Městské a obecní kroniky, jejich digitalizace a zpřístupnění
Samostatná Československá republika uložila v roce 1920 zákonem č. 80/1920 Sbírky zákonů a nařízení, o pamětních knihách obecních, vést obecní pamětní knihu v každé politické obci v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. K založení a vedení pamětní knihy měla být v každé obci zřízena komise. Kronikáře jmenovalo obecní zastupitelstvo za přiměřenou odměnu. Nový zákon měli uvést do praxe ministři školství a národní osvěty a vnitra. K zákonu bylo v roce 1921 vydáno vládní nařízení. Pamětní knihu obecní si musela pořídit na své náklady každá politická obec nejpozději do konce roku 1922. Tato povinnost neplatila, pokud obec již pamětní knihu vedla a pokud by zabezpečila její pokračování za dozoru letopisecké komise.
Po listopadu roku 1989 přešla povinnost péče o kroniky na obce. Až v roce 2006 byl schválen nový zákon č. 132/2006 Sb., o kronikách obcí. Nabyl účinnosti 1. června téhož roku a zrušil zákon z roku 1920 i platné vládní nařízení č. 169/1932 Sb. z. a n., o pamětních knihách obecních. Kroniku, do níž se zaznamenávají zprávy o důležitých a pamětihodných událostech v obci pro informaci i poučení budoucím generacím, má vést každá obec. Jedná se o úkol, ne doslovnou povinnost, což však neznamená, že by kronika nemusela být založena.
Obec je povinna zabezpečit kroniku proti ztrátě, poškození a neoprávněnému přístupu. Zápis se provádí nejméně jedenkrát za kalendářní rok a o jeho obsahu rozhoduje obec.
Nahlížet do kroniky může každý ve vymezené době na obecním či městském úřadě. Pokud je nahlížení umožněno do ručně psané kroniky nebo tištěné vázané papírové knihy s číslovanými listy, dohlíží kronikář. Občan obce starší 18 let i osoba, které zákon přiznává práva občana obce, může navrhnout písemně změnu, doplnění nebo opravu kronikářského zápisu. Obec na základě předložených návrhů podle okolností zápis v kronice opraví, doplní nebo jinak změní.
K citlivým otázkám bezesporu patří ukládání pamětních knih a obecních kronik do místně příslušného státního archivu. Je nutné uvědomit si, že kronika není majetkem kronikáře, ale budoucím majetkem státu, o který se stará do doby předání obec. Platilo a platí, že kronika má trvalou hodnotu a splňuje tak zákonné podmínky k prohlášení za archiválii. Měla by však také být nedílnou součástí života obce a její informace v obci i k nahlédnutí. Praxe některých státních okresních archivů ukázala vhodné praktické řešení - kompromis, kdy státní archiv pořídil duplikát kroniky a dal ji obci nebo městu.
S možnostmi výpočetní techniky vzrostla mnohem větší šance na zachování a rozšíření kronikářovy práce. Předávání městských či obecních kronik do státního okresního archivu probíhá po vzájemné dohodě. Osvícení představitelé samosprávy umí archivní nabídky využít ku prospěchu svých obyvatel a prezentace historie svého města.
Výsledkem spolupráce mezi Městem Česká Třebová a Státního okresního archivu Ústí nad Orlicí, vnitřní organizační jednotky Státního oblastního archivu v Zámrsku, je převedení všech kronik města, i jeho bývalých samostatných obcí, do digitální podoby a jejich zveřejnění na internetu. Základním účelem digitalizace je ochrana před poškozením a ztrátou a neméně významné je rovněž zvýšení přístupnosti a využitelnosti prostřednictvím prostředků dálkového přístupu.
Česká Třebová umožnila prezentaci všech uzavřených svazků včetně příloh až do současnosti. Tato ojedinělá novinka názorně ukazuje velice záslužnou a potřebnou práci kronikářů co možná největšímu počtu občanů města a všem zájemcům o jeho historii.
O časové náročnosti projektu svědčí výsledek: zpřístupněno je celkem 71 knih a 30 příloh;
Česká Třebová 1744-2009 (58 knih a 26 příloh), Kozlov 1945-2005 (1 kniha a 2 přílohy), Lhotka 1929-1989 (3 knihy a 2 přílohy), Parník 1925-1946 (9 knih).  Toto je stav z roku 2011, nyní je výčet digitalizovaných kronik jistě větší.
Všechny digitalizované kroniky a pamětní knihy byly do nedávna k dispozici bez časového omezení na internetu, na webové stránce Státního okresního archivu, nyní byly staženy.  Je zde také uveden důvod.

Na základě platné legislativy na ochranu osobních údajů nařízení EU 2016/679 (GDPR), zákon č. 101/2000 sb., o ochraně osobních údajů ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, vydal ředitel Státního oblastního archivu v Zámrsku rozhodnutí, díky kterému byli pracovníci archivů nuceni stáhnout odkazy na digitalizáty kronik z veřejné prezentace. Prý dočasně. Pokud se ovšem objeví, tak v upravené podobě. Archivy musí nyní usilovně pracovat na kontrole digitalizátů na přítomnost osobních údajů žijících osob. Po kontrole a  případné nutné anonymizaci údajů digitální kopie kronik BUDOU opět zveřejněny. Bude s nimi tedy dvojí práce a výsledek - "začerněná minulost", zkreslování minulosti apod.... Jako by žijící osoby byly v kronikách pomluveny. Digitalizáty kronik jsou však i nadále k dispozici původcům, kteří kroniky vedli. Badatelsky kroniky v elektronické podobě zpřístupňujeme ve studovně v badatelských dnech. I v tomto případě je potřebné při přípravě k předložení vzhledem ke kontrole obsažených osobních a citlivých údajů, jejich zpřístupnění po souhlasu dotčených osob či nutné anonymizaci. Lze využít možnosti placené jednoduché rešerše.

(Podle textů Státního oblastního archivu)

Fotografie v textu: 

1) Ukázka části digitalizovaného textu  stránky městské kroniky z roku 1968, popisující  iniciativu sázení "Stromů republiky - lip svobody" v České Třebové. Kronikářkou byla Marie Marklová. Tento text byl digitalizován 7. ledna 2011, městská kronika roku 1968 měla 83 stran. (Další ukázková stránka digitalizované stránky této kroniky města z roku 1968 je za  článkem)

2) Aktuální kronika Kozlova je psána do knihy, která zatím digitalizována není. Kroníkářkou obce je Marie Rousková

3) Kronika - pamětní kniha obce Svinná existuje také v jiné digitalizované formě v elektronickém přepisu, který byl vystaven na výstavě při letních oslavách ve Svinné v červenci 2015