavedeme. Výhodou bude i to, že nám tím odpadnou s tím spojené starosti. Tento způsob řešení ctilo minulé vedení města. Jenže nejlacinější nemusí být vždy nejlepší. Ušetřit by se dalo podobným způsobem (tedy utlumením) i na jiných projektech... 
Tématem se zabývám i proto, že v přijatém programu radniční koalice se píše o "posouzení dopravní obslužnosti města veřejnou dopravou, zejména o seriózním vyhodnocení dopravní obsluhy jednotlivých částí (Borek, Křib)". Tedy posuzujme a vyhodnocujme...  (mm)