Samostatná Československá republika uložila v roce 1920 zákonem č. 80/1920
Sbírky zákonů a nařízení, o pamětních knihách obecních, vést obecní
pamětní knihu v každé politické obci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
K založení a vedení pamětní knihy měla být v každé obci zřízena komise.
Kronikáře jmenovalo obecní zastupitelstvo za přiměřenou odměnu. Nový zákon
měli uvést do praxe ministři školství a národní osvěty a vnitra. K zákonu
bylo v roce 1921 vydáno vládní nařízení. Pamětní knihu obecní si musela
pořídit na své náklady každá politická obec nejpozději do konce roku 1922.
Tato povinnost neplatila, pokud obec již pamětní knihu vedla a pokud by
zabezpečila její pokračování za dozoru letopisecké komise.
Po listopadu roku 1989 přešla povinnost péče o kroniky na obce. Až v roce
2006 byl schválen nový zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Nabyl
účinnosti 1. června téhož roku a zrušil zákon z roku 1920 i platné vládní
nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních. Kroniku,
do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech
v obci pro informaci i poučení budoucím generacím, má vést každá obec.
Jedná se o úkol, ne doslovnou povinnost, což však neznamená, že by kronika
nemusela být založena.
Obec je povinna zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému
přístupu. Zápis se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok a o jeho
obsahu rozhoduje obec.
Nahlížet do kroniky může každý ve vymezené době na obecním či městském
úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do ručně psané kroniky nebo tištěné
vázané papírové knihy s číslovanými listy, dohlíží kronikář. Občan obce
starší 18 let i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může
navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu kronikářského zápisu. Obec
na základě předložených návrhů podle okolností zápis v kronice opraví,
doplní nebo jinak změní.
K citlivým otázkám bezesporu patří ukládání pamětních knih a obecních
kronik do místně příslušného státního archivu. Je nutné uvědomit si, že
kronika není majetkem kronikáře, ale budoucím majetkem státu, o který se
stará do doby předání obec. Platilo a platí, že kronika má trvalou hodnotu
a splňuje tak zákonné podmínky k prohlášení za archiválii. Měla by však
také být nedílnou součástí života obce a její informace v obci i k
nahlédnutí. Praxe některých státních okresních archivů ukázala vhodné
praktické řešení - kompromis, kdy státní archiv pořídil duplikát kroniky a
dal ji obci nebo městu.
S možnostmi výpočetní techniky vzrostla mnohem větší šance na zachování a
rozšíření kronikářovy práce. Předávání městských či obecních kronik do
státního okresního archivu probíhá po vzájemné dohodě. Osvícení
představitelé samosprávy umí archivní nabídky využít ku prospěchu svých
obyvatel a prezentace historie svého města.
Výsledkem spolupráce mezi Městem Česká Třebová a Státního okresního
archivu Ústí nad Orlicí, vnitřní organizační jednotky Státního oblastního
archivu v Zámrsku, je převedení všech kronik města, i jeho bývalých
samostatných obcí, do digitální podoby a jejich zveřejnění na internetu.
Základním účelem digitalizace je ochrana před poškozením a ztrátou a
neméně významné je rovněž zvýšení přístupnosti a využitelnosti
prostřednictvím prostředků dálkového přístupu.
Česká Třebová umožnila prezentaci všech uzavřených svazků včetně příloh až
do současnosti. Tato ojedinělá novinka názorně ukazuje velice záslužnou a
potřebnou práci kronikářů co možná největšímu počtu občanů města a všem
zájemcům o jeho historii.
O časové náročnosti projektu svědčí výsledek: zpřístupněno je celkem 71
knih a 30 příloh;
Česká Třebová 1744-2009 (58 knih a 26 příloh), Kozlov 1945-2005 (1 kniha a
2 přílohy), Lhotka 1929-1989 (3 knihy a 2 přílohy), Parník 1925-1946 (9
knih).
Toto je stav z roku 2011, nyní je výčet digitalizovaných kronik jistě
větší.
Všechny digitalizované kroniky a pamětní knihy byly do nedávna k dispozici
bez časového omezení na internetu, na webové stránce Státního okresního
archivu, nyní byly staženy. Je zde také uveden důvod.
Na základě platné legislativy na ochranu osobních údajů nařízení EU
2016/679 (GDPR), zákon č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů ve
znění pozdějších předpisů, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a
spisové službě a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů,
vydal ředitel Státního oblastního archivu v
Zámrsku rozhodnutí, díky kterému byli
pracovníci archivů nuceni stáhnout odkazy na
digitalizáty kronik z veřejné prezentace.
Prý dočasně. Pokud se ovšem
objeví, tak v upravené podobě. Archivy musí nyní usilovně pracovat na kontrole
digitalizátů na přítomnost osobních
údajů žijících osob. Po kontrole a případné nutné
anonymizaci
údajů digitální kopie kronik BUDOU opět zveřejněny. Bude s nimi tedy
dvojí práce a výsledek - "začerněná minulost", zkreslování minulosti
apod.... Jako by žijící osoby byly v kronikách pomluveny.
Digitalizáty kronik jsou
však i nadále k dispozici původcům, kteří kroniky vedli. Badatelsky kroniky
v elektronické podobě zpřístupňujeme ve studovně v badatelských dnech.
I v tomto případě je potřebné při přípravě k předložení vzhledem ke
kontrole obsažených osobních a citlivých údajů, jejich zpřístupnění po
souhlasu dotčených osob či nutné
anonymizaci. Lze využít možnosti
placené jednoduché rešerše.
(Podle textů
Státního oblastního archivu)
Fotografie v
textu:
1)
Ukázka části
digitalizovaného textu stránky městské kroniky z roku 1968,
popisující iniciativu sázení "Stromů republiky - lip svobody" v
České Třebové. Kronikářkou byla Marie Marklová. Tento text byl
digitalizován 7. ledna 2011, městská kronika roku 1968 měla 83 stran.
(Další ukázková
stránka digitalizované stránky této kroniky města z roku 1968 je za
článkem)
2) Aktuální kronika Kozlova je psána do
knihy, která zatím digitalizována není. Kroníkářkou obce je Marie Rousková
3) Kronika - pamětní kniha obce Svinná
existuje také v jiné digitalizované formě v elektronickém přepisu, který
byl vystaven na výstavě při letních oslavách ve Svinné v červenci 2015

|