Vila Klára v Litomyšli - nyní opuštěný objekt -

má bohatou minulost, ale jen mlhavou budoucnost 


V roce 1894 sládek Karel Sedlák koupil pozemky s čísly parcel 259, 482 a 483 od majitelů litomyšlského panství Thurn-Taxisů.
6. dubna 1895 získal Karel Sládek stavební povolení k výstavbě novorenesanční vily. Postavena byla podle projektu architekta Josefa Drahoše nákladem cca 30 000 zlatých.
V únoru 1929 daruje majitel budovy Karel Sedlák, soukromník z Litomyšle, stavbou i s přilehlými pozemky spolku Družina sv. Kláry. Nemovitosti byly v době prodeje odhadcem oceněny na 430 000 Kč, nicméně na nich vázly závazky v podobě 150 000 Kč (zejména hypotekární dluhy), které spolek také převzal. Smlouva mezi oběma stranami například uvádí: „Dárce pan Karel Sedlák uvedl dále, že v předmětné smlouvě darovací obsažené obdaření spolku 'Družina sv. Kláry v Litomyšli' v Praze ku dobročinným a lidumilným účelům spolkovým, jimž dostane se splnění obmýšleným zřízením útulny „Domov sv. Kláry v Litomyšli“ pro staré a opuštěné lidi, učinil jak ku oslavě jubilea desítiletého trvání samostatnosti Československé republiky, tak i ku zvelebení právě uctívané tisícileté památky mučednické smrti národního světce sv. Václava, patrona a svatého dědice země české.“
11. srpna 1929 byl ve vile slavnostně otevřen Domov sv. Kláry jako první počin charitativního projektu předního činitele lidové strany a v té době ministra pošt a telegrafů JUDr. Františka Noska, spolku Družina sv. Kláry v Praze (majitele budovy) a sester boromejek. V roce 1931 byl v kapli Domova sv. Kláry instalován cenný dřevěný zdobený oltář Oltář Nejsvětějšího Srdce Páně (viz fotografie), který se do dnešních dnů nezachoval, jeho osud není znám. Objekt "Klára" byl za války pronajat pro litomyšlskou nemocnici, v roce 1943 byla vila přestavěna na ušní pavilon. V roce 1948 proběhly ve vile stavební úpravy zřízením místností v podkroví. Provedla je litomyšlská stavební firma Františka Vlacha.
V roce 1949 přešel objekt do vlastnictví státu. Sestry boromejky přešly do dnešního Domova důchodců ve Sloupnici.
V roce 1958 byla zahájena přestavba na TBC oddělení litomyšlské nemocnice, které zde bylo dalších 15 let.
 
1. ledna 1974 bylo ve vile zřízeno oddělení pro dlouhodobě nemocné litomyšlské nemocnice.
V letech 1981–1982 došlo k dalším stavebním úpravám, a to k obnově fasády u zadní části dvora a opravě střechy.
 
Primáři LDN
1974–1991          MUDr. Božena Adamcová
1991–2000          MUDr. Jaroslav Cacek
2000–2010          MUDr. Jindra Kvíčalová
2010–2015          MUDr. Milan Dunaj
2015–                  MUDr. Tomáš Ducháček
 
Vrchní sestry LDN
1974–1978          v. s. Mikulenčáková
1978–1991          v. s. Benešová
1991–2015          v. s. Brdíčková
2016–                   v. s. Jílková

LDN ve vile Kláře byla samostatným pracovištěm Litomyšlské nemocnice, primariát by v posledních letech sloučen s oddělením interny.  LDN ve vile Klára měla v posledních letech 40 lůžek. Byly zde pokoje s větším počtem pacientů (největší měl 6 lůžek, další byly pětilůžkové a jen malý počet pokojů měl dvě nebo tři lůžka),  sestry si však při ošetřovatelské péči pochvalovaly možnost přístupu k lůžku ze tří stran, což usnadňovalo manipulaci s pacientem. Podle dále uvedených fotografií je zřejmé, že budova vyžadovala již delší dobu úpravy a rekonstrukci, nevhodné bylo i vybavení a dispozice  budovy.  V prosinci 2018 byla LDN z tohoto objektu přestěhována do nového objektu v  rekonstruovaném objektu interního pavilonu. Rekonstrukce, kterou hradil převážně Pardubický kraj s přispěním Nemocnice Pardubického kraje, vyšla na 33,6 mil. korun. Pro LDN je zde nyní vyčleněno 39 lůžek v menších pokojích pro 2 nebo 3 pacienty. Jde však o menší pokoje, přístup k lůžku mají nyní sestry omezený. Výhodou je nyní přímé napojení na služby nemocnice, blízkost rehabilitačního zařízení, pacienty není třeba na vyšetření převážet sanitou.
Rozloučení s objektem LDN ve vile Klára se uskutečnilo ve čtvrtek 10. ledna 2019 za účasti hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického a radního pro zdravotnictví Ladislava Valtra. Přítomni byli i zástupci litomyšlské nemocnice, primář interny a LDN MUDr. Tomáš Ducháček a manažerka nemocnice Mgr. Světlana  Jeřábková, zástupci města Litomyšl (starosta Daniel Brýdl  a místostarosta Radomil Kašpar). Českotřebovský historik a znalec Litomyšle, pracovník litomyšlské městské galerie Stanislav Vosyka pohovořil a poměrně složité a zajímavé historii této budovy a jejím využití, o organizaci zdravotní péče pohovořil primář interny MUDr. Tomáš Ducháček a Mgr. Světlana Jeřábková.  Bylo konstatováno, že před obtížné podmínky byla ve vile Klára poskytována  péče na vynikající úrovni a byl zde vynikající kolektiv personálu.
Pardubický kraj si vilu Klára v majetku ponechává. Další osud vily Klára je momentálně jasný minimálně pro příštích pár let. „V této chvíli existuje dohoda na úrovni Rady kraje, že prozatím nebudeme s tímto majetkem nijak nakládat. Situace v oblasti zdravotnictví je totiž poměrně dynamická a nečekané problémy v jiné části kraje nás nutí vytvořit záložní prostor pro případ neočekávaných událostí například v Moravskotřebovské nemocnici. Do doby, než budeme mít realizovaný tento projekt, budeme záměrně držet objekt vily jako záložní variantu pro případ nutného přesunu některých pacientů. Osobně předpokládám, že tuto zálohu budeme držet minimálně po tři roky,“ sdělil k budoucnosti stavby hejtman Martin Netolický.
Při loučení s Vilou Klára se hovořilo i o tom, že existuje morální závazek  využít tuto budou  na zámeckém návrší v Litomyšli sále pro zdravotní nebo sociální účely, tedy  podobně jako v minulosti. Zájem o převzetí budovy má i město Litomyšl, i když by pro  město znamenala finanční zátěž spojenou s její nutnou rekonstrukcí. Jistě by to nebylo možné bez dotace. Snahy převzít tuto budovu  od zdravotníků byly i v minulosti, např. v souvislosti se vznikem restaurátorské fakulty Univerzity Pardubice zde měl vzniknout děkanát fakulty.  Nyní je ovšem tato otázka již vyřešena jinak. Lze tedy předpokládat, že další osud vily Klára bude spojen  se zdravotnictvím nebo sociálními službami, jako v minulosti.
Článek je určen pro Českotřebovský zpravodaj a v této souvislosti si dovolím napsat i to, že bychom my Třebováci měli sami zájem na tom, aby se zde v tomto objektu po rekonstrukci nadále provozovala léčebna dlouhodobě nemocných jako nové zařízení, zvýšila by se tak kapacita LDN v našem regionu. Sem by měli Třebováci daleko blíž, než do zařízení, do kterých jsou nyní  běžně posíláni, tedy do Žamberka a do Vysokého Mýta. Do Litomyšle se dostanou při současné kapacitě jen ti šťastnější a procentuelně jich je velmi málo. Usnadnilo by to kontakt pacientů s rodinou, do Litomyšle je mnohem lepší dostupnost. Potřeba doléčovacích zařízení určitě poroste, populace stárne a stáří je spojeno s nemocemi.  Druhou stranou mince je nedostatek středního zdravotnického personálu, který neumožňuje extenzivní rozvoj lůžkových zařízení. Naopak jsme často svědky toho, že se stávající a vybavená zařízení uzavírají pro nedostatek personálu. Pro vznik nové kapacity by bylo také nutné získat souhlas zdravotních pojišťoven.  (mm)
 

Fotografie z vily Klára po vystěhování LDN

¨

Léčebna dlouhodobě nemocných v Zámecké ulici v Litomyšli byla zřízena v kouzelné lokalitě na zámeckém návrší (u zastávky autobusu na Českou Třebovou) , měla pěkné výhledy na všechny strany a také vlastní zahradu.


Obrázek z pozvánky na otevření Domova sv. Kláry v srpnu 1929. Tehdy se realizoval  počin charitativního projektu předního činitele lidové strany  JUDr. Františka Noska, spolku Družina sv. Kláry v Praze (majitele budovy) a sester boromejek.