-
Ještě k
přivaděči, který by měl dopravu na dálnici skutečně přivádět
-
 S pochopitelným
zájmem sleduji vše, co se týká výstavby dálnice D 35 a návrhy dálničních
přivaděčů z našeho města. Napravit nešťastné rozhodnutí o zrušení
křižovatky Litomyšl- sever se jeví jako pro nás nejlepší, ale obtížně
prosaditelné pro odpor vedení Litomyšle. Pokud toto řešení neprojde,
napadla mne další možnost, možná komplikovanější z hlediska ochrany
přírody, ale provozně vhodnější, než napojení přes Němčice.
- Trasa by začínala na kruhové křižovatce u Korada a vedla by
krátkým obchvatem Semanína až přes Nový Rybník (Zádolku) a dále přes les
na Mikuleč. Nájezd od České Třebové na Prahu by byl delší, ale
nepochybně rychlejší, než cesta přes kopec Kohout, průjezd Zhoři,
Němčicemi a centrem Litomyšle. Výhodnější by byl nájezd na dálnici ve
směru na Brno a Olomouc.
- Nevím, v jakém stavu je uvažovaná MÚK Mikuleč, bylo myslím také
uvažováno o jejím vypuštění. Pokud je tato křižovatka dosud v projektu,
bylo by mnou uvažované připojení na dálnici dokonce kratší, než původní
přivaděč při daleko lepším výškovém profilu. Největším přínosem by byla
možnost kamionové dopravy na dálnici přímo od Metransu a tím by odpadla
současná naléhavá potřeba obchvatu Třebovic. Uvědomuji i, že by nebylo
lehké prosadit cca 5 km nové silnice lesem v trase stávající
cyklostezky, ale je možno se vyhnout chráněné krajině s bledulemi. Také
prosazení MÚK Mikuleč (pokud byla tato křižovatka již vypuštěna) by
možná bylo průchodnější, než MÚK Litomyšl- sever. Nájezd od České
Třebové na Prahu by byl delší, ale rychlejší, než průjezd centrem
Litomyšle. Výhodnější by byl ve směru na Brno a Olomouc.
S pozdravem R. Plodr
 Poznámka:
K trase
alternativního přivaděče bych chtěl napsat jen to, že doba, kdy se
vybíraly trasy přivaděčů je dávno za námi a novou trasu dnes už nikdo v
tomto století neprosadí. To co dokážeme
vylobovat
do postavení dálnice teď, bude už "na věčné časy". Proto stojí za to
usilovat všemi dostupnými způsoby za možnost připojení u Litomyšle, které
nám bylo slíbeno v Memorandu kraje a ministra dopravy
Šimonovského
v r. 2006, co je zakotveno v aktualizovaných zásadách územního
rozvoje Pardubického kraje přijatých zastupitelstvem Pardubického kraje v
září roku 2014 a co je obsaženo ve schválené (doporučené)
dokumentaci EIA.
Podaří-li se napojení na D35 prosadit uleví se jak České Třebové,
tak Litomyšli, vozidla nebudou projíždět přes zámecké návrší kolem památky
UNESCO, ale pojedou na dálnici ještě před Litomyšlí. A při chytrém vedení
trasy přivaděče od Litomyšle ze silnice na
Strakov
se z ulice Zámecké a V. K. Jeřábka stane tichá místní komunikace. Návrh
na takové řešení je
na mapce.
Viz detail z územního plánu:
Jak jsme si v
roce 2014 v zastupitelstvu města "naběhli"
A ještě si
dovolím připomenout nešťastná usnesení zastupitelstva města Česká
Třebová z února 2014, kdy jsem se na návrh starosty města (Bůh ví proč)
zřekli připojení u Litomyšle, o které nyní opět bojujeme. Čert nám byl
tento návrh dlužen. Bohužel se nepodařilo ani návrh dodatečně na
zářijovém jednání ve stejném roce zrušit po té, co v
aktualizovaných Zásadách Pardubického kraje nebylo naivně předložené
"naše přání" vyslyšeno. Přineslo více škody než užitku, že? 
Ze zápisu
jednání zastupitelstva města
Za všechno hovoří část
zápisu z tohoto jednání zastupitelstva města dne 24.2. 2014, který dále
uvádím. Pro úplnost je třeba ještě napsat, že na tomto jednání
nebyli přítomni (a omluvili se) zastupitelé Ing. Dalibor Zelený, JUDr.
Martin Netolický, PhD. a Mgr. Josef Kopecký. (Pro zrušení sjezdu u
Litomyšle tedy také nehlasovali).
Další jednání v
českotřebovském zastupitelstvu, na kterém se znovu jednalo o možnosti od
zrušení sjezdu odstoupit se konalo 22.9. 2014. Bylo to poté, co změněný
územní plán kraje s křižovatkou Litomyšl - sever NAdále počítal a usnesení
ZM z 24/2 2014 ztratilo smysl.
Za vše opět mluví úryvek
ze zápisu z tohoto jednání, na kterém jsem navrhl revokaci neuváženého
rozhodnutí z 24. února 2014, ale byl jsem opět jediný, který pro to
hlasoval. Zastupitelský sbor ale opět nebyl kompletní: omluveni byli Ing.
Dalibor Zelený, JUDr. Martin Netolický, Mgr. Eva
Ostruszková
a Ing. Jan Carba. Jak nyní můžeme vidět,
je to skutečně tak, jak jsem tedy řekl a jak je
zapsáno. Bylo tehdy v únoru 2014 odhlasováno
škodlivé USNESENÍ a čtenář si
sám může určit, kdo k tomu dal podnět a kdo za to může.
V
textu zápisu si všimněte, jak velké neznalosti (a hlouposti) tehdy
prezentovali jako argumenty radní Bohumír Nejedlý a starosta Jaroslav
Zedník. Přece platí povinnost implementovat koridory a trasy z územního
plánu vyššího územního celku do plánu měst a obcí ! A zarážející
je, že je neopravil ani žádný odborník z naší radnice. K tomu ještě to, že
jednací řád umožňuje vystoupit v diskuzi jen dvakrát a poslední slovo má
vždy starosta, který vede jednání. Pak se nelze divit, že platila známá
zásada o dvou článcích: Článek 1 - pravdu má vždy jen starosta. Článek 2 -
pokud starosta nemá pravdu, platí článek číslo 1.....
Bylo
to dávno, před pěti lety, ale stejně považuji za potřebné se znovu
problémem zabývat a toto usnesení ještě dodatečně zrušit, JE TOTIŽ STÁLE V
PLATNOSTI. Při novém jednání BY PAK MĚLI představitelé města volné
ruce.
A ještě rok 2012 - posuzování
vlivu
na životní
prostředí EIA
V rámci EIA
se především porovnávaly dvě varianty, viz mapa. Nakonec zvítězila
červená varianta, která oddalovala trasu tehdejší "R35" dále od
Litomyšle. Všimněte si, že se vždy počítalo s MUK Litomyšl sever
(na křížení s II/360) nebo dokonce MUK Litomyšl - východ (na křížení s
II/358). Na červené variantě byla MUK L-sever, která na mapách dále
zůstala, další MUK byly křížovatky MUK Řídký Litomyšl západ
a MUK Janov - Litomyšl jih. V žádné variantě nikde nebyla možnost, že by
tato strana od Litomyšle na sever či východ zůstala bez připojení
silnic. Viz mapa:
ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ZÁSAD
ÚZEMNÍHO ROZVOJE PARDUBICKÉHO KRAJE
v uplynulém
období 9/2014 – 2/2018
Jde o návrh pro
projednání dle § 42 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů Zpracoval:
Krajský úřad Pardubického kraje, odbor rozvoje, oddělení územního
plánování v únoru 2018, tedy vlastně před rokem. V obsahu jsem
našel v oddíle D "Vyhodnocení návrhů obcí na aktualizaci zásad
územního rozvoje" na straně 16 výše uvedeného materiálu podaný
podnět města Litomyšl:
Po přijetí Aktualizovaných zásad
územního rozvoje Pardubického kraje podalo město Litomyšl dne 20.
listopadu 2014 podnět číslo jednací 32333/2014, který se bezprostředně
dotýká i zmíněného MÚK Litomyšl sever.
Jde o požadavek na vypuštění
mimoúrovňové křižovatky Litomyšl – sever a na vypuštění koridoru pro
umístění stavby D63 – napojení silnice II/360 na D35 ze
ZÚR
Pk.
Důvodem je zachování integrity Města Litomyšl v maximální možné míře a
neekonomičnost počtu navrhovaných mimoúrovňových křižovatek.
Vyhodnocení podnětu: Usnesením vlády ČR ze dne 10. 5. 2017
byla odsouhlasena aktualizace Memoranda Ministerstva dopravy a
Pardubického kraje o vzájemné spolupráci při přípravě a realizaci dálnice
D35 v celé délce trasy po území Pardubického kraje a souvisejících
investic na silniční síti (dále jen Memorandum). Součástí Memoranda je
modernizace sinice II/360 mezi Ústím nad Orlicí a Litomyšlí. V odůvodnění
usnesení je uvedeno, že u II/360 Ústí nad Orlicí–Litomyšl dopadová studie
ŘSD prokázala částečné navýšení dopravy v důsledku výstavby a umístění D35
v regionu, a to i při aktuálně předpokládané dočasné neexistenci
mimoúrovňové křižovatky MÚK Litomyšl, sever. Aktualizované memorandum i
nadále připouští realizaci MÚK Litomyšl, sever a modernizaci silnice
II/360. V rámci aktualizace ZÚR Pk bude prověřena účelnost a
potřebnost pouze části koridoru D63, a to v úseku mezi silnicí I/35 a
mimoúrovňové křižovatky MÚK Litomyšl sever.
-
Jinak řečeno, tento podnět SE DO ÚZEMNÍHO PLÁNU PARDUBICKÉHO KRAJE městU Litomyšl prosadit nepodařilo !
-
Z výše uvedeného soudím, že během
posledního roku se nemohlo nic na stanovisku Pardubického kraje změnit,
v krajském zastupitelstvu nebyly přijaty žádné nové aktualizované zásady
územního rozvoje, stále je platná Aktualizace č. 1 z roku 2014, která s
MUK Litomyšl sever počítá. Zařazení mimoúrovňové křižovatky
Litomyšl sever je tedy stále realizovatelné. Lze však jistě ještě možné
jednat o tom, zda nebude vhodnější (i pro město Litomyšl)
přesun uzlu "Litomyšl sever" až na křížení se silnicí II/358, která je
mnohem dvojnásobně frekventovanější než "třistašedesátka".
Dosvědčují to výsledky měření dopravní frekvence. Vyžadovalo by to najít
ovšem trasu pro napojení města Litomyšl např. tak, jak je ve výše
uvedené mapce.
-
Závěr: Naději na dálniční
připojení u Litomyšle stále máme a máme pro svůj požadavek i několik
trumfů v ruce.
-
Celý dokument - Zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje Pardubického
kraje 2014 - 2018 najdete ZDE
MILAN MIKOLECKÝ |