-
-
Orlickoústecká strojírenská
společnost Rieter CZ získala v prosinci roku 2018 dvě prestižní ocenění
v rámci tradičního klání českých vývozců Exportér roku. Při této
příležitosti přinášíme rozhovor s Janem Lustykem, generálním ředitelem
společnosti.
-

-
-
Jak vůbec vnímáte ocenění
v soutěži Exportér roku? Co toto umístění dokazuje?
- Různých
žebříčků, ocenění a soutěží je i na můj vkus přespříliš a jejich
kritéria mohou být zpochybňována. To u Exportéra roku nejde. Vzhledem
k tomu, že se hodnotí výhradně dle prokazatelných finančních údajů o
objemu vývozu dané firmy, jde o soutěž, kde se na umělecký dojem
nehraje. Buď ta čísla máte, nebo nemáte. O to víc mě těší, že se
umístěním v této soutěži můžeme pyšnit.
-
Jaká ocenění jste tedy konkrétně
získali?
- Brali
jsme dvě druhá místa v kategoriích meziročního nárůstu exportu v letech
2016 – 2017 a v kategorii nárůstu objemu vývozu v roce 2017 mezi velkými
firmami. Obě ocenění tedy říkají něco hlavně o dynamice růstu objemu
vývozu. Ačkoliv jde o druhá místa, která to mohou opticky snižovat, je
nutné si uvědomit, že jde o ocenění získaná v rámci celorepublikového
měřítka.
-
Jste švýcarská firma a čekal
bych, že budete vyrábět spíše hodinky, ale textilní stroje?
- Máte
pravdu. Švýcarsko typicky vnímáme jako zemi čokolády a kvalitních
hodinek. Je to do určité míry zaužívaný stereotyp daný tím, že tyto
produkty jsou velmi kvalitní a užívají je koncoví spotřebitelé.
Z hlediska tradice však koncern Rieter funguje již 224 let. Pokud se
podíváte na obaly některých renomovaných značek čokolády, zjistíte, že
zdaleka takovou tradici nemají. Ale tradice a historie jsou vám k
ničemu, v případě, že nemáte budoucnost. Vyrábíme a vyvážíme textilní
stroje, které umí z vláken vyrábět přízi a patříme v tom mezi světovou
špičku. No a teď k té budoucnosti. Jíst čokoládu a mít hezké hodinky a
nemít přitom co obléci, to nějak nesedí. Chci říct, že výroba přízí, ze
kterých se posléze vyrábí oblečení, patří mezi primární potřeby většiny
obyvatel celého světa. Spotřeba vláken meziročně roste o přibližně 2% a
roste tedy i náš byznys. O budoucnost našeho oboru nemám obavu.
-
Kam konkrétně vaše firma dodává
své stroje?
- Jsou to
především země blízkého i dálného východu jako jsou Čína, Indie,
Turecko, regiony Jižní i Severní Ameriky a Afriky. To jsou ty
nejdůležitější trhy, na které dodáváme. Jsou to krom regionu Severní
Ameriky všechno oblasti, kde je život i byznys hodně jiný od evropských
zvyklostí se spoustou dalších vlivů, které musí být brány na zřetel.
-
Pojďme zpátky k vaší firmě. Co
považujete za důležitá témata roku 2019?
- Těch je
hned několik. Pokusím se vybrat to nejdůležitější. O tradicích jsme
mluvili již hodně, ale přesto ještě zmínku k tomu, že v letošním roce
bude Rieter CZ patřit do koncernu Rieter již 25 let. Nechystáme pompézní
oslavy. Spíš si chceme několika akcemi připomenout toto pro nás významné
výročí a chceme tak učinit hlavně s našimi zaměstnanci. Nebýt
privatizace naší společnosti koncernem Rieter před 25 lety, tak tady
dnes určitě nesedíme. Další téma. V roce 2018 jsme do Ústí nad Orlicí
přesunuli výrobu z Německa. Musíme dokázat, že jsme know-how nejen
převzali, ale umíme jej udržet a aplikovat. Přibylo nám hodně nových
zaměstnanců, kteří se stále učí. Ty musíme integrovat, doučit vše
potřebné a poté je udržet. To je velmi důležité. Rok 2019 již také může
být ve znamení jistého ochlazení trhu. Určité signály vnímáme již nyní.
Bude nutné reagovat na vývoj a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám.
-
Zaměstnanci a jejich všeobecný nedostatek jsou dnes stále velkým
tématem. Jak vnímáte situaci vy?
-
Bezpochyby je to velké téma, ke kterému už bylo řečeno mnoho. Možná i
víc než se sluší. Všichni víme, že jsou nedostatkové téměř všechny
profese a ty technické obzvláště. Nikdo nemá v této situaci univerzální
recept. Je to vždy kombinace okamžitých opatření, kdy si vypomůžete
např. zaměstnanci ze zahraničí a poté je to o koncepčních a dlouhodobých
krocích, kdy musíte seriózně přistoupit ke stávajícím zaměstnancům a dát
příležitost novým generacím. Celkově si tak budujete jméno slušného
zaměstnavatele. Věřím téhle kombinaci a zatím se nám vyplácí.
Děkuji za rozhovor. Milan
Mikolecký

|