-
 V roce
1894 sládek Karel Sedlák koupil pozemky s čísly parcel 259, 482 a 483 od
majitelů litomyšlského panství Thurn-Taxisů.
- 6. dubna 1895 získal Karel Sládek stavební povolení k výstavbě
novorenesanční vily. Postavena byla podle projektu architekta Josefa
Drahoše nákladem cca 30 000 zlatých.
- V únoru 1929 daruje majitel budovy Karel Sedlák, soukromník
z Litomyšle, stavbou i s přilehlými pozemky spolku Družina sv. Kláry.
Nemovitosti byly v době prodeje odhadcem oceněny na 430 000 Kč, nicméně
na nich vázly závazky v podobě 150 000 Kč (zejména hypotekární dluhy),
které spolek také převzal. Smlouva mezi oběma stranami například uvádí:
„Dárce pan Karel Sedlák uvedl dále, že v předmětné smlouvě darovací
obsažené obdaření spolku 'Družina sv. Kláry v Litomyšli' v Praze ku
dobročinným a lidumilným účelům spolkovým, jimž dostane se splnění
obmýšleným zřízením útulny „Domov sv. Kláry v Litomyšli“ pro staré a
opuštěné lidi, učinil jak ku oslavě jubilea desítiletého trvání
samostatnosti Československé republiky, tak i ku zvelebení právě
uctívané tisícileté památky mučednické smrti národního světce sv.
Václava, patrona a svatého dědice země české.“
-
11.
srpna 1929 byl ve vile slavnostně otevřen Domov sv. Kláry jako
první počin charitativního projektu předního činitele lidové strany a v
té době ministra pošt a telegrafů JUDr. Františka Noska, spolku Družina
sv. Kláry v Praze (majitele budovy) a sester
 boromejek.
V roce 1931 byl v kapli Domova sv. Kláry instalován cenný dřevěný
zdobený oltář Oltář Nejsvětějšího Srdce Páně (viz fotografie), který se
do dnešních dnů nezachoval, jeho osud není znám. Objekt "Klára" byl za
války pronajat pro litomyšlskou nemocnici, v roce 1943 byla vila přestavěna na ušní pavilon. V roce 1948 proběhly ve vile stavební úpravy zřízením místností
v podkroví. Provedla je litomyšlská stavební firma Františka Vlacha.
- V roce 1949 přešel objekt do vlastnictví státu. Sestry boromejky
přešly do dnešního Domova důchodců ve Sloupnici.
- V roce 1958 byla zahájena přestavba na TBC oddělení
litomyšlské nemocnice, které zde bylo dalších 15 let.
-
- 1. ledna 1974 bylo ve
vile zřízeno oddělení pro dlouhodobě nemocné litomyšlské nemocnice.
- V letech 1981–1982 došlo k dalším stavebním úpravám, a to k obnově
fasády u zadní části dvora a opravě střechy.
-
- Primáři LDN
- 1974–1991 MUDr. Božena Adamcová
- 1991–2000 MUDr. Jaroslav Cacek
- 2000–2010 MUDr. Jindra Kvíčalová
- 2010–2015 MUDr. Milan Dunaj
- 2015– MUDr. Tomáš Ducháček
-
- Vrchní sestry LDN
- 1974–1978 v. s. Mikulenčáková
- 1978–1991 v. s. Benešová
- 1991–2015 v. s. Brdíčková
- 2016– v. s. Jílková
- LDN ve vile Kláře byla samostatným pracovištěm Litomyšlské
nemocnice, primariát by v posledních letech sloučen s oddělením interny. LDN
ve vile Klára měla v posledních letech 40 lůžek. Byly zde pokoje s
větším počtem pacientů (největší měl 6 lůžek, další byly pětilůžkové a
jen malý počet pokojů měl dvě nebo tři lůžka), sestry si však při
ošetřovatelské péči pochvalovaly možnost přístupu k lůžku ze tří stran,
což usnadňovalo manipulaci s pacientem. Podle dále uvedených fotografií
je zřejmé, že budova vyžadovala již delší dobu úpravy a rekonstrukci,
nevhodné bylo i vybavení a dispozice budovy. V prosinci 2018
byla LDN z
tohoto objektu přestěhována do nového objektu v rekonstruovaném
objektu interního pavilonu.
Rekonstrukce, kterou hradil převážně Pardubický kraj s přispěním
Nemocnice Pardubického kraje, vyšla na 33,6 mil. korun. Pro LDN
je zde nyní vyčleněno 39 lůžek v menších pokojích pro 2 nebo 3 pacienty.
Jde však o menší pokoje, přístup k lůžku mají nyní sestry omezený.
Výhodou je nyní přímé napojení na služby nemocnice, blízkost
rehabilitačního zařízení, pacienty není třeba na vyšetření převážet
sanitou.
-
- Rozloučení s objektem LDN ve vile Klára se uskutečnilo ve čtvrtek
10. ledna 2019 za účasti hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického
a radního pro zdravotnictví Ladislava Valtra. Přítomni byli i zástupci
litomyšlské nemocnice, primář interny a LDN MUDr. Tomáš Ducháček a
manažerka nemocnice Mgr. Světlana Jeřábková, zástupci města
Litomyšl (starosta Daniel Brýdl a místostarosta Radomil Kašpar).
Českotřebovský historik a znalec Litomyšle, pracovník litomyšlské
městské galerie Stanislav Vosyka pohovořil a poměrně
složité a zajímavé historii této budovy a jejím využití, o organizaci
zdravotní péče pohovořil primář interny MUDr. Tomáš Ducháček a Mgr.
Světlana Jeřábková. Bylo konstatováno, že před obtížné podmínky
byla ve vile Klára poskytována péče na vynikající úrovni a byl zde
vynikající kolektiv personálu.
- Pardubický kraj si vilu Klára v majetku ponechává.
Další
osud vily Klára je momentálně jasný minimálně pro příštích pár let. „V
této chvíli existuje dohoda na úrovni Rady kraje, že prozatím nebudeme
s tímto majetkem nijak nakládat. Situace v oblasti zdravotnictví je
totiž poměrně dynamická a nečekané problémy v jiné části kraje nás nutí
vytvořit záložní prostor pro případ neočekávaných událostí například
v Moravskotřebovské nemocnici. Do doby, než budeme mít realizovaný tento
projekt, budeme záměrně držet objekt vily jako záložní variantu pro
případ nutného přesunu některých pacientů. Osobně předpokládám, že tuto
zálohu budeme držet minimálně po tři roky,“
sdělil k budoucnosti stavby hejtman Martin Netolický.
-
- Při loučení s Vilou Klára se hovořilo i o tom, že existuje morální
závazek využít tuto budou na zámeckém návrší v Litomyšli
sále pro zdravotní nebo sociální účely, tedy podobně jako v
minulosti. Zájem o převzetí budovy má i město Litomyšl, i když by pro
město znamenala finanční zátěž spojenou s její nutnou rekonstrukcí.
Jistě by to nebylo možné bez dotace. Snahy převzít tuto budovu od zdravotníků byly i v minulosti, např.
v souvislosti se vznikem restaurátorské fakulty Univerzity Pardubice
zde měl vzniknout děkanát fakulty. Nyní je ovšem tato otázka
již vyřešena jinak. Lze tedy předpokládat, že další osud vily Klára bude
spojen se zdravotnictvím nebo sociálními službami, jako v
minulosti.
- Článek je určen pro Českotřebovský zpravodaj a v této souvislosti si
dovolím napsat i to, že bychom my Třebováci měli sami zájem na tom, aby se zde v
tomto objektu po rekonstrukci nadále provozovala léčebna dlouhodobě
nemocných jako nové zařízení, zvýšila by se tak kapacita LDN v našem
regionu. Sem by měli
Třebováci daleko blíž, než do
zařízení, do kterých jsou nyní běžně posíláni, tedy do
Žamberka
a do Vysokého Mýta. Do Litomyšle se dostanou při současné kapacitě jen
ti šťastnější a procentuelně jich je velmi málo. Usnadnilo by to kontakt pacientů s rodinou, do
Litomyšle je mnohem lepší dostupnost. Potřeba doléčovacích
zařízení určitě poroste, populace stárne a stáří je spojeno s nemocemi.
Druhou stranou mince je nedostatek středního zdravotnického personálu,
který neumožňuje extenzivní rozvoj lůžkových zařízení. Naopak jsme
často svědky toho, že se stávající a vybavená zařízení uzavírají pro
nedostatek personálu. Pro vznik nové kapacity by bylo také nutné získat
souhlas zdravotních pojišťoven.
(mm)
-
-
Fotografie z vily Klára po vystěhování LDN
-
-
-
 ¨
-
-
-
-
-
Léčebna dlouhodobě nemocných v
Zámecké ulici v Litomyšli byla zřízena v kouzelné lokalitě na zámeckém
návrší (u zastávky autobusu na Českou Třebovou) , měla pěkné výhledy na
všechny strany a také vlastní zahradu.
-
-
-
Obrázek z pozvánky na otevření
Domova sv. Kláry v srpnu 1929. Tehdy se realizoval počin
charitativního projektu předního činitele lidové strany JUDr.
Františka Noska, spolku Družina sv. Kláry v Praze (majitele budovy) a
sester boromejek.
-
|