Zahrádkáři  v Hliníkách                                                        
V únorovém čísle vyšel bilanční článek ke 100. výročí Spolku zahrádkářů v České Třebové, kdy se ustavující Valná hromada uskutečnila 14.února 1919. Spolek zahrádkářů aktivně hospodařil na zahrádkách v celém okolí města. Postupně se rozrůstal počtem členů i zahrádek, proto došlo z organizačních důvodů k rozdělení na samostatné Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Jelenice, Parník a Hliníky. V minulém čísle Zpravodaje byla více popsána činnost zahrádkářů, obhospodařujících zahrádky na jih a jihozápad od České Třebové.
V severní a severovýchodní části směrem na Studenou Hůru vznikla po reorganizaci od ledna 1967 zahrádkářská osada Hliníky. Rozprostírala se od městského hřbitova a po obou stranách skuhrovské silnice do Hliník a na Studenou Hůru a od Spolkové chaty v Hliníkách na západ směrem k Floriánovi. Později k ní byly připojeny zahrádkářské osady Podhorka a  U depa, které se však koncem osmdesátých let osamostatnily.
Prvním předsedou hlinických zahrádkářů se stal Karel Weirauch. Jedním z hlavních úkolů zabezpečení pěstební činnosti bylo zajištění celoročních dodávek vody. Bylo proto brigádnicky vykopáno několik hlubokých studní. Voda však v opukovém podloží vydržela maximálně do června a v letním nejpotřebnějším období nebyla. Až v osmdesátých letech,za předsednictví Jana Sedláčka a později Aloise Suka, došlo ve spolupráci s městem a vodárenskou společností k velké investiční akci. Nejprve vodárenská společnost postavila u silnice pod Hliníky přečerpávací tlakovou vodárenskou stanici, ze které tlačili vodu pro Skuhrov údolím od Floriána k bývalé vodárně v lese nad Skuhrovem. Z postavené vodárny u silnice se napojili zahrádkáři v Hliníkách a čtyřmi čerpadly čerpali vodu nahoru. Jedno čerpadlo zásobovalo Spolkovou chatu, další tři čerpadla přiváděla vodu do horní vodárny, kterou zahrádkáři postavili nad zahrádkami v Hliníkách mezi skuhrovskou silnicí a Chatou invalidů. Chataři ze Studené Hůry na výstavbě horní vodárny spolupracovali a položili vodovodní rozvod k chatám na Studené Hůře.    Společně s výstavbou vodovodního řadu a odboček na všechny zahrádkářské dílky v Hliníkách byly provedena elektrifikace zahrádek a dokončeno oplocení celého areálu.
Samostatným fenoménem hlinických zahrádkářů je jejich Spolková chata. Rozkládá se na místě bývalého hliniště, kde kdysi hrnčíři kutali jílovitou hlínu pro své výrobky. Zde na planince pod příkrým kopcem byla postavena podlouhlá zděná budova se sálem, kuchyní a velkou dřevěnou verandou, z níž se po zasklení stala hlavní hostinská místnost.
Nejprve zde byla v sedmdesátých letech postavena moštárna ovoce, která po postupném dovybavení rozmělňovačem ovoce a výkonným dvojčinným lisem, slouží zahrádkářům jako jediná moštárna v České Třebové.  Za chatou směrem k městu byl vybudován zahradní areál s taneční parketem a krytou skořepinou pro hudebníky, stoly s lavičkami a zděné zastřešené boxy pro nepřízeň počasí.
Zde se konaly po více než třicet let pověstné Vycházky do sadu Hliníky, často bujaré lidové veselice.
Spolková chata byla nadále zvelebována, za vedení předsedů Jana Pirkla a především nedávno zesnulého Josefa Vaverky a současného předsedy Jaroslava Lopoura, byl postaven nový sanitární uzel s biologickou čistírnou odpadních vod. Dřevěná terasa byla vyzděna a nově omítnuta. Konají se zde odborné zájmové a společenské akce. Hliničtí zahrádkáři jsou stále velmi aktivní: pořádají kurzy pro ženy v tvorbě suchých kytic, stolních a nástěnných výzdob, instruktážní přednášky – nyní 2.3.2019 o řezu ovocných stromů a keřů. Pravidelně se zúčastňují oblastních výstav ovoce v Častolovicích a Ústí n.Orlicí, pořádají zájmové zájezdy. Za svou činnost obdrželi od Ústředí svazu zahrádkářů v květnu 2017 Čestné uznání a zlatou medaili za zásluhy a rozvoj zahrádkářství.
 
V současné době má ZO ČZS Hliníky 215 členů, hospodařících na 202 zahrádkách na výměře 16,6 hektaru. Zájem o dílky po odstoupivších, starých nebo zesnulých členech je značný, i když mladí zahrádkáři podle trendu posledních let nepěstují zeleninu, ale věnují se na zahrádkách spíše rodinné rekreaci. Ale i takový způsob života na zahrádkách s bazénkem a posekaným trávníkem, záhonem jahod pro děti a skleníčkem s rajčaty a okurkami, uspokojí možná víc, než dřívější plahočení na mnoha záhonech. A večerní víkendové posezení při grilování na zahrádkách, nebo s přáteli ve Spolkové chatě, nabije zahrádkáře pozitivní energií do nového týdne.
Ing. Jan Homoláč, jednatel ZO ČZS Hliníky